Václav Havel a biskup Desmond Tutu vítají zasedání Rady bezpečnosti OSN, které se bude zabývat situací v Barmě; Rada bezpečnosti se situací v této zemi bude zabývat vůbec poprvé v historii

WASHINGTON (USA) 19. prosince (PROTEXT/Businesswire) - Bývalýprezident České republiky Václav Havel, laureát Nobelovy ceny aemeritní arcibiskup Kapského města Desmond Tutu dnes vyjádřilisvé potěšení nad tím, že Rada bezpečnosti Organizace spojenýchnárodů uspořádá rozhovory, které se budou zabývat situací vBarmě. Oba také ocenili úsilí Spojených států amerických, kterémají na uspořádání této akce hlavní zásluhy, a snahu Rumunska aVelké Británie, která rovněž stála v čele iniciativy v říjnu,respektive v prosinci, kdy zastávala funkci předsedy Radybezpečnosti.

Prezident Havel a arcibiskup Tutu také ocenili EvropskýParlament za to, že vybídl Radu bezpečnosti OSN, aby se začalazabývat naléhavou situací v Barmě, a za to, že zplnomocnilgenerálního sekretáře Spojených národů k podniknutí kroků, kteréby umožnily národní usmíření a přechod k demokracii v této zemi.

V historii vůbec první rozhovory o situaci v Barmě seuskuteční téměř tři měsíce po zveřejnění zprávy, kterou Havel aTutu zaslali Radě bezpečnosti a ve které ji vyzývali k akci.Stodvacetipětistránková zpráva, kterou zpracovala světováprávnická firma DLA Piper Rudnick Gray Cary, přirovnává situaci vBarmě k jiným zemím, kde Rada bezpečnosti v minulostiintervenovala ve vnitřních konfliktech, které se týkalynárodnostních otázek.

Zpráva detailně popisovala zhoršení, ke kterému v zemi došlopod vládou současného vojenského režimu národního parlamentu(State Peace and Development Council SPDC). V roce 1990 tehdejšívojenský režim umožnil uspořádání demokratických voleb, neuznalvšak jejich výsledky, kdy Národní liga pro demokracii (NationalLeague for Democracy NLD) získala v parlamentu více než 80procent křesel. Předsedkyně NLD Do Aun Schan Su Ťij je stálejedinou nositelkou Nobelovy ceny na světě, která je vězněna.

Rozhovory byly uspořádány poté, co Spojené státy americké aRumunsko vyvinuly mezinárodní úsilí k získání 9 hlasů z 15, cožvyžadují předpisy OSN, aby mohla být situace v Barmě zařazena napořad jednání Rady bezpečnosti. Prezident Spojených státůamerických George W. Bush i ministryně zahraničí USA CondoleezaRiceová využili svou nedávnou cestu na summit asijsko-tichomořskéoblasti APEC v Jižní Koreji k tomu, aby přesvědčili země tétočásti světa o nutnosti uspořádání takové diskuse. Národní ligapro demokracii veřejně vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby zasáhla.Stejně jednali i vedoucí představitelé etnických skupin v Barmě.Tisk zastoupený například tituly Washington Post, Boston Globe,International Herald Tribune, Los Angeles Times, Baltimore Sun,The Nation (Bangkok), Washington Times, Christian ScienceMonitor, a The Times (Londýn) nabídl redakční podporu a vydalzprávu Havla a Tutu.

Poté, co 10 zemí souhlasilo se svoláním rozhovorů, Čína aRusko, které předtím blokovaly diskusi, se rozhodly podpořitsouhlas ke "konzultaci jako takové" , ve které kancelářgenerálního tajemníka bude Radu krátce informovat o svém úsilí vBarmě.

"Jde pouze o první krok a Rada bezpečnosti OSN musí prokázat,že hodlá situaci skutečně řešit. Akce Rady bezpečnosti OSN bymohla znamenat novou naději pro změny v Barmě," řekl prezidentHavel. "Obyvatelé Barmy potřebují vědět, že mezinárodníspolečenství, které v tomto případě reprezentuje Rada bezpečnostisi jejich svízelnou situaci uvědomuje."

Arcibiskup Tutu dodal: "Jsem rád, že Rada našla způsob, jakzačít situaci v Barmě řešit, a doufám, že to bude zakotveno i vjejí rezoluci. Nemělo by jít o jednorázovou akci - Rada by setímto problémem měla zabývat dlouhodobě. Generální tajemník KofiAnnan by měl v návaznosti na tuto iniciativu naléhavě vyžadovatnárodní usmíření v Barmě. Mezinárodní společenství musí usilovato zahájení nevratných a smysluplných rozhovorů, které pomohounastolit národní usmíření v Barmě."

Oba vedoucí představitelé zdůraznili, že rozhovory s Radoupředstavují pouze první krok a zopakovali svá slova, kterápoužili ve své zprávě Hrozba pro mír: Výzva Radě bezpečnosti kzásahu v Barmě. "O Barmu se zajímáme již velmi dlouho a po celoudobu sledujeme její úsilí o nastolení míru a národníhousmíření." Prezident Havel a arcibiskup Tutu naléhavě požadují,aby Rada bezpečnosti OSN navázala na tyto rozhovory, akonstatují: "Nepokoje v Barmě způsobují vážné a stálé problémy,mezi které patří hrubé porušování lidských práv. V současné doběse Barma stala problémem nejen pro celou oblast ale i mezinárodníspolečenství."

Tyto rozhovory představují průlom v postoji Rady bezpečnostiOSN k situaci v Barmě, neboť se předpokládalo, že Rusko a Čínavyužijí svého práva veta a znemožní tak jejich samotnéuspořádání. Namísto toho Rada bezpečnosti odsouhlasila, že poté,co 28 rezolucí schválených Valnou hromadou OSN a Komisí prolidská práva vládnoucí vojenský režim v Barmě ignoroval, je čas,aby Rada bezpečnosti začala jednat. Svou roli hrála pravděpodobněi skutečnost, že vojenský režim, který v Barmě vládne odmítljednat s generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem a před nedávnemse rozhodl prodloužit domácí vězení Do Aun Schan Su Ťij o dalšíchšest měsíců.O společnosti DLA Piper Rudnick Gray Cary LLP

Společnost DLA Piper Rudnick Gray Cary zaměstnává 3 000právníků v 57 kancelářích ve 21 zemích, mezi které patřínapříklad Spojené státy americké, Velká Británie a pevninskáEvropa a Asie. Společnost poskytuje služby v obchodní oblasti, voblasti korporací a financí, lidských zdrojů, vedení sporů,nemovitostí, schvalovacích řízení a legislativy, technologií,médií a komunikací. Více informací o společnosti DLA Pipernaleznete na internetové adrese http://www.dlapiper.com.KONTAKT:DLA PiperJared GenserTel.: 202-861-6436 (kancelář)neboMobil: 202-320-4135Ted LoudTel.: 202-861-3955 (Kontakt pro média)Patrick BustamanteTel.: 650-387-6570 (Kontakt pro média)ZDROJ: DLA Piper Rudnick Gray Cary LLP

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK, a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT