Transplantace ledvin: Počet živých dárců může po novém klinickém pohledu brzy převýšit počet mrtvých dárců

27.08.2002, 09:54

MIAMI 27. srpna (PROTEXT/PRNewswire) - 19. Kongrestransplantačního společenství dnes začal v Miami předpovědí, žepočet živých dárců orgánů k transplantaci brzy v USA překročípočet mrtvých dárců. Tato informace byla zdůrazněna na sympoziuakreditovaném organizací CME s názvem "Živí dárci orgánů protransplantaci ledvin v roce 2002", ve kterém byly nastíněnyzpůsoby rozšíření ledvinových transplantačních programů apřekonání celosvětového nedostatku těchto orgánů.

Toto sympozium bylo druhou hlavní událostí tohoto druhu vrámci globální iniciativy, která byla zahájena v loňském roce veFujisawě, za účelem podpory diskuse a veřejného povědomí otransplantacích ledvin od živých dárců a o záležitostech s tímsouvisejících. Místopředsedové sympozia byli Dr. Robert Gaston (zUniversity of Alabama v Birminghamu, USA) a Dr. Jonas Wadstrom (zuniverzitní nemocnice ve švédské Uppsale). Mezi mluvčími bylacelá řada významných autorit z oblasti transplantace orgánů odživých dárců.

Transplantace živého orgánu je taková transplantace, kdy živýdárce poskytne jednu ze svých ledvin (na rozdíl od transplantaceorgánů od mrtvého dárce, kdy je orgán odebírán až po smrti).Obvykle byl počet živých dárců omezen, protože dárce a příjemce,kteří byli obvykle v příbuzenském vztahu, neměli vzájemněkompatibilní orgány z hlediska tkání nebo krevních skupin. Ačkolipříbuzenské transplantace mezi genetickými příbuznými - jakonapříklad dvojčaty nebo rodiči a dětmi - byly časté,nepříbuzenské transplantace mezi přáteli nebo manželi byly méněčasté. Dr. Wadstrom řekl: "Na tomto sympoziu budeme hovořit ohledání nových cest k překonání těchto omezení."

V současné době se stávají běžné transplantace mezi manželi,vzdálenými příbuznými nebo přáteli. Tyto transplantace bylyzčásti umožněny především díky pokroku v imunosupresivní terapii(tacrolimus, mycophenolate mofetil a sirolimus). Mezi dalšímimožnostmi řešení imunologickým problémů mezi potenciálním dárcema příjemcem, o kterých se na sympoziu diskutovalo, bylo podáváníimunoglobulinů a plasmapheresis.

Další možností rozšíření nepříbuzenského dárcovství je tzv.nepřímé dárcovství, kdy dárce dává svůj orgán někomu, koho vůbecnezná, ale kdo má velice podobnou strukturu tkáně. Jinou metodouje tzv. výměnné dárcovství, kdy jsou vytvořeny páry mezi dárci apříjemci tak, aby každý dárce mohl dát svůj orgán všem příjemcům.Na sympoziu se diskutovalo o uplatňování tohoto pravidla navšechny dárce a příjemce v registru.

Velká diskuse byla ohledně placeného dárcovství. Konsensusmezinárodní transplantační komunity je takový, že nechat sizaplatit za darování orgánu je neetické a že je zde potenciálníriziko zneužití chudých dárců. Nicméně na odpolední schůzce došloke změnám ohledně vnímání etických dilemat tohoto problému.

Spolu s novými způsoby dárcovství a s nárůstem jejichpopularity byla zdůrazněna nutnost zajistit, aby zájmypotenciálních dárců byly aktivně podporovány. Jedním z klíčovýchbodů byla otázka, zda by dárcům trpícím vysokým tlakem nebocukrovkou mělo být umožněno darovat své orgány či ne, pokudchtějí ohrozit své vlastní zdraví a život ve prospěch záchranymilovaného člověka. V současnosti by toto bylo ve většinětransplantačních centrech shledáno zcela nepřípustným, ale nasympoziu padly názory, že by se potenciálním dárcům měl takénechat podíl na tomto rozhodování.

S větší dostupností orgánů od živých dárců se početprovedených transplantací každoročně zvyšuje. Dr. Gaston řekl:"Letošní trendy ukazují, že živí dárci mohou poprvé překonat codo počtu mrtvé dárce. Pokud budeme zodpovědně spravovat systémtransplantací od živých dárců a budeme odpovědně nakládat setickými a technickými problémy, které s nimi souvisejí, bude tonejlepším přínosem pro pacienty, kteří potřebují novou ledvinu."

Více informací najdete na serveru http://www.livekidney.com.Odkazy:Abstrakt ze sympozia "Living Donor Kidney Transplantation 2002:Exploring the Challenges" Miami, srpen 2002.Kontakt:Marité Cruz, Fujisawa GmbH, Mnichov, Německotel.: +49 89 45442249fax.: +49 89 434129e-mail: marite.cruz@fujisawa.de

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

Chci zadat tiskovou zprávu

Chci dostávat tiskové zprávy

Vaše tiskové zprávy rozšíříme spolu se zpravodajstvím ČTK uživatelům agenturního servisu jako jsou média, ekonomická sféra, státní správa a veřejnost. Texty zůstávají uloženy v Infobance ČTK, jsou součástí mobilní aplikace ČTK a obdrží je také tisíce odběratelů našeho e-mail servisu. Veřejnosti je zpřístupníme na více než 15 zpravodajských portálech.

Doporučujeme

Českou tiskovou kancelář posílil od dubna 2026 Jan Bumba, který naposledy působil jako mluvčí Univerzity Karlovy. Bude mít na starosti interní a externí komunikaci a zároveň se bude podílet na rozvoji nových projektů.

„ČTK je pro mě symbolem spolehlivosti a vysokého novinářského standardu. Mám velkou radost, že se můžu připojit k tak prestižní značce a doufám, že přispěju k jejímu dalšímu rozvoji,“ řekl Bumba.

Ředitel strategie a rozvoje ČTK Petr Orálek očekává, že Jan Bumba zúročí své dosavadní zkušenosti. „Honza je profesionál, má velký přehled o médiích i komunikaci obecně. Kromě role mluvčího se zapojí do přípravy nových projektů, které se týkají zejména našich nemediálních klientů,“ řekl Orálek.

Jan Bumba vystudoval obor masová komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Většinu kariéry strávil v Českém rozhlase. Začínal v zahraniční redakci Radiožurnálu, jako redaktor nebo moderátor pokrýval mnoho zpravodajsky významných událostí. Působil i v Hospodářských novinách nebo týdeníku Ekonom. Pracoval také jako mluvčí a vedoucí oddělení komunikace na Univerzitě Karlově.

Česká tisková kancelář je nejstarším nepřetržitě fungujícím zpravodajským médiem v České republice. Byla založena 28. října 1918 jako státní tisková agentura. Od roku 1992 je zřízena zvláštním zákonem a patří společně s Českou televizí a Českým rozhlasem mezi veřejnoprávní média. Na rozdíl od nich není financována veřejnými prostředky, ale z prodeje zpravodajství a dalších služeb. Je politicky a ekonomicky nezávislá.

ČTK posílil Jan Bumba, dlouholetý novinář a bývalý mluvčí Univerzity Karlovy

Protext služby