Pojišťovna VZP k projednávání novely zákona o pojištění cizinců

Předseda představenstva Pojišťovny VZP Robert Kareš

Tisková zpráva Pojišťovny VZP, a.s. k projednávání novely zákona o pojištění cizinců dne 2.6.2021 a k doprovodným mediálním výstupům

Dne 2.6.2021 došlo v poslanecké sněmovně v rámci třetího čtení k projednávání zákona o pobytu cizinců. Tento návrh zákona vzbudil dlouhou rozpravu a je doprovázen značnou mediální pozorností, která je mnohdy za únosnou mírou korektního, věcného a vyváženého informování a odehrává se v rovině spíše subjektivně emoční.

Pojišťovna VZP, a. s. se proti takovým praktikám vyhrazuje a považuje za krajně nekorektní, aby byla jakýmkoliv způsobem napadána ona sama nebo zde byl pokus o jakékoliv mediální napadání jejích představitelů.

Pojišťovna VZP, a.s. není součástí legislativního procesu a jakékoliv podobě výsledné legislativy se musí finálně přizpůsobit. Je rovněž ve složité situaci, kdy se ji navrhovaná úprava dotýká, a současně je členem České asociace pojišťoven. Velmi si váží subjektů, kteří chtějí toto pojištění provozovat řádným způsobem, a těch, kteří se snaží problém řešit.

Vzhledem k vyvolanému zájmu médií o tuto oblast je však schopna racionálně odpovědět na veškeré dotazy ohledně provozování pojištění a jeho problémů, výhod a nevýhod atd.

Dotazy médií je možno směřovat přímo na předsedu představenstva Roberta Kareše na e-mail robert.kares@pvzp.cz, neboť má v této oblasti kontinuitu od roku 1995, tedy od samotného vzniku smluvního zdravotního pojištění cizinců.

Smluvní zdravotní pojištění cizinců vzniklo vyčleněním osob nespadajících do veřejného zdravotního pojištění a od roku 1995 do roku 2006 fungovalo bez jakýchkoliv problémů a větší kritiky ze strany zdravotnických zařízení a státních orgánů.

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky („VZP ČR“) provozovala toto pojištění od roku 1995 do roku 2004 komerčním způsobem na základě zvláštní licence MF a od roku 2004 provozuje toto pojištění její 100% dceřiná společnost Pojišťovna VZP, a.s., protože vstupem České republiky do Evropské unie nemohlo být soukromé pojištění již nadále souběžně provozováno s pojištěním veřejným v rámci jedné veřejnoprávní instituce.

Pojišťovna VZP, a.s. je tedy neživotní pojišťovna s licencí ČNB a má dva zvláštní aspekty. Je ryze českou společností, a navíc je vlastněna veřejnoprávní institucí, takže dividendy vyplácí českému subjektu, který je součástí veřejného rozpočtu. Taková analogie existuje pouze u dceřiné společnosti Oborové zdravotní pojišťovny („OZP“), která se jmenuje Vitalitas.

Pro zdravotní pojišťovny je založení dceřiné pojišťovací společnosti náročné, nicméně ne nemožné, je třeba dbát na to, aby při založení nebyly užity prostředky z veřejného zdravotního pojištění.

Problém nastal až zhruba v roce 2006, kdy MV stanovilo v zákoně o pobytu cizinců povinnost předložit doklad o smluvním zdravotním pojištění při žádosti o vízum a tím vytvořilo po tomto dokumentu poptávku.

Zde je potřeba uvést, že mnoho cizinců vlivem jiného prostředí, ze kterého pocházejí, nechápe zdravotní pojištění jako nutnost, ale pouze jakousi formalitu pro získání víza či pobytu a nemá snahu do něho příliš investovat.

Stejně tak samotné zprostředkovatelské agentury zabývající se pobyty cizinců chápou zdravotní pojištění jako něco, co jim může zbytečně snižovat zisk, neboť cizincům účtují jednorázovou částku za své služby.

Z tohoto důvodu se začaly na území České republiky šířit prakticky bezcenné kopie dokladů zahraničních pojišťoven, a to velmi obskurními skupinami a sloužily pouze účelu získání víza či povolení k pobytu, nikoliv k čerpání zdravotní péče. Situace byla tehdy tak dramatická, že musely zasahovat orgány činné v trestním řízení, což vedlo k úpravě legislativy ve smyslu, že na území smí nabízet pojištění pouze subjekt s licencí ČNB.

