Zákon o myslivosti není zásahem do vlastnických práv

PRAHA 26. února (PROTEXT) - Návrhu zákona o myslivosti jeněkterými oponenty podsouvána myšlenka, že si myslivci činí nárokna přivlastnění cizího soukromého majetku či že dokonce usilují oomezování vlastnických práv. Je tomu skutečně tak? Jaká jsouvýchodiska Českomoravské myslivecké jednoty, hájící zájmy stočtyřiceti tisíc českých myslivců, z nichž mnozí jsou samivlastníky pozemků?

V návrhu zákona se výslovně uvádí, že každý vlastníkhonebního pozemku má právo plně se účastnit na tvorbě honiteb ana jejich využití. Pokud souvislá výměra jeho vlastních pozemkůnedosahuje výše, nezbytné k vytvoření vlastní honitby, tedyminimálně 100 hektarů pro zřízení obory či 500 hektarů prozřízení honitby pro chov drobné a srnčí zvěře, dává zákonvlastníkovi takového pozemku možnost vytvořit spolu s dalšímihonební společenstvo, v němž spojí své pozemky k dosaženípožadované výměry. Honební společenstvo tak vzniká na základěsvobodné vůle vlastníků pozemků smlouvou. Jeho základním právemje rozhodnutí, zda právo myslivosti bude vykonávat samo či ho zaúplatu pronajme uživateli honitby. Tím může být nejen mysliveckýspolek, ale jakákoliv jiná právnická či fyzická osoba, vyhovujícípodmínkám zákona, především řádnému mysliveckému hospodaření vhonitbě tak, aby bylo naplněno poslání zákona zachovat druhověbohaté a zdravé stavy zvěře, chránit a zlepšovat její životnípodmínky a regulovat její stavy ve vztahu k ostatním společenskýmzájmům.

O minimální výměru honiteb se myslivci střetli s odpůrci jižpři novelizaci zákona v roce 1992 a objevují-li se tytopochybnosti znovu, pak pouze jako zástupný problém. Praxepřesvědčivě prokázala, že pro úspěšný chov zvěře je 500 hektarůskutečným minimem. To potvrzuje i současná průměrná výměrahoniteb, v nichž hospodaří myslivecká sdružení, která přesahuje1000 hektarů.

Určitým omezením práv vlastníků se může jevit ustanovení,které vylučuje vlastníky honebních pozemků menších než 1 hektar zúčasti na tvorbě honiteb. Tento návrh nevzešel ze stranymyslivců, ale do předlohy zákona se dostal z iniciativy Svazuvlastníků obecních lesů a Agrární komory ČR. Při projednávání naministerstvu zemědělství s ním v roce 1998 souhlasili i dnešníkritici. A to navzdory tomu, že se tehdy hovořilo o vlastnícíchmenších než 3 hektary. Návrh zcela jistě odrážel negativnízkušenosti při tvorbě honiteb a honebních společenstev v roce1993. Kdo se tehdy zúčastnil jejich vytváření, vzpomíná, jaknesmírné administrativní potíže při správních řízeních vznikalyse samotným nalezením těchto vlastníků. Ani praxe jim však nenípříliš nakloněna. Jejich pozemky totiž tvoří bývalé "záhumenky" vtěsné blízkosti obytných budov, různé rokle, zahrady a podobnéokrajové pozemky, které jsou z hlediska myslivosti bezvýznamné.Do honitby bývají začleněny pouze z důvodů její souvislosti čipři respektování přirozených hranic. Proto i většina honebníchspolečenstev, sdružující vlastníky honebních pozemků, pamatovalajiž ve svých stanovách či organizačních řádech na to, aby svojifunkčnost zajistila například zásadou "jeden hektar rovná sejeden hlas". Jakkoliv se to může zdát omezováním, jedná se veskutečnosti o pojistku, která respektuje práva těch vlastníků, najejich pozemcích zvěř skutečně žije a které jsou proto z hlediskamyslivosti významné.

Kontakt:

Za Českomoravskou mysliveckou jednotu (ČMMJ) M. Gruber

e-mail: pulford @pulford.cz

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.

PROTEXT