Pokud koronavirová krize něčemu výrazně napomohla, je to urychlený rozvoj různých forem péče o pacienta bez nutnosti osobního kontaktu. Příkladem je systém Home Monitoring, který slouží k dálkové péči o kardiaky.
Současná pandemie covid-19 nevratně změnila náhled na současnou a budoucí klinickou medicínu. „Jedním z mála pozitiv aktuální epidemiologické situace je nutnost výrazného urychlení digitalizace celé naší společnosti, zejména v běžné klinické praxi,” zdůrazňuje prof. MUDr. Miloš Táborský, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
Mezi vymoženosti nových postupů, které se snaží omezit a zároveň udržovat mezilidský kontakt, patří videokonferenční komunikace s pacientem, zápis do zdravotnické dokumentace, objednání k vyšetření, požadavek na předpis léků. V neposlední řadě jde rovněž o využití dostupných prvků dálkového sledování osob s kardiovaskulárními potížemi, které nabízí unikátní systém Home Monitoring.
Zapojit se chce i nemocnice v Olomouci
Tento systém, který představila v roce 2000 jako první na světě nadnárodní společnost BIOTRONIK se sídlem v Berlíně, umožňuje koordinovat medicínské aktivity hned několika nemocnic s centrem specializované péče. Dokáže komunikovat s kardiostimulátory značky BIOTRONIK, implantovatelnými defibrilátory, resynchronizačními defibrilátory a implantovatelnými srdečními monitory. V 65 zemích světa existuje přes jeden milion zařízení, která dokáží se Home Monitoring komunikovat. Pro tuto volbu se každý měsíc rozhodne nových 6000 pacientů.
O možnost stát se součástí tohoto „digitálního stromu” nyní usiluje Fakultní nemocnice Olomouc. Ráda by vytěžila platformu Jitsi, sloužící ke snadnému propojení uživatelů internetových prohlížečů přes kameru a mikrofon. Snaha tamních vývojářů a lékařů má vyústit ve vytvoření široce dostupné mobilní aplikace, technicky a administrativně by mělo být hotovo do prázdnin.
Telemedicínu, která obecně nabízí velké příležitosti pro četné další obory jako je třeba diabetologie, podporuje například Všeobecná zdravotní pojišťovna. Od začátku nouzového stavu hradí úkony spojené s výkonem lékařské praxe na dálku.
Od senzorů a vysílače do centra dat a k lékaři
Home Monitoring umožňuje při využití senzoru a přenosného vysílače automatické sledování stavu srdeční činnosti. Zvyšuje bezpečnost díky včasnému rozpoznání mimořádných okolností, snižuje četnost výskytu cévní mozkové příhody, hrozbu nepatřičných impulzů implantovaného defibrilátoru a úmrtnost jako takovou.
Informace předává do externího zařízení CardioMessenger, jež je odesílá do servisního střediska BIOTRONIKu. Tam se data zpracují a jsou v zabezpečené podobě k dispozici ošetřujícímu lékaři. Ten je analyzuje a může reagovat; kromě toho dostává formou sms a elektronické počty upozornění na urgentní události na straně pacienta.
Jde o účinný nástroj hned ze dvou důvodů. Předně se celá řada kardiaků, z obav z nákazy, nevypravila k lékaři, když měla. Počet nemocných přijatých se standardními diagnózami se výrazně propadl, což nese pro nemocné zvýšená zdravotní rizika.
Šance pro rizikové pacienty, časové úspory pro všechny
Druhým pádným argumentem pro zavádění výdobytků digitální medicíny je skutečnost, že do Home Monitoringu je v tuzemsku zapojeno méně než 40 procent osob s implantovaným defibrilátorem. Navzdory tomu, že vzdálenou kontrolu pojišťovny uznávají a hradí. „Tento systém má reálnou šanci na využití v každodenní klinické praxi všech oborů – od praktického lékaře po vysoce specializovanou péči,” připomíná prof. Táborský.
Kromě kvalitativně jiného způsobu léčby představuje Home Monitoring rovněž značnou časovou úsporu pro personál stejně jako pro nemocné. Dohled na dálku může nahradit až tři ze čtyř osobních návštěv u doktora za rok. To se promítne do snížení počtu příchodů pacientů, aniž by se snížila dostupnost a účinnost jejich léčby.
Jinak řečeno, telemedicína umí ochránit vysoce rizikové lidí bez toho, že by je omezila z hlediska nezbytné péče.
Kontakt:
Jitka Novotná