Změna v provozování služby Seznam Firmy

Brusel - Europoslanci dnes v Bruselu schválili svůj postoj k emisní normě Euro 7, která hovoří o limitech výfukových zplodin pro osobní i nákladní automobily. Zprávu podpořilo 329 europoslanců, 230 jich bylo proti a 41 se zdrželo. Nové nařízení aktualizuje limity pro emise výfukových plynů, jako jsou například oxidy dusíku, pevné částice, oxid uhelnatý a amoniak, a zavádí nová opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií.

Jaká bude konečná verze nařízení, ukážou až příští týdny. Nyní budou následovat jednání zástupců Evropského parlamentu, Evropské komise a španělského předsednictví Rady EU. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který je zpravodajem návrhu v EP, už dříve uvedl, že doufá, že se konečné dohody podaří dosáhnout do konce letošního roku.

Podle návrhu, který již 25. září schválili ministři členských zemí EU zodpovědní za konkurenceschopnost, by automobilky měly snižovat emise nových vozidel oproti původnímu plánu méně a zároveň by měly mít na přípravu změn delší dobu. Konkrétně emisní limity pro osobní a užitková vozidla by měly zůstat na úrovni, kterou už dnes obsahuje platná emisní norma Euro 6. Pokud jde o nákladní automobily, tyto limity by měly být o něco přísnější.

"Já podporuji cíl komise, abychom měli čistší auta a abychom zlepšovali kvalitu ovzduší, ale zároveň musíme být velice opatrní. Nejenom proto, že toto odvětví představuje více než devět procent HDP, 26 procent zpracovatelského průmyslu a více než 20 procent exportu v zemi, kterou nejlépe znám," řekl ve středu večer během rozpravy v parlamentu člen frakce evropských konzervativců Vondra.

Jak dodal, původní návrh komise by měl velice negativní dopad na spotřebitele i výrobce automobilů. "Zároveň existují závažné otázky týkající se proveditelnosti doporučených norem, především s ohledem na lhůty. Zatřetí také náklady jsou něčím, co nás znepokojuje, protože byly podceněny v hodnocení dopadů, což by mohlo vést k rostoucím nákladům pro spotřebitele, kteří již nyní bojují s rostoucími náklady na živobytí. Proto jsme chtěli vytvořit lepší rovnováhu mezi environmentálními cíli a zájmy výrobců a spotřebitelů," dodal český europoslanec. Po čtyřech měsících vyjednávání se jim to podle Vondry podařilo.

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI) schválil svou zprávu o emisní normě v polovině října. Platnost emisního nařízení Euro 7 měla původně přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. Řada unijních zemí to ale považovala za nereálné. Automobilky si stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času. Kompromis z Rady EU proto původní harmonogram prodloužil a počítá se v něm se zavedením opatření 30 měsíců od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a 42 měsíců u stávajících modelů. U nákladních aut to mělo být 48 měsíců, respektive 60 měsíců. Evropský parlament nakonec navrhuje přechodné období dokonce ještě delší. Na jaké variantě ale nakonec bude panovat shoda, ukážou až nastávající trialogy.

Nařízení Euro 7 rovněž nově zavádí i měření emisí z brzd a pneumatik, které mají vliv na lidské zdraví. Europoslanci navrhují, aby byly s tím související metodiky výpočtu a limity sladěny s mezinárodními normami, které v současné době připravuje Evropská hospodářská komise OSN.

Již během rozpravy o normě ve středu večer se europarlament rozdělil na dva tábory. Podle německého europoslance Jense Giesekeho z lidovecké frakce (EPP) je návrh "dobrým kompromisem a zdravou střední cestou". Podobně hovořila i Susana Solísová Perézová, španělská europoslankyně z liberálního klubu Renew Europe. "Jsou zde realistické lhůty, znamená to méně nákladů pro spotřebitele. To, co žádají socialisté a zelení, by v podstatě vedlo k tomu, že náklady pro spotřebitele porostou," uvedla.

Christel Schaldemoseová z frakce demokratů a socialistů naopak návrh ostře zkritizovala a označila za špatný. "V každém roce umírají tisíce občanů kvůli znečištění ovzduší. Považuji za trapné, že nebereme zdraví občanů vážně," prohlásila dánská europoslankyně s tím, že podle ní není návrh dostatečně ambiciózní.

"Někdy mám pocit, že debata kolem Euro 7 je víc o autech než o kvalitě vzduchu. Přitom jde právě o zlepšení kvality vzduchu v našich městech, kde je silniční doprava stále tím největším znečišťovatelem," reagoval jménem klubu Zelených Bas Eickhout z Nizozemska. "Nyní vlastně znovu nastavujeme normu Euro 6, žádné zlepšení kvality vzduchu tady není," dodal.

Podobně se vyjádřil i český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) rovněž z klubu Zelených. "V tom návrhu jsou nějaké věci dobré, ale většina je v podstatě zbytečný balast," řekl českým novinářům v Bruselu s tím, že oproti předchozí normě Euro 6 se toho příliš nemění. "Já bych to celé přepsal. Zkrátil na třetinu a mělo by to pořád stejný význam," doplnil Peksa. Podle něj je nyní zásadní rozhodnout se, zda vůbec chceme regulovat emise oxidu dusíku a dalších škodlivin nyní na poslední chvíli před koncem spalovacích motorů. "Pokud to chceme udělat, tak to máme udělat pořádně," uzavřel.

V rámci balíku označovaného jako Fit for 55, kterým chce EU docílit snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent oproti hodnotám z roku 1990, schválila Evropská unie letos na jaře ukončení prodeje aut se spalovacími motory k roku 2035. Německo se nicméně dohodlo s Evropskou komisí na tom, že i po tomto roce bude možné dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.