Tiscali uzavřela smlouvu s agenturou Reuters

Na rozvoji rozhlasového zpravodajství v Československu má lví podíl také Česká tisková kancelář (ČTK). Už před 95 lety vznikla přímo v tehdejší budově agentury ve Štěpánské ulici hlasatelská kabina a začaly se odtud vysílat do éteru rozhlasové zprávy. Přitom agenturní servis dodávala Četka tehdejšímu Radiojournalu už v roce 1924.

Prvním hlasatelem zpráv vysílaných z ČTK byl redaktor František Soldán. (Foto ČTK, 1P33)

ČTK, která se zrodila spolu s republikou 28. října 1918, patřila od počátků k průkopníkům nových technologií, například už v roce 1919 používala pro kontakt s pobočkami rádia. Mezi klienty agentury se brzy zařadil také rozhlas, který začal v Československu pravidelně vysílat jako v druhé evropské zemi v květnu 1923. Zpravodajství Četky šlo do rozhlasu hned rok poté, kdy rozhlasové vysílání dostalo pevnější řád. Následně vznikla hlasatelna v ČTK a od 21. září 1926 se zpravodajství vysílalo odsud.

Proti předchozí praxi, kdy se vybrané zprávy telefonovaly z agentury do rozhlasu, kde je stenografovali a následně přepisovali pro hlasatele, to byl velký skok kupředu. Až do poloviny 30. let směl rozhlas šířit jen zprávy Československé tiskové kanceláře, která za své služby dostávala tři procenta z vybraných koncesionářských poplatků. Kromě běžného politického zpravodajství dodávala ČTK také informace z obchodování na burze (časté chyby při jejich přepisu byly mimochodem jedním z důvodů zřízení hlasatelny přímo v agentuře) a sportovních utkání, už tehdy ale nechybělo ani sněhové zpravodajství.

Redaktoři při vysílání rozhlasového zpravodajství z ČTK. (Foto ČTK, 1935)

Rozhlasová redakce v ČTK ovšem za první republiky zprávy neupravovala a neměla ani vyškolené hlasatele, což vyústilo v mediální i politické útoky na agenturu. Jak píše Jan Stejskal v knize Zprávy z českého století, která se zabývá dějinami agenturního zpravodajství u nás, v roce 1932 převzal rozhlas nejprve tvorbu přehledů tisku a připravoval i vlastní zpravodajské vstupy, o čtyři roky později pak vzniklo rozhlasové oddělení reportáží a aktualit. Rozhlasová redakce existovala v ČTK ještě za protektorátu, už od roku 1944 ale hlásili zprávy vlastní hlasatelé rozhlasu, kam zpracované zpravodajství z agentury proudilo potrubní poštou.

K vlastnímu rozhlasovému vysílání se tehdejší Československá tisková kancelář vrátila po listopadu 1989. V srpnu 1991 zahájila agentura ve spolupráci s francouzským státním vysílatelem Radio France Internationale (RFI) vysílání zpravodajské stanice Radio Plus, v éteru ale vydržel kombinovaný česko-francouzský program jen rok a 127 dní. Zákon o České tiskové kanceláři, přijatý v říjnu 1992, totiž ČTK zakázal provozování rozhlasového i televizního vysílání, a tak byla činnost rádia zastavena.

Zvukové zpravodajství se v agenturním servisu znovu objevilo v roce 2001, kdy mohli klienti agentury začít využívat digitální nahrávky od zpravodajů ČTK, o pět let později začal fungovat také videoservis. V Infobance ČTK je k dispozici téměř 209.000 audio záznamů. Důkazem toho, že ČTK sleduje nejnovější trendy, jsou i její služby pro chytré telefony nebo tablety, které agentura nabízí od prosince 2010.

Redaktorka audiozpravodajství Kateřina Sýkorová při natáčení Četkastu. (Foto ČTK, 2020)

Od dubna 2020 doplnily produkci agentury zvukové podcasty, které vycházejí každý pátek jako přehled zajímavostí z domova a ze zahraničí. Tento formát, který se jmenuje Četkast, také příležitostně nabízí rozhovory se zajímavými osobnost a během festivalu Letní filmová škola, jehož je ČTK hlavním mediálním partnerem, se na jeho tvorbě podílejí i studenti žurnalistiky.