TVUJDUM.CZ vstoupil do nového roku pravou nohou...

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se shodli na normě, podle které mají státy na pětině suchozemských a vodních ploch zavést do roku 2030 opatření pro obnovu ekosystémů. Návrh nebývale rozdělil europoslance a vyvolal velkou debatu kvůli údajným dopadům na zemědělství a dalším ekonomickým a sociálním důsledkům. Shodu dosaženou ve čtvrtek večer musí ještě oficiálně schválit plénum EP i členské státy.

Evropská komise přišla s návrhem nařízení o obnově přírody s cílem zvrátit zhoršující se stav přírodních oblastí v EU. Brusel uvádí, že až 80 procent ekosystémů v unii je ve špatném stavu.

Podle dojednaného kompromisu by do roku 2050 měly být obnoveny všechny přírodní systémy, které to potřebují. Prioritu by měla mít území, jež se nacházejí v chráněných oblastech Natura 2000. Členské státy budou mít povinnost vypracovat plány, jak stanovených cílů dosáhnout.

Podle prohlášení Rady Evropské unie norma poslouží k dosažení klimatických cílů a také k posílení potravinové bezpečnosti. "Pomůže nám obnovit zdravou úroveň biodiverzity v členských zemích a ochránit přírodu pro budoucí generace," řekla španělská vicepremiérka Teresa Riberaová Rodríguezová, jejíž země nyní Radě EU předsedá.

Dohoda také stanoví cíl zvrátit nejpozději do roku 2030 úbytek opylovačů. Mezi dalšími cíli do roku 2030 je vysazení nejméně tří miliard stromů v EU a obnova 25.000 kilometrů toků jako volně tekoucích řek. Návrh má také zamezit úbytku městské zeleně.

Další významný bod návrhu se týká obnovy mokřadů a rašelinišť poškozených zemědělskou činností. Do roku 2030 by státy měly obnovit třicet procent mokřadů a do roku 2050 padesát procent. Státy si však budou moci dojednat i nižší cíle. Obnova rašelinišť navíc nemá přinést novou povinnost pro zemědělce a soukromé majitele pozemků, která byla předmětem kritiky.

Europoslance návrh nebývale rozdělil. Podpořili jej především členové levicových, liberálních a ekologických stran. Ti argumentovali prospěšnosti regulace pro zlepšení životního prostředí v EU. Proti hlasovali zástupci pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Ti vyjadřovali obavy z nadměrných zásahů do aktivit zemědělců a dalších ekonomických a sociálních dopadů.

Výjimečně nejednotní byli v rámci vlastních politických stran čeští zástupci v EP. Z pětice zákonodárců patřících do lidovecké frakce se jejího většinového postoje držel jen Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), ostatní normu podpořili. Trojice poslanců ANO patřila naproti tomu k výjimkám mezi evropskými liberály a návrh odmítla, zatímco zbylé dvě europoslankyně ANO Dita Charanzová a Martina Dlabajová se hlasování zdržely. Z ODS patřící do řad konzervativců podpořil normu Alexandr Vondra; Veronika Vrecionová byla proti a Evžen Tošenovský se hlasování zdržel. Komunistka Kateřina Konečná byla na rozdíl od většiny své krajně levicové frakce proti návrhu. Jediní, kdo zachovali jednotu a zároveň hlasovali se svou europarlamentní skupinou, byli tři Piráti, kteří stejně jako všichni ostatní evropští zelení normu podpořili.

Německá europoslankyně Christine Schneiderová, která zastupovala evropské lidovce v jednáních, přivítala, že dojednaný text "má málo, co společného s původním návrhem (Evropské) komise". Podle prohlášení tohoto klubu se podařilo dojednat některé výrazné změny. Z kompromisního návrhu vypadla povinnost vrátit do přírodního stavu deset procent zemědělských pozemků či "kontroverzní cíl navrátit přírodu do stavu v 50. letech 20. století".

"Můžeme být hrdí na tento historický výsledek, který určuje ambiciózní pravidla, která mohou zvládnout všichni," uvedl šéf výboru pro životní prostředí Evropské parlamentu Pascal Canfin z liberální frakce.

Ačkoli se výsledný kompromis výrazně liší od původní předlohy komise, eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius jej přivítal. "Zdravá příroda znamená odpovídající zásoby pitné vody, čistší vzduch, chladnější města během vln veder, nárazníkové zóny proti bouřkám na pobřeží a rozmanité zdroje potravy," prohlásil.