Čas rekapitulace, nových začátků, přání a představ, to je začátek nového roku. Chceme začít sportovat, učit se japonsky, víc cestovat, míň pracovat, míň jíst, více milovat… Řada z nás by milovala, až by brečela, ale… není koho. Jakých zásadních chyb se dopouštíme? Co udělat proto, abychom nalezli toho pravého a byli šťastní až do smrti?
1. Mějme rádi sami sebe
„Je mi zle ze mě samotné, nesnáším, jak se mi v dešti vždycky kroutí vlasy a ten nos, celý život se bojím, že s ním někoho probodnu a půjdu sedět, to by asi nakonec bylo stejně nejlepší. Někam by mě zavřeli a byl by pokoj! “Vnitřní nespokojenost s vlastním tělem, vizáží, zkrátka námi samotnými, je na cestě k novému vztahu jednou z největších komplikací. „Když se my sami nemilujeme, je téměř nemožné chtít to po někom jiném“, říká Jana Kupková, osobní konzultantka z jedné ze seznamovacích a rozvojových agentur, která se specializuje právě na odhalení příčin toho, proč jsme sami, když bychom tolik sami být nechtěli.
Přijmout sebe sama se všemi chybami a anomáliemi není jednoduché a často na to ani sami nestačíme. V tom případě je třeba si nalít čistého vína - naše šance na spokojený partnerský vztah klesají na minimum. Svou nespokojenost totiž dříve či později začneme úspěšně promítat do těch druhých. A věty typu „Vážně je nutné snídat každé ráno vajíčka, smrdí po celém bytě? Nechceš snad jít do práce v téhle příšerné bundě? Mohl bys laskavě přestat tak hlasitě dýchat?“ se u nás zabydlí do té doby, než protějšek jednoho dne prostě práskne dveřmi. Nespokojenost z nás sálá i v okamžiku, kdy se seznamujeme a radary potenciálních partnerů tyto signály dříve či později nejspíš zachytí. „Pracovat na tom, abychom měli rádi sami sebe, není jednoduché, ale často stačí, když klienty jen lehce popostrčíme a oni se na rozcestí nakonec vydají tím směrem, který je pro ně nejlepší. Některým trvá déle, než si připustí, že se doposavad šidili, ale délka v tomto případě vůbec nehraje roli. Na konci je spokojený klient, ideálně s partnerem po boku a to je pro nás signálem, že to, co děláme, dává smysl,“ hodnotí Kupková.
2. Opusťme stereotypy
Je jasné, že by nás naši partneři měli mít rádi takové, jací jsme. Přetvařovat se, vylepšovat se, to se nikdy nevyplácí a dříve či později stejně vyjde najevo, že tohle nejsme my. Jsou však rituály, které už si ani neuvědomujeme, že děláme. Jsou pro nás samozřejmostí, ale druhým mohou vyrážet dech, alespoň v začátcích našich vztahů. Je jasné, že když je vám doma zima, zatopíte a chcete se cítit dobře. Takže sáhnete po dlouhém vytahaném huňatém svetru, který vám k osmnáctinám upletla babička, a k němu doladíte ponožky ze stejné vlny. Že je svetr již samá dírka, a sem tam se trochu páře, to je snad vzhledem k jeho stáří pochopitelné. Cítíte se spokojeně, ale… Opravdu je nutné vypadat jako strašidlo? Chodíte doma jen tak v kalhotkách? Je to rozhodně pohodlné a připusťme, že za určitých okolností i sexy, ale hoďte na sebe něco, když jde na návštěvu poprvé. Nemusí to být nic složitého na zapínání, aby to šlo případně po večeři rychle dolů, ale prostě něco. A když už se rozhodnete neřídit se těmito radami a šokovat, ty pohodlné spodky, léty nošené a možná i zlehka zaprané nechte raději hluboko ve skříni.
3. Přestaňme na sobě šetřit
Investujeme tisíce do kosmetiky, abychom vydrželi co nejdéle a aby se nás po ránu naši partneři báli co možná nejméně. Vyhazujeme spoustu peněz za oblečení, které nám nakonec visí ve skříni. Kupujeme si nové a nové mixéry, drtiče ledu, pekárny na chleba. Investovat do sebe samých neumíme. „Nepřijde nám to důležité a nejsme ani zvyklí, aby se za peníze někdo zabýval naší duší, city a pocity.“ Říká Jana Kupková „Přitom investice do našich vnitřních já jsou tím nejlepším, co pro sebe můžeme udělat. Život máme jen jeden, a čím dříve pochopíme, že ho chceme žít a nikoli jen přežít, tím šťastnější a spokojenější budeme. A jak už jsem říkala, někomu stačí málo a někomu naopak o chlup víc, ale příčinu vnitřní nespokojenosti společně nakonec objevíme vždy a to je polovina vítězství.“
Píše se rok 2017 - 21. století stojí těsně před svou plnoletostí, nejvyšší čas, abychom se my se zodpovědností postavili ke svému životu a žili přesně podle vlastních představ a přání, abychom, až za rok zase přijde rekapitulace, řekli, „Tak takhle by to asi šlo!“.
Text: Monika Čermínová agentura Náhoda
Podmínky použití tiskových zpráv:
Máte-li zájem použit tiskovou zprávu či obrázky seznamky Náhoda, informujte nás na mail: info@nahoda.com. Podmínkou použití tiskových zpráv je uvedení odkazu na zdroj ve tvaru "www.nahoda.com" přímo v textu nebo pod textem článku." Fotografie můžete využít pouze pro účely publikování v mediích, podmínkou je uvedení zdroje: www.nahoda.com" u každé použité fotografie." Za stejných podmínek můžete také použít texty článků publikovaných zde.
http://www.nahoda.com/stranka-tiskove-zpravy-seznamovani-113
Kontakt:
katu@nahoda.com