Bertelsmannova nadace varuje před rozsáhlým dominovým efektem
Vystoupení Řecka z eurozóny by mohlo vyvolat řetězovou reakci v celé Evropě a možná dokonce na mezinárodní úrovni a způsobit celosvětovou ekonomickou krizi. Mezi postiženými zeměmi by nebyly jen ty z jihu Evropy a členské země EU, ale také Spojené státy americké, Čína a další rozvíjející se země. K tomuto závěru dospěla ekonomická analýza provedená společností Prognos AG v zastoupení německé Bertelsmannovy nadace. Analýza popisuje finanční důsledky a vůbec poprvé rovněž možné negativní dopady na rozvoj Německa a dalších 42 průmyslově nejvyspělejších a rozvíjejících se zemí do roku 2020 bezprostředně po odstoupení Řecka nebo jiných krizí postižených zemí od eura. Autoři studie prezentují v analýze vážné obavy.
V případě Řecka by vystoupení znamenalo insolvenci země, silnou devalvaci nové řecké měny, nezaměstnanost, pokles poptávky a mnoho dalších problémů, důsledky, které by rychle pocítili i jeho nejbližší obchodní partneři. Jen v jihoevropské oblasti by se následná ztráta vyšplhala až na 164 miliard eur nebo 14.300 eur na osobu do roku 2020. Dvaačtyřicet nejvyspělejších zemí světa by muselo zvládnout celkovou ztrátu ve výši až 674 miliard eur.
Jelikož není možné eliminovat pravděpodobně masivní následky, které by odstoupení Řecka od eura vyvolalo v dalších jihoevropských zemích postižených krizí, byly při kalkulaci brány v úvahu i tyto možnosti. Například v případě, že by eurozónu opustilo i Portugalsko, znamenalo by to pro Německo do roku 2020 ztrátu 225 miliard eur a k tomu by muselo odepsat pohledávky ve výši 99 miliard eur. Globálně by se celková ztráta v této situaci vyšplhala na 2,4 bilionu eur, přičemž USA by nesly ztrátu 365 a Čína 275 miliard eur. Při tomto scénáři by ztráta příjmu na obyvatele v Německu v průběhu osmi let dosáhla celkem 2790 eur.
„Musíme zajistit, aby současná situace nevyvolala další reakci“, varuje předseda představenstva a generální ředitel Bertelsmannovy nadace Aart De Geus. Nestabilita trhu, kterou by odchod Řecka nebo Portugalska vyvolaly, by drasticky zvýšila riziko pro již tak velmi zadlužené ekonomiky Španělska a Itálie, takže by další narušení eurozóny bylo nevyhnutelné. Podle De Geuse by evropská skupina pro solidaritu tuto situaci vůbec nezvládla, i když by odpovědnost a důsledky dopadly na odcházející země.
Situace by byla ještě dramatičtější, pokud by byl brán v úvahu i odchod Španělska. Pokud by také Španělsko chtělo opustit eurozónu, ztráta v Německu by se do roku 2020 vyšplhala na 850 miliard eur a muselo by se vzdát pohledávek ve výši 266 miliard eur. V USA by to znamenalo ztrátu ve výši 1,2 bilionu eur a ve 42 analyzovaných zemích ztrátu 7,9 bilionu eur. I celková ztráta na obyvatele by při tomto scénáři prudce stoupla. Výsledkem by byla za osm let do roku 2020 ztráta ve výši 10.500 eur v Německu, 3700 eur v USA a dokonce 18.200 eur ve Francii a 16.000 eur ve Španělsku.
Tato situace by se zcela vymkla kontrole, pokud by se evropská krize dostala do fáze, kdy by eurozónu musela opustit i Itálie: Německo by přišlo o 1,7 bilionu eur a muselo by odepsat 455 miliard eur. Ekonomické ztráty v Německu s více než 21.000 eur na obyvatele by v některých případech byly vyšší než v odstupujícím Řecku (více než 15.000 eur), Portugalsku a Itálii (téměř 17.000 eur) a stejně tak Španělsku (20.500 eur). Důsledkem by byla rostoucí nezaměstnanost, jen v samotném Německu by počet lidí bez práce do roku 2015 vzrostl o více než milion.
Tento scénář by nakonec vedl k dramatické mezinárodní recesi a globální ekonomické krizi. Podle analýzy by do roku 2020 celkové ztráty ve sledovaných zemích dosáhly 17,2 bilionu eur. Konkrétně by největší ztrátu v tomto ohledu utrpěla Francie (2,9 bilionu eur), Spojené státy (2,8 bilionu eur), Čína (1,9 bilionu eur) a Německo se zhruba 1,7 bilionu eur.
V celkovém hodnocení dospěli autoři k následujícímu závěru: zpočátku ojedinělé odstoupení Řecka a jeho insolvence by se mohlo z ekonomického hlediska zdát jako zvládnutelné, ale v jeho důsledku by globální ekonomika mohla upadnout do hluboké recese, neboť celkový dopad lze obtížně kalkulovat a tato recese by se nezastavila pouze v zemích Evropy.
Kromě čistě ekonomických důsledků musí být bráno v úvahu rovněž značné sociální napětí a politická nestabilita - primárně v zemích, které by z Evropské Unie vystoupily, ale rovněž v dalších státech. Nebezpečí vypuknutí požáru se všemi ekonomickými a politickými důsledky, stejně jako následný sociální dopad insolvence Řecka a odstup od eura představuje hrozbu, které by mezinárodní společenství států mělo za každou cenu zabránit - a to i mimo Evropu.
O studii: Výpočet je založen na ekonometrickém modelu VIEW společnosti Prognos AG, jehož prostřednictvím je možné reprodukovat národní ekonomiky 42 průmyslových a rozvíjejících se zemích na základě empirických dat z dlouhodobého a velmi podrobného monitoringu. Pro srovnání byly použity jednotné prognózy nebo odhady, které byly použity pro výpočet nákladů spojené s odchodem čtyř zemí. Tímto způsobem bylo kalkulováno pro všechny země průměrné zadlužení 60 procent pro soukromé stejně jako veřejné dlužníky a 50procentní devalvace nově představené měny v odstoupivších zemích v porovnání s eurem.
Další informace naleznete na internetové adrese: http://www.bertelsmann-stiftung.de
Další informace: http://www.bertelsmann-stiftung.de/cps/rde/xchg/SID-820ABF20-F6D742A4/bst_en gl/hs.xsl/index.html
V případě dotazů kontaktujte:
Dr. Thiess Petersen
Tel. +49(0)52-41-81-81218
E-Mail:thiess.petersen@bertelsmann-stiftung.de
Dr. Ulrich Schoof
Tel. +49(0)52-41-81-81384
E-Mail:ulrich.schoof@bertelsmann-stiftung.de
Zdroj: Bertelsmann Stiftung