Nadace Bertelsmann Foundation zkoumá důsledky pro 126 zemí: V nevýhodě by byli tradiční obchodní partneři a rozvojové země.
USA a všechny členské státy EU by získaly velké výhody z komplexní smlouvy o transatlantickém obchodu a investičním partnerství (TTIP). Tato smlouva by umožnila ve velké míře eliminovat nejen celní poplatky a ostatní obchodní překážky, ale současně by přispěla k podstatnému zvýšení hrubého domácího produktu na hlavu a podpořila vznik nových pracovních míst. Nicméně by sociální výhody v této největší volné obchodní zóně na světě, čítající více než 800 miliónů obyvatel, byly na úkor finančních ztrát a ztrát pracovních míst ve zbytku světa. Toto jsou výsledky poslední studie ifo Institutu, kterou provedla nadace Bertelsmann Foundation a jejíž výsledky byly zveřejněny těsně před návštěvou prezidenta USA Baracka Obamy v Berlíně.
Studie ukazuje, jak by se pro 126 zemí změnil dlouhodobý příjem na osobu v důsledku uzavření smlouvy o transatlantické zóně volného obchodu. Podle výpočtů by největšího růstu dosáhly USA, kde by hrubý domácí produkt na osobu vzrostl o 13,4 %. Rovněž celá Evropské unie by získala sociální výhody a ve všech 27 členských zemích EU by skutečný příjem na hlavu průměrně vzrostl o téměř 5 %. Největšího růstu příjmů by dosáhla Velká Británie, a to téměř 10% na osobu.
Členské země EU by nadprůměrnou měrou profitovaly z rozsáhlé liberalizace obchodu, a to včetně malých, na vývoz orientovaných ekonomik, jako jsou Pobaltské státy, a také krizí postižených zemí jižní Evropy, pro které by zlevnil dovoz z USA. Ve srovnání se zbytkem Evropy by velké ekonomiky jako je Německo (4,7 %) nebo Francie (2,6 %) měly ze smlouvy o volném obchodu menší než průměrný prospěch.
Nicméně posílení obchodních vazeb mezi USA a EU by vedlo k omezení dovozů zboží a služeb ze zbytku světa. V těchto partnerských zemích by tak došlo k poklesu reálného hrubého domácího produktu na osobu. Tradiční obchodní partneři USA, jako jsou Kanada nebo Mexiko, by byly smlouvou nejvíce postiženi, a to poklesem o 9,5 % v případě Kanady, respektive o 7,2% v případě Mexika. Také v Japonsku by v dlouhodobém měřítku došlo k poklesu hrubého domácího produktu na osobu o téměř 6%. Dalšími postiženými by byly rozvojové země, a to zejména v Africe a ve střední Asii.
TTIP ale není "hrou bez vítězů". Díky snížení nákladů na mezinárodní obchod by značně přispěla k rozvoji veřejného bohatství, a tak by v zásadě přinesla výhody všem zemím. Celosvětový průměrný růst hrubého domácího produktu na osobu by vzrostl o 3,3 %.
Pro EU by komplexní smlouva o volném obchodu znamenala podstatné zvýšení zaměstnanosti ve všech členských zemích. Podle výpočtů by největší měrou těžily USA a Velká Británie, kde by vzniklo téměř 1,1 miliónu, respektive 400 tisíc dalších pracovních míst. Nadprůměrný vliv na zaměstnanost by se projevil také v zemích jižní Evropy, které jsou v současné době zasaženy krizí. Zatímco nezaměstnanost v zemích OECD by průměrně poklesla o 0,45 procentního bodu, ve 4 zemích zasažených krizí by pokles nezaměstnanosti dosáhl od 0,57 % v Itálii až po 0,76 % v Portugalsku.
"Smlouva o transatlantické zóně volného obchodu by se stala důležitým nástrojem pro posílení růstu a zaměstnanosti v Evropě," uvedl generální ředitel nadace Bertelsmann Foundation, Aart De Geus, ve své prezentaci výsledků studie. "Zejména obyvatelé jižní Evropy, které zasáhla krize nejvíce, by pocítili přínos takové smlouvy nadprůměrnou měrou. Nicméně sociální výhody, které by tato smlouva přinesla zemím EU a USA, by měly být také pobídkou k hledání kompromisu a k jednáním se zeměmi, kterým by taková smlouva přinesla spíše pokles. S takovým přístupem by smlouva o transatlantické zóně volného obchodu byla zároveň novým impulzem pro projekt Doha Development Round, který se poněkud zasekl."
Ve svých výpočtech počítali analytici se dvěma scénáři. Samotné zrušení celních poplatků (Scénář 1) by neměl příliš pozitivní vliv na další růst. Pokud by ovšem došlo ke kompletnímu zrušení všech obchodních překážek (Scénář 2), došlo by ke shora uvedeným nadprůměrným pozitivním účinkům. Mezi překážky mezinárodního obchodu patří překážky nepoplatkového charakteru, jako jsou například normy jakosti, požadavky na balení a značení, požadavky na informace o původu zboží a technické a právní požadavky na dovážené zboží. Mezi překážky nepoplatkového charakteru patří také pobídky jednotlivých zemí pro vlastní vývoz, ve formě daňového zvýhodnění nebo finanční pomoci.
Kontakt: Dr. Ulrich Schoof
Telefon: +49(5241)81-81384
E-Mail: ulrich.schoof@bertelsmann-stiftung.de
Další informace najdete na internetu na webové stránce http://www.bertelsmann-stiftung.de.
Zdroj: Bertelsmann Foundation