Tyto skupiny se pak následně transformovaly do některých zprostředkovatelů a přesvědčily některé další pojišťovny v České republice, aby se pojištění cizinců věnovaly, neboť jim ho budou distribuovat.

Toto lze považovat za základní problém tohoto pojištění, díky kterému tento segment provází trvale problémy.

Tyto struktury totiž i nyní nabízejí pojištění stále stejným způsobem, a to je pouze pro potřeby povolení k pobytu či víza, nikoliv pro samotné čerpání zdravotní péče. To je také důvod pro stále vysoký počet nepojištěných cizinců, byť by na území dle současné legislativy neměli být. Jsou si totiž plně vědomi formální podstaty svého pojištění a u lékaře vystupují jako nepojištění.

Provize se u takových zprostředkovatelů pohybují až do výše 80 %. Průměrné náklady na pojištěnce ve veřejném zdravotním pojištění jsou cca 28 tis Kč ročně. Je-li průměrné pojistné u některých pojišťoven ve výši 6 – 10 tis Kč s provizí 60 – 80 % není reálně možné, aby zbytek sloužil jako plnohodnotná náhrada zdravotní péče.

V některých zdravotnických zařízeních byly popsány případy, kdy byli cizinci dokonce z nemocnice vyvedeni různými podivnými osobami, aby nemohli čerpat zdravotní péči a byli odvezeni ze země.

Na toto téma se konalo mnoho schůzek, jednání na různých úrovních, legislativní snahy včetně vládního návrhu, ale zatím marně. Jako určitý příklad je možné uvést Slovensko, kde začaly působit některé subjekty na základě přeshraniční licence a tamní trh soukromého zdravotního pojištění cizinců se málem zhroutil. Během několika měsíců však zasáhla Slovenská národní banka, policie a ministerstvo vnitra. U nás ale tato situace funguje prakticky od vzniku problému.

Vzhledem k tomu, že jakékoliv pojištění funguje na principu rozložení udržitelného rizika nebo solidarity, není vhodné, aby docházelo k extrémní segmentaci tím, že aktivním skupinám cizinců bude nabízeno extrémně levné pojištění, neboť tím současně dojde k zatížení skupin, které pojištění potřebují.

I přes střídavá zlepšení zůstává situace stále neutěšená, což vede k neustálým pokusům tento problém vyřešit, a to buď větší regulací současné úpravy nebo přesunutím všech další kategorie cizinců do veřejného zdravotního pojištění do veřejného zdravotního pojištění.

Přesunutí dalších skupin cizinců z třetích zemí do veřejného zdravotního pojištění má však svá velká rizika. V první řadě je nad rámec Ústavy, která takové právo dává pouze českým občanům, lze tedy konstatovat, že již současné nastavení, kdy jsou v tomto pojištěni účastny cizinci s trvalým pobytem nebo zaměstnáním, je nad rámec Ústavy.

Dále by došlo k ohromnému nárůstu nákladů veřejného zdravotního pojištění, a to v řádech mnoha miliard korun s tím, že Česká republika by se stala ničím nekontrolovanou atraktivní destinací pro zdravotní a porodní turistiku, což by mohlo tyto náklady dramatickým způsobem zvýšit.

V neposlední řadě je zde vysoké riziko, že při stále přetrvávajícím vnímání cizinců, že zdravotní pojištění je zbytečná a nákladná formalita, by docházelo k neplacení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, což by dále zatížilo systém.

Zajímavým aspektem je každoroční vznik nedoplatků českým zdravotnickým zařízením za ošetření cizinců v řádu desítek milionů korun, což pro ně představuje v podstatě dluh, který lze jen obtížně vymoci.

Zdravotnická zařízení – státem řízené a krajské nemocnice evidují každoročně nedobytné pohledávky. Tyto pohledávky tak zůstávají k tíži zdravotnických zařízení, a tudíž státního a veřejného rozpočtu.

