Vyjádření MZV ČR k některým otázkám spojeným se současnými česko-rakouskými vztahy

PRAHA 12. dubna (PROTEXT) - V souvislosti s konferencí "Českárepublika a Rakousko v sjednocující se Evropě", jež proběhla večtvrtek 29. března ve Vídni, se v ČTK a v deníku Mladá frontaDnes objevily zprávy o údajné ochotě ministra Kavana "řešit sporo tzv. Benešovy dekrety formou smlouvy podobně, jako se topodařilo již v Německu". Mladá fronta Dnes ji dokonce označila za"zásadní změnu dosavadního postoje české diplomacie, která dosudprohlašovala, že tento problém uzavřela smlouva mezi Prahou aVídní ze sedmdesátých let". Bude se prý jednat o "nové mezistátnísmlouvě, která by s konečnou platností uzavřela otázku odsunusudetských Němců".

Kdyby se takový matoucí nesmysl objevil v rakouskýchnovinách, byl by důvodem k rozčileným telefonátům mezi Prahou aVídní. Rakouští novináři si na rozdíl od českých kolegů patrnělépe uvědomují, že prezidentské dekrety z roku 1945, upravujícíexpatriaci sudetských Němců a konfiskaci jejich majetku, nemohoubýt řešeny bilaterální česko-rakouskou smlouvou, navíc takovou,jež by nahradila smlouvu z roku 1974 o vzájemném majetkovémvyrovnání. Ministr Kavan ani žádný jiný zástupce českého MZV nakonferenci nemohl zmínit a nezmínil v daném kontextu, že by sesnad o uzavření smluvně-právního dokumentu mezi ČR a Rakouskemuvažovalo.

Bude-li se Česká republika prezidentskými dekrety dálezabývat a učiní-li nějaké rozhodnutí, bude to její nezadatelnázáležitost. Rakouská vláda může samozřejmě žádat o vysvětlení,poukazovat na neslučitelnost dekretů s právním prostředím EU analéhat na řešení, ale těžko si může něco na bilaterální úrovnivynucovat. Zbývá mezinárodní pole, nicméně rakouská ministryněFerrero-Waldnerová dala i tentokrát zřetelně najevo, že Rakouskonehodlá podmiňovat vstup České republiky do EU zrušením dekretůprezidenta Beneše.

Pokud by měl být vytvořen společný dokument v duchu česko-německé deklarace o smíření z ledna 1997, jistě by se našlapřiměřená analogie, nicméně je třeba si uvědomit, že zmezinárodněprávního hlediska nebylo hitlerovskou říší anektovanéRakousko naším nepřítelem. Ve srovnání s Německem je tento státve zcela odlišné situaci, pokud jde o případné zastupování nárokůsudetských Němců. Česko-německá deklarace ostatně otázkupoválečného odsunu německého obyvatelstva s konečnou platnostíneuzavřela. Tento dokument chápejme tak, že ČR a Německo sedohodly, že nebudou zatěžovat své vzájemné vztahy problémy zminulosti, na něž mají v některých aspektech odlišný pohled.Německá strana respektuje skutečnost, že jde o vnitřní problémČR, a chápe deklaraci a zřízení Česko-německého fondu budoucnostijako důležitý krok k vlastní i české sebereflexi.

Nyní přišel i z rakouské strany podnět k dorozumění napodobném kroku. Rakouští vládní činitelé poukazují na to, ženašli odvahu k morálně-politickému gestu vůči obětem nucenýchprací za války na svém nynějším území a že chystají odškodnění zaněkdejší "arizace" židovského majetku a předpokládají, že seanalogicky zachováme vůči nejhůře postiženým z nevinných obětíodsunu. Pokud se česká vláda rozhodne v tomto směru něcoiniciovat, bude to jednostranný krok, za který nebude nicpožadovat. Bilateralita, kterou by měli naši novináři lépepochopit, spočívá v dobré vůli obou stran učinit něco prokonkrétní lidi a zmírnit následky minulého bezpráví. Tak jakočeská strana spolupracovala na morálně-politickém gestu rakouskévlády vůči nuceně nasazeným Čechům, může i rakouská stranaspolupracovat na gestu některého z českých ústavních orgánů vůčidnešním Rakušanům, kteří jen kvůli svému německému původu trpěliv jáchymovských dolech nebo putovali v květnu 1945 z nacistickýchkoncentráků přímo do sběrných táborů. Je však zřejmé, že o tomtomorálním gestu lze uvažovat až poté, co budou odstraněny problémysouvisející s vyplácením odškodnění nuceně nasazeným.

Jen takto pochopíme s ministrem Kavanem "jeden z posledníchstínů ve vztazích mezi Českou republikou a Rakouskem, kterýmusíme dostat ze stolu". Očistné sebereflexe je zapotřebí na oboustranách. Smyslem započatého dialogu není revize minulosti apřehodnocování majetkoprávních vztahů, ale sblížení hledisek vprincipiálně etické záležitosti, jež se týká každého z nás.

Aleš Pospíšil

tiskový mluvčí MZV ČR

tel. (02)24182052

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.

PROTEXT