23. ročník Celostátní finanční konference Svazu měst a obcí ČR, který se uskutečnil 3. listopadu, se letos poprvé konal v netradičním formátu: řečníci se připojovali on-line a odpovídali na dotazy na dálku.
Konference se zaměřila na několik hlavních témat, jako je tvorba městských a obecních rozpočtů v nejisté době, ovlivněné důsledky koronavirové pandemie, budoucnost rozpočtového určení daní, investování v období krize, financování projektů z národních a evropských zdrojů i problematika zajištění vlastních finančních zdrojů, aby města a obce dokázaly čerpat dotace.
Hodně se také diskutovalo o dopadech možného zrušení superhrubé mzdy, které je pro obecní samosprávy a jejich rozpočty podstatné. "Když se podíváme na predikci daňových příjmů obcí v letošním roce a v roce 2021 - upozorňuji, že tato predikce nezohledňuje případné dopady zrušení superhrubé mzdy, tak vidíme, že ke konci tohoto roku ministerstvo financí odhaduje propad daňových příjmů ve výši 8,5 procenta s tím, že již v roce 2021 by mohlo dojít k růstu ve výši 5,6 procenta. Ale opět zdůrazňuji, uvidíme, co s tímto číslem 5,6 procenta udělá legislativa," uvedl mimo jiné ve svém vystoupení Miroslav Matej, ředitel odboru Financování územních rozpočtů MF ČR.
Konference nabídla celou řadu konkrétních informací a doporučení, týkající se výzev a dotačních titulů pro municipality, které představila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman a ředitel Odboru sociálních služeb a sociální práce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR David Pospíšil. Zazněly také názory, zkušenosti a doporučení zástupců menších obcí i větších měst.
"Komora statutárních měst zastupuje 27 největších měst v České republice, zároveň asi 3,6 milionu obyvatel žijících jenom v těchto městech a další miliony, které jsou součástí našich aglomerací. Mně se ještě stále v tuto chvíli sbíhají podklady od kolegů, primátorů jednotlivých statutárních měst, kteří se trápí zhruba čtyřmi tématy, jenž mají zásadní vliv na sestavování rozpočtu. Je to nejistota v příjmech, o které tu od rána hovoříme, ale i nejistota ve výdajích. Stále ještě nevíme, jak moc budeme muset kompenzovat dopady koronakrize, například u našich příspěvkových organizací, námi zřizovaných městských firem, stejně tak nevíme, jak moc budeme muset ukrajovat z našich běžných rozpočtů, abychom pomohli například nájemcům v našich objektech, budovách, podnikatelům atd. Další velké téma je připravování jednotlivých strategií našich aglomerací a v neposlední řadě to je dokončování projektů a jejich dofinancování, zejména z evropských zdrojů," uvedl Miroslav Žbánek, místopředseda Svazu obcí a měst a primátor statutárního města Olomouc.
Závěrečná třetí část konference patřila problematice evropských financí, otázce, jak se proinvestovat z krize a národnímu plánu obnovy včetně zapojení územních samospráv. Vystoupili na ní ekonom Petr Zahradník, zástupce statutárního města Plzeň pro záležitosti EU Petr Osvald, brněnská primátorka a místopředsedkyně Svazu pro evropské záležitosti Markéta Vaňková, místostarosta obce Rádlo Pavel Branda a místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček.
"Máme čtyři pilíře, které musíme stále vnímat: prvním je vize České republiky - hospodářská strategie do roku 2030, která říká naše priority, druhým jsou požadavky Bruselu, třetím je to, jak máme koncipovány strukturální fondy a jiné bruselské či národní zdroje a čtvrtá oblast zahrnuje to, do jaké míry do toho chceme zapojit národní zdroje, náš rozpočet a s tím spojené požadavky jednotlivých rezortů. Toto jsou východiska, se kterými pracujeme a bez kterých nedáme dohromady smysluplný plán obnovy," uvedl ministr Havlíček.
Kontakt: https://www.smocr.cz/