Rok

Pohledávky zdravotnických zařízení

2015

40 mil. Kč

2016

50 mil. Kč

2017

47 mil. Kč

2018

77 mil. Kč

2019

68 mil. Kč

Pro tyto dluhy existují 4 důvody:

1) Cizinec pobývá na území nelegálně a bez pojištění,

2) Cizinec je sice formálně pojištěn, ale byl rovnou upozorněn skupinami s nekalými praktikami, že nesmí čerpat případnou zdravotní péči, tudíž ve zdravotnickém zařízení ani doklad o pojištění nepředkládá,

3) Komerční pojišťovna uplatňuje výluku nebo se jedná o úhradu nad limit,

4) Cizinec záměrně zneužívá systém v rámci zdravotní a porodní turistiky.

Problémy 1) a 2) lze velmi efektivně řešit zvýšením kontrolní činnosti MV a ČNB v oblasti kontroly zprostředkovatelů, problém 3) větší regulací současného stavu a kontrolu ČNB.

Problém 4) spočívá v tom, že Česká republika by měla mít snahu pouze na efektivní a řádné zdravotní turistice. Ta je celkem běžná v zemích EU, ale před příjezdem pacienta do země je vždy složena záloha nebo vystavena garance dokonce s tím, že budou uhrazeny i možné zvýšené náklady. Nelegální zdravotní turistiku je nutno potírat, není možné ji tolerovat a přesouvat její úhradu na veřejný rozpočet, ani žádný jiný subjekt.

Pojišťovna VZP, a.s. jako nejdéle působící subjekt v oblasti smluvního zdravotního pojištění podporuje řešení problému následujícím způsobem:

1) Je třeba korektně, vyváženě a objektivně diskutovat o negativní situaci v oblasti zdravotního pojištění cizinců, uznat ho jako problém, popsat jeho podstatu a aktivně napomoci jeho řešení,

2) PVZP stále spatřuje řešení formou soukromého pojištění, kde je potřeba pokračovat v procesu regulace či samoregulace,

3) Zdravotní pojištění cizinců musí být plnohodnotnou náhradou za veřejné zdravotní pojištění s adekvátním a důvěryhodným pojistným a rozumnou provizí, aby bylo patrné, že je zde důraz na schopnost hradit zdravotní péči, včetně té, která souvisí s nemocí Covid-19,

4) MV by nemělo rezignovat na kontrolní činnost a řádně kontrolovat doklady o zdravotním pojištění cizinců z třetích zemí,

5) ČNB by měla provádět intenzivní a důkladné kontroly zprostředkovatelů zdravotního pojištění cizinců a věnovat tomu pozornost i při kontrole v pojišťovnách,

6) Je nutné rozklíčovat důvod pohledávek za zdravotní péči cizinců a následně působit na segment a systém, aby se počet osob a objem neuhrazených prostředků snižoval,

7) Měla by být vyvinuta maximální snaha, aby se tomuto segmentu vrátila důvěryhodnost tak, jako v jiných pojištěních, měla by vést kampaň mezi cizinci o důležitosti řádného zdravotního pojištění,

8) Měly by se zdůraznit výhody soukromého zdravotního pojištění a aktivně bránit snahám neustále přesouvat problémy tohoto segmentu do veřejného zdravotního pojištění, mělo by se jednat s neziskovými organizacemi a částí politické reprezentace usilující o přesunutí cizinců do veřejného zdravotního pojištění a pokusit se pochopit podstatu jejich problémů a pozice, a současně je upozornit na extrémní rizika, které by z takové kroku nastaly.

9) Situaci je třeba aktivně řešit, monitorovat a pravidelně vyhodnocovat a veškeré snahy se musí konat ve prospěch České republiky, českých občanů, českých zdravotníků, a především samotných cizinců, o jejichž zdravotní péči se jedná.

Kontakt:

Laura Feketeová

Gibbs & Co. s.r.o.

laura.feketeova@gibbsco.eu

Klíčová slova ČR-zdraví-pojišťovny-sněmovna-Pojišťovna VZP-Gibbs & Co.

Oblast
Moravskoslezský (ov)

Kategorie
Zdravotnictví
Politika, veřejná správa a soudy
Finance, ekonomika

ZASÍLÁNÍ ZPRÁV
Přihlásit k odběru

Upozornění:
Materiály označené značkou Protext nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.