Jedna epizoda deprese způsobuje v průměru 36 zameškaných pracovních dní
- Manažeři hlásí, že řešení tohoto problému vyžaduje lepší právní předpisy včetně školení a poradenství
Jeden z 10 dotazovaných lidí pracujících v Evropě si někdy vzal v zaměstnání volno kvůli depresi. Podle nového průzkumu Evropské asociace pro boj s depresí znamená jedna epizoda deprese v průměru 36 ztracených dnů. To odpovídá více než 21 000 dnům ztraceného pracovního času této skupiny lidí. I přes závažnost problému však téměř jeden ze tří manažerů uvedl, že nemá žádnou formální podporu a zdroje pro řešení problémů zaměstnanců, kteří mají deprese. 43% manažerů požaduje lepší předpisy a právní normy na ochranu zaměstnanců.
Chcete-li zobrazit multimediální tiskovou zprávu, klikněte prosím na odkaz:
http://www.multivu.com/mnr/56613-european-depression-association
Člen Evropského parlamentu Stephen Hughes v komentáři k výsledkům řekl: "Deprese na pracovišti představují pracovní a společenský problém, který způsobuje vážné škody, a který vyžaduje pozornost a akci ze strany Evropské unie. Zahrnutí depresí na pracovišti do nové Strategie Evropské komise pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, opírající se o legislativní opatření v následujících dvou letech, bude představovat vynikající pokrok směrem k efektivnější ochraně evropských zaměstnanců a nakonec přispěje k ekonomické a sociální prosperitě."
Deprese je velmi významnou výzvou v oblasti duševního zdraví u osob v produktivním věku. Více než 30 milionů evropských občanů v některé části svého života trpí depresí.[1] Průzkum aliance IDEA (Impact of Depression in the Workplace in Europe Audit, Audit vlivu depresí na pracovišti v Evropě) oslovil více než 7000 osob v Evropě. Bylo zjištěno, že 20% respondentům byla v určitém životním okamžiku diagnostikována deprese. Nejvyšší výskyt byl ve Velké Británii (26%) a nejnižší v Itálii (12%). Nejvyšší pravděpodobnost, že si pracovníci vezmou v práci volno kvůli depresím, je v Německu (61%), Dánsku (60%), a ve Velké Británii (58%). Naproti tomu nejnižší riziko pracovního volna kvůli depresi je v Turecku (25%).
Náklady způsobené depresemi v roce 2010 v rámci EU byly odhadnuty na 92 miliard eur. Ztráty produktivity v důsledku absencí (při pracovním volnu) i docházkou do zaměstnání v době nemoci představují více než 50% všech nákladů spojených s depresemi. [1]Podle průzkumu IDEA byl průměrný počet dní pracovního volna během poslední epizody deprese 36 dnů, nejvyšší v Německu a Velké Británii (41 dní) a nejnižší v Itálii (23dní).
Přes vysokou mírou absencí kvůli depresím jeden ze čtyř pracovníků, kteří se potýkají s depresemi, o svém problému zaměstnavateli neřekl. Z toho každý třetí řekl, že si myslí, že by tím v současném ekonomickém klimatu ohrozil své zaměstnání.
Kognitivní příznaky deprese (potíže s koncentrací, nerozhodnosti a zapomnětlivostí) způsobují značné škody v pracovních funkcích a v produktivitě,[2] a průzkum ukazuje, že tyto symptomy jsou přítomny po 94% času epizody deprese.[3] Povědomí o těchto příznacích je však špatné: pouze 33% pracovníků dotázaných na příznaky deprese uvedlo zapomnětlivost, 44% nerozhodnost a 57% postižených uvedlo potíže se soustředěním. Naproti tomu 88% pracovníků rozeznává deprese podle špatné nálady nebo smutku.
Přibližně jeden ze tří sledovaných manažerů hlásí, že na pracovišti neexistuje žádná formální podpora, která by mu pomohla vypořádat se s depresí u zaměstnanců. Nedostatek podpory je nejhorší v Německu (44%) a nejnižší v Turecku (10%). Manažeři ve Velké Británii (55%) mohou s největší pravděpodobností získat podporu od svého personálního oddělení, zatímco manažeři v Turecku získávají podporu s největší pravděpodobností od zdravotnického pracovníka (79%).
