Institucionalizace míru jako hlavní téma osmého výročí mírového summitu HWPL

Mezinárodní mírová organizace HWPL uspořádala 18. 9. 2022 on-line konferenci, která připomněla osmé výročí Světového mírového summitu. Webináře, který nesl název "Mír jako instituce: Základ pro udržitelný rozvoj", se zúčastnilo okolo 2000 hostů z celého světa, mezi nimi i významní politici nebo náboženští lídři. Panelisté upozornili na důležitost míru zvlášť v době, kdy společnost čelí dopadům pandemie koronaviru a mnoha dalším hrozbám v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Světový mírový summit, který se konal poprvé 18. září 2014 v jihokorejském Soulu, předznamenal počátek úsilí organizace HWPL zaregistrované pod ECOSOC OSN o dosažení míru. Její představitelé dlouhodobě vybízejí k solidaritě při vytváření míru na globální úrovni, kterého se snaží docílit prostřednictvím mírových aktivit a skrze zapojení různých aktérů včetně hlav států, ministrů, zákonodárců, náboženských představitelů, vzdělavatelů, vedoucích mládežnických a ženských organizací nebo novinářů.

Od roku 2014 se summit koná každoročně a jeho účastníci na něm ve spolupráci s vládami a zástupci občanské společností z celého světa sdílejí úspěchy mírových aktivit, kterých zatím bylo dosaženo. Jedním z řečníků byl i předseda organizace HWPL, Lee Man-hee:

"Svět je sužován pandemií koronaviru, která zasáhla každou zemi. Lidé ale nejsou uprostřed všech těch těžkostí sami. Žijeme v tom stejném světě. Jsme si navzájem sousedy a vytváříme rodiny. Povinností každého z nás je udělat svět lepším místem k životu. Neměli bychom snad našim potomkům předat svět, který je v pořádku?"

Svůj proslov na on-line konferenci přednesli také další hosté, mezi nimi i předseda parlamentu státu Surinam, Marinus Bee.

"Role parlamentů v procesu vytváření míru a předcházení konfliktům je klíčová. Naše Národní shromáždění by ve spolupráci s HWPL rádo vytvořilo systém, prostřednictvím kterého budeme moci dosáhnout ukončení válek a šířit kulturu míru. Jde především o aktivity zaměřené na zvyšování povědomí o míru a podporu politik a programů týkajících se mírového vzdělávání," uvedl v projevu Bee.

S organizací HWPL dlouhodobě spolupracuje i ministryně školství státu Dominika, Octavia Alfredová. Ta v průběhu webináře uvedla, že její země mírové vzdělávání HWPL zabudovala do národních školních osnov a integrovala ho do společenských věd. Podle Alfredové jsou mírové osnovy HWPL užitečné při řešení problémů, kterým studenti čelí a pomáhají také přátelům a rodičům žáků nebo učitelům.

Slova se na konferenci ujal i Mahendra Das – jeden z vedoucích členů hnutí Hare Krišna na Filipínách. Ten zdůraznil, jak důležitou roli v procesu vytváření míru hraje náboženství a mezináboženský dialog. Navrhl, že řešením by mohly být pravidelné návštěvy na mezinárodní úrovni a další programy, které mohou pomoci předcházet konfliktům založeným na náboženském neporozumění.

Generální ředitel jednoho z křídel HWPL, mezinárodní mládežnické organizace IPYG, Chung Young-min, pak na konferenci zdůraznil roli mládeže jako hlavního aktéra mezinárodních mírových aktivit. Upřesnil, že cílem vzdělávacích programů, které IPYG pořádá pro stovky mladých lidí v 59 zemích světa, je především chránit základní práva mládeže po celém světě.

Mezinárodní mírová organizace HWPL dlouhodobě prosazuje koncept institucionalizovaného míru. Jádrem tohoto konceptu je vnést hodnoty míru do společenských struktur a umožnit, aby se vzájemný respekt, harmonie a spolupráce staly jako norma součástí našich institucí, právního systému jednotlivých států i mezinárodního práva. Vzorem je Deklarace míru a ukončení válek (DPCW) z roku 2016, kterou vypracovali odborníci na mezinárodní právo z 15 zemí světa.

Pro další informace, prosím, kontaktujte:

hwpl.cz

public.relations@hwpl.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou řílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Klíčová slova ČR-víra-společnost-HWPL

Oblast
Praha, Česká republika (ce)

Kategorie
Politika, veřejná správa a soudy
Média, společnost a životní styl

ZASÍLÁNÍ ZPRÁV
Přihlásit k odběru

Upozornění:
Materiály označené značkou Protext nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.