Ovládat tablet nestačí. Co dnešní digitální generace neumí a měla by?

Výkonná ředitelka vzdělávací organizace makeITtoday Barbora Stibor

Nároky na dnešní děti z hlediska digitálních dovedností budou na trhu práce vysoké a pouze uživatelská znalost práce na počítači už mnohdy nestačí. Rodiče mají pocit, že když batole umí prstem ovládat tablet nebo dotykový telefon, roste z něj malý digitální genius. Praxe ale ukazuje, že děti mají v ovládání technologií větší mezery, než možná rodiče tuší. Jaké dovednosti jsou adekvátní jakému věku dítěte a jak je rozvíjet, vysvětluje výkonná ředitelka vzdělávací organizace makeITtoday Barbora Stibor.

"Dotyková zařízení jako tablety nebo mobilní telefony mají velice intuitivní ovládání a rodiče tak mohou nabýt dojmu, že když dítě umí prstem přejet po displeji, zapnout si hru nebo kliknout na video na YouTube, projevuje tím technologické vlohy. To je ale bohužel mýtus. Na našich kurzech digitálních dovedností pak často potkáváme děti, které na první hodině neví, jak zapnout počítač, neumí ovládat myš ani klávesnici,” říká ředitelka makeITtoday Barbora Stibor. Jaké digitální dovednosti jsou tedy adekvátní jakému věku dítěte?

5 až 7 let - Tablet, roboti a vizuální programovací jazyky

O nějakých digitálních dovednostech má u dětí smysl se bavit asi od 5. roku života. Mozek dítěte v tomto věku dokáže absorbovat obrovské množství informací a stejně tak jako je ideální pro to začít se učit cizí jazyky, není na škodu „zasadit semínko” informatického myšlení. Dítě si připraví dobrý základ pro pokročilejší digitální dovednosti, které se pak bude učit daleko snáze.

"Pojmy jako algoritmizace nebo dekompozice mohou znít složitě, ale jde o koncepty, které běžně využíváme i v každodenním životě. Na kurzech MiniCoders, které jsou určeny pro předškoláky, nám jde o to, aby si děti tyto koncepty začaly uvědomovat a aplikovaly je při úplně jednoduchém programování - ať už třeba tatínka nebo malého robůtka. Roboti jsou skvělou pomůckou, protože na nich vidí výsledky svých příkazů a podmínek. Když je začnou bavit roboti a pochopí, že je to vlastně jednoduché, přesouváme se k tabletům a ke Scratchi Junior. Jde o obrázkový programovací jazyk, kde se děti učí programovat jednoduché příběhy a animace a nemusí vůbec umět číst,” říká výkonná ředitelka makeITtoday.

8 až 10 let - Počítač a blokové programovací jazyky

Děti, které jsou do tohoto věku většinou zvyklé na dotykové digitální technologie, by se měly pomalu začít seznamovat se stolním počítačem a vyzkoušet si práci s myší (mít pod kontrolou pohyb kurzoru, rozlišovat mezi funkcí pravého a levého tlačítka, případně scrollovat) a klávesnicí (správná pozice rukou, k čemu slouží klávesy Mezerník, Enter, Shift apod.), najít česká písmena nebo používat šipky. "Pokud mají děti v pořádku rozvoj jemné motoriky a koordinaci oko-ruka, naučí se s myší i klávesnicí brzy bez problému pracovat,” vysvětluje Barbora Stibor.

Děti se mohou také pomalu přesunout od obrázkových programovacích jazyků k blokovým, protože už umí číst. "Vhodný je programovací jazyk Scratch, kde jsou jednotlivé příkazy napsané na blocích. Ty jsou barevně odlišené a zapadají do sebe jako dílky puzzle. Scratch také obsahuje velkou databázi postav, pozadí a předmětů, které děti používají do svých projektů. Ovládání je proto snadné, zábavné a velmi intuitivní,” popisuje Stibor. Znalost práce s blokovými programovacími jazyky se ostatně nově v rámci revize Rámcového vzdělávacího programu dostává i do doporučeného učiva na prvním stupni základních škol.

