SWS a.s. Slušovice rostou tržby o 37 procent

Zničené domy a zoufalí lidé - desítky osobních tragédií i příběhy o pomoci a podpoře zaznamenávají už pátý den fotografové a zpravodajové ČTK na jihu Moravy. V oblasti, přes kterou se ve čtvrtek večer prohnalo tornádo a krupobití, se za poslední čtyři dny vystřídalo asi deset Četkařů; kromě brněnské pobočky přijeli na pomoc fotografové ze sousedních krajů i z Prahy. Za čtyři dny vydala ČTK o následcích přírodní katastrofy 260 zpráv, 55 headlinů, 17 fleší a osm profilů. Fotoreportéři a fotoreportérky ČTK poslali přes 650 fotek, z místa neštěstí vyšlo 12 videí. "Mnohé z těchto materiálů šly do celého světa," uvedla šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková.

"Přinesli jsme pohled na katastrofu ze všech možných úhlů, vedle rychlého mapování průběžného vývoje stavu zraněných a záchranných a odklízecích prací i spoustu lidských osudů. I když jde především o bezvadný kolektivní výkon, speciálně bych chtěla vyzdvihnout výkon Lenky Horákové, která po celý víkend přinášela ohromné množství materiálů z terénu – stručně, rychle, výstižně – jako z učebnice agenturní žurnalistiky," uvedla šéfredaktorka.

Lenka Horáková, která sama pochází z Hodonínska, informuje z místa neštěstí od pátečního rána. "Když člověk vidí fotky a videa ze zasažených míst, říká si, že je to hrozné. Když ale dorazí přímo na místo, kde osobně vidí zničené domy a zoufalé lidi, vyrazí mu to dech. Celý život se staráte o dům, platíte ho, vychováváte děti a v jedné minutě můžete přijít o všechno. I o život nebo o rodinu. Řekla jsem si, že ty lidi potkalo opravdu neštěstí a člověk často řeší ve svém životě naprosté hlouposti," uvedla zpravodajka ČTK.

Nejhůře se v podobných situacích píše novinářům o úmrtích. "Není dvakrát příjemné ptát se na podrobnosti lidí, kterým před chvílí spadl dům. Ale nejhorší byla asi zpráva o úmrtí dvouletého dítěte. Obecně se dá říct, že celá ta situace je strašná. Když vidíte oblasti zasažené živly, posloucháte příběhy lidí, nejde se ubránit slzám, i když na ně není čas," uvedla Horáková, která o přírodní katastrofě napsala od čtvrtka přes 50 zpráv, bezmála 50 headlinů, 10 fleší, natočila několik audií a videí, poslala 14 fotek.

Podobné pocity měl z místa neštěstí i fotoreportér ČTK Václav Šálek. "Byla tam naprostá tma. A obrovské ticho. Bylo to šílené," popsal první minuty po řádění tornáda ve vesnici Hrušky. Dostal se tam pár minut po přehnání živlu, bydlí totiž v nedaleké Břeclavi.

"U nás za zahradou na poli to tornádo asi vzniklo. Měli jsme štěstí, mám potlučené auto a děravou střechu, jiní jsou na tom mnohem hůř," uvedl fotograf, který je zároveň členem spolku dobrovolných hasičů a týden před tornádem v Lužicích pomáhal odtahovat stromy po bouřce. "To, co se přihnalo za pár dní, nečekal nikdo," uvedl fotograf.

Podmínky pro práci novinářů v terénu byly v prvních hodinách mimořádně extrémní – nebylo lehké se dostat do vesnic kvůli popadaným stromům a sloupům elektrického napětí, všude byly trosky domů, neprůjezdné silnice. Nešla elektřina, nefungoval internet, všude byla tma.

"Čekal jsem, až projede auto nebo sanitka, abych aspoň něco vyfotil. Nešlo nic vysílat. Až později jsem objevil na kopci za obcí signál, tak jsem jezdil vysílat fotky tam," popsal první noc po tornádu Šálek.

Podle šéfa brněnské pobočky ČTK Jana Tomandla se na fotografy a novináře v místech neštěstí někdy lidé dívají skrz prsty. "Je důležité si říct, že i jejich práce je formou pomoci. Jen díky zpravodajství z místa si veřejnost může udělat pravdivý obrázek o situaci. Věřím, že podobné snímky jsou pak podkladem pro individuální i politická rozhodnutí o finanční nebo dobrovolnické pomoci," míní Tomandl.

Četkařští zpravodajové si na ochotu lidí v místě neštěstí nestěžovali, spíše se setkávali se slušností a srdečností. "Lidé se k sobě chovali moc hezky a totéž platí i ve směru k novinářům. Odpovídali na dotazy, nabízeli občerstvení. Všichni se všem snažili pomoct a táhnout za jeden provaz. To bylo na celé té hrozné situaci to nejpěknější," uvedla zpravodajka ČTK.

Tornádo o rychlosti přes 200 kilometrů za hodinu a bouřky postihly jižní Moravu ve čtvrtek večer. Nejzasaženější byly obce Moravská Nová Ves, Hrušky, Mikulčice a Lužice, ale také hodonínská část Pánov a čtvrť Bažantnice. Kromě šesti úmrtí se zranily desítky lidí, další desítky utrpěly zranění později při opravách poničených domů. Bouřky zasáhly na 1200 domů, z nichž půjde přes 70 k zemi, poškozená jsou auta i zeleň.