V PressCentru ČTK v Praze byly ve středu 1. října 2025 zveřejněny výsledky Analýzy nákladů a přínosů české pomoci Ukrajině. Studii zpracovali autoři Pražské bezpečnostní konference, z.s.
Debaty, jejíž záznam je k dispozici na kanálu YouTube ZDE a webu ČTK ceskenoviny.cz ZDE se zúčastnili Miloš Balabán, předseda Pražská bezpečnostní konference, Libor Stejskal, místopředseda Pražské bezpečnostní konference, autor policy paperu, a Jiří Rusnok, bývalý předseda vlády ČR a ex-guvernér České národní banky.
Hlavním poznatkem analýzy, shodli se autoři dokumentu, je, že pomáhat Ukrajině bylo správné samo o sobě. Česku, které podporuje Ukrajinu od jara 2022 vojensky, civilně i humanitárně, se to vyplatí ekonomicky, vojensky i demograficky.
Republika a její armáda darováním zbraní Ukrajině nepřišla o žádnou "živou" výzbroj, kritice navzdory. Pomoc šla hlavně ze zásob vyřazených či dožívajících typů – to se týká všech darovaných tanků, bojových vozidel pěchoty, houfnic, raketometů, ale i bitevních vrtulníků a protiletadlových raketových systémů. Armádou používané zbraně na Ukrajinu nešly.
Zavádějící je uvádění účetní hodnoty darovaného materiálu: reálná tržní hodnota byla blízká ceně šrotu. Rozsah vojenské pomoci z českých skladů byl 7,3 až osm miliard korun – tedy řádově méně, než kritici naznačují. Zásadní roli sehrála česká muniční iniciativa, jež za roky 2024–2025 dodala 2,5 milionu kusů. Většinu nákladů uhradili spojenci, Česko zajistilo zprostředkování a logistiku.
Civilní pomoc tvořily dodávky zdravotnického a záchranářského vybavení, energetických technologií, potravin či modulárních mostů.
Náklady představuje i přijetí a integrace uprchlíků. V Česku pobývá kolem 400 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou. Zpočátku převažovaly výdaje státu na ubytování a dávky, od roku 2024 se však bilance obrátila – odvody pracujících Ukrajinců do státního rozpočtu převýšily náklady, a v 1. pololetí 2025 jsou příjmy téměř dvakrát vyšší než výdaje.
Analýzu si můžete přečíst ZDE
Přínosy jsou mnohostranné. V ekonomice se jedná o posílení trhu práce, kdy Ukrajinci obsazují pozice nezbytné pro fungování zdravotnictví, sociálních služeb, stavebnictví či obchodu.
Demograficky příchod až 400 tisíc lidí s dočasnou ochranou, mezi nimiž převažují osoby v produktivním věku a rodiny s dětmi, zmírňuje nepříznivý vývoj české populace a může kompenzovat demografickou krizi Česka, pokud stát nastaví rozumnou integrační a pobytovou politiku.
Pro průmysl je zásadní růst vývozu obranných technologií na Ukrajinu (v roce 2024 zhruba 63 mld. korun) včetně urychlení inovací, stejně jako možnost účasti na poválečné rekonstrukci.
Autor: Igor Záruba
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.
PROTEXT