10 až 12 let - Komplexnejší projekty v blokových jazycích, úvod do textových programovacích jazyků, 2D i 3D grafika i AI

Na druhém stupni už se předpokládá bezproblémová znalost práce s počítačovou technikou, děti by měly být schopné vytvořit textový dokument nebo prezentaci včetně základního formátování, umět používat základní klávesové zkratky, tvořit obrázky v jednoduchých programech jako je MS Paint (Malování) a umět vyhledat informace pomocí internetového prohlížeče. Vhodné je také umět pracovat se soubory a složkami - přesouvat je, kopírovat, přejmenovat nebo smazat.

Studenti, kteří se v minulosti setkali s blokovými programovacími jazyky, si mohou vyzkoušet pracovat s textovými jazyky jako například Python, který patří mezi nejpoužívanější IT jazyky současnosti. K tomu už je potřeba perfektní znalost klávesnice, používání klávesových zkratek a pro programování klíčové používání různých druhů závorek. Digitální dovednosti ale neznamenají jen programování. V tomto věku si děti mohou vyzkoušet základy práce s grafickými editory jako je např. Figma či 3D program Blender, úpravy videa a pokročilejší studenti se mohou seznámit s tím, jak funguje umělá inteligence. „Pokud má dítě dobrý základ v oblasti digitálních dovedností, otevírají se mu obrovské možnosti, jak je nadále rozvíjet a jednou si svobodně vybrat, jaké profesi se bude věnovat,” říká Barbora Stibor.

13 až 18 let - Digitální dovednosti nejsou jen programování

Teenageři už jsou obvykle zdatní ve vyhledávání na internetu, psaní referátů a prezentací do školy, od 13 let je také ze zákona dovolené mít účet na sociálních sítích, kde se rychle rozkoukají. Proto je vhodné co nejdříve začít mluvit o bezpečnosti na internetu.

Pokud jde o pokročilé digitální dovednosti, záleží na zájmech daného studenta a úrovni předchozích dovedností. Pokud si žák prošel například kurzem Scratch, může pokračovat nejen na navazující programovací kurzy, ale třeba se naučit také tvořit webové stránky nebo vyvíjet hry či aplikace. Základ programování by ale měl být v tomto věku už samozřejmostí a myslí na to konečně i české školství. "Mnoho studentů brzy zjistí, že si díky programování, vývoji webových stránek nebo třeba grafickým pracem dovedou při škole vydělat lepší peníze než na jiných brigádách a to je motivuje svoje dovednosti nadále rozvíjet a učit se. Tak vzniká potenciál uplatnit se v odvětvích, která patří mezi nejlukrativnější na pracovním trhu. IT profese se umisťují mezi nejlépe placenými a nabídka výrazně převyšuje poptávku, takže najít místo je i pro juniory poměrně snadné. A dnešní teenageři to vědí, u studentů mezi 15 a 18 lety vidíme poptávku po individuálních kurzech nebo mentoringu,” dodává Barbora Stibor.

Neměly by se děti raději počítačům co nejvíce vyhýbat a trávit čas venku? „Dnešní děti budou u digitálních zařízení trávit podstatnou část života, ať chtějí nebo ne. A je lepší na to být připraven. Máme zkušenost s tím, že děti, které se učí programovat, nutně nemusí trávit u počítače víc času. Jen ho tráví jiným způsobem. Takovým, který je rozvíjí, namísto pasivního konzumování obsahu třeba na sociálních sítích,” říká Barbora Stibor.

O makeITtoday:

Inovativní vzdělávací projekt makeITtoday vznikl v roce 2017. Vedle systematického vzdělávání v technických oborech se zaměřuje na rozvoj soft skills u studentů ve věku 5-18 let. Nabízí pololetní kurzy a workshopy zaměřené na programování, robotiku, vývoj mobilních aplikací, her, webu a mnohé další. Od roku 2019 pořádá také příměstské tábory. makeITtoday vychází z myšlenky, že v dnešním světě se již většina profesí neobejde bez znalosti digitálních technologií a do budoucna bude těchto povolání jen přibývat. Studenti by si proto měli osvojit digitální dovednosti, aby mohli plně využít potenciál současného světa, ať už budou dělat cokoli. www.makeittoday.cz

.

Klíčová slova ČR-vzdělání-počítače-firmy-makelTtoday

Oblast
Praha, Česká republika (ce)

Kategorie
Věda, vzdělávání a školství
IT, telekomunikace

ZASÍLÁNÍ ZPRÁV
Přihlásit k odběru

Upozornění:
Materiály označené značkou Protext nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.