Na dotaz, co je potřeba udělat pro podporu zaměstnanců s depresemi na pracovišti, manažeři nejčastěji uvádějí další poradenské služby a lepší vládní legislativu a předpisy. V Turecku manažeři nejčastěji požadují lepší právní předpisy (55%) a školení pro všechny zaměstnance (63%). Manažeři ve Velké Británii a Turecku požadují lepší poradenské služby (56% a 53%), zatímco němečtí manažeři dávají přednost manažerskému vzdělávání (53%).
Dr. Vincenzo Costigliola, předseda Evropské asociace pro boj s depresí řekl: "Výsledky průzkumu IDEA ukazují, že je třeba hodně udělat pro zvyšování povědomí a pro podporu zaměstnanců a zaměstnavatelů při rozeznávání a zvládání deprese na pracovišti. Žádáme politiky, aby zvážili vliv depresí na pracovní síly a vyzýváme je k řešení rizika depresí u pracovníků a na pracovišti."
Kompletní výsledky šetření IDEA budou zveřejněny v roce 2013.
Redakční poznámky
Evropská asociace pro boj s depresí (European Depression Association - EDA)
EDA je aliance organizací, pacientů, vědců a zdravotnických pracovníků ze 17 zemí z celé Evropy. 1. října každého roku organizuje EDA Evropský den boje s depresí s cílem zvýšit povědomí o depresích v celé Evropě. Tématem letošní kampaně je "Deprese a pracoviště". 1. října se v Bruselu setkají odborníci na danou politiku se zúčastněnými stranami a společně budou pokračovat v diskusi o tom, jak nejlépe řešit vliv a dopad deprese na pracovištích v rámci Evropy. Toto setkání navazuje na Kulatý stůl o depresích na pracovišti, který 5. června 2012 uspořádal europoslanec Stephen Hughes. Celkovým cílem setkání je zajistit ustanovení závazných právních předpisů EU týkajících se depresí na pracovišti.
Aliance EDA je sponzorována Evropskou lékařskou asociací, Mezinárodní vědeckou asociací a dále organizacemi Centro Lombardo Recuperi Industriali, L.A. Nuova Stampa a H. Lundbeck A/S.
http://www.facebook.com/EuropeanDepressionAssociation
http://www.europeandepressionday.com
@The_EDA: #EUdepressionday
O průzkumu IDEA (Impact of Depression in the Workplace in Europe Audit, Audit dopadu hospodářské krize na pracoviště v Evropě)
Výzkum byl proveden pomocí on-line panelu společnosti Ipsos MORI, který probíhal od 30. srpna do 19. září 2012. On-line otázky byly položeny 7065 dospělým ve věku 16 až 64 let, kteří jsou zaměstnanci a manažeři, nebo kteří pracovali jako zaměstnanci nebo manažeři během posledních 12 měsíců po celé Evropě. Výsledky jsou vážené, aby vzorek reprezentoval příslušný profil. Úplné datové tabulky jsou k dispozici na vyžádání. Průzkum byl podporován vzdělávacím grantem společnosti H. Lundbeck A/S.
Reference
1. Olesen J, Gustavsson A, Svensson M, a kolektiv. The economic cost of brain disorders in Europe (Ekonomické náklady duševních poruch v Evropě). Eur J Neurol 2012; 19:155-162
2. Greer TL, Kurian BT, Trivedi MH. Defining and measuring functional recovery from depression. CNS Drugs (Definování a měření funkčního zotavení z deprese, léky pro centrální nervovou soustavu). 2010; 24(4):267-284
3. Conradi HJ, Ormel J, de Jonge P. Presence of individual (residual) symptoms during depressive episodes and periods of remission: a 3-year prospective study (Přítomnost jednotlivých (zbytkových) příznaků při depresivních epizodách a obdobích remise: 3-letá prospektivní studie). Psychol Med. 2011; 41:1165-1174
Video: http://www.multivu.com/mnr/56613-european-depression-association
Zdroj: Evropská asociace pro boj s depresí (European Depression Association - EDA)
Další informace poskytne: Colette Green, OgilvyHealthPR, e-mail: colette.green@ogilvy.com, Tel: +44(0)207-108-6028.