Smyslem je chránit, ne střílet

12.03.2001, 10:14

PRAHA 12. března (PROTEXT) - Navrhovaný zákon o myslivostivyjmenovává v § 2 volně žijící živočichy, kteří jsou ve smysluzákona považováni za zvěř. Nic víc, nic méně. A hned je oheň nastřeše a na myslivce se snáší kritika, že zákon odporujesměrnicím EU, mezinárodním úmluvám i domácím zákonům na ochranupřírody. Někdo z kritiků totiž dovodil, že tyto druhy zvěře jsouv zákoně uvedeny pouze proto, aby je mohli myslivci beztrestnělovit. Ale má opravdu takové tvrzení oporu v dikci zákona? PodleČeskomoravské myslivecké jednoty ne. Stejný paragraf totiž jasněa srozumitelně říká, že "za zvěř hájenou se rozumí ty druhyzvěře, pro které není stanovena doba lovu nebo kterou nelze lovitceloročně". Pro přehlednost uvádíme, že ze tří desítek druhůsrstnaté zvěře, vyjmenovaných v návrhu zákona, je doba lovustanovena u poloviny z nich, u sedmdesáti druhů ptáků pak pouze udevatenácti z nich.

Proč tedy tolik zlé krve a dokonce strašení mezinárodnídiskreditací ČR v případě přijetí zákona?

Českomoravská myslivecká jednota zde hájí několik principů.

Tím prvním je, že druhy uvedené v zákoně jsou již dlouhodoběa v duchu tradic české myslivosti za zvěř považovány. Z tohodůvodu jsou také předmětem myslivecké péče, dokonce již uchazečio první lovecký lístek se s nimi v rámci teoretické přípravydopodrobna seznamují a také z činnosti mezinárodních mysliveckýchorganizací CIC a FACE není znám ani jediný stát, který bynapříklad medvěda, rysa, vlka či losa neřadil k zvěři.

Druhým důvodem je, že nikoliv prosté vyjmenování v zákoně,ale až úprava dob lovu vyhláškou povoluje odstřel jednotlivýchdruhů. Máme tak za to, že uvedením zvěře v zákoně o myslivosti sejí naopak dostává zvýšené, zdvojené ochrany. Pokud by ji totižněkdo skutečně ulovil, provinil by se hned proti dvěma zákonům.Zatímco zákon na ochranu přírody ukládá především peněžité tresty- a paradoxně někdy nižší, než kolik by neukázněného lovce stálpoplatkový odstřel stejného druhu v zahraničí - podle zákona omyslivosti by mohl být odsouzen za pytláctví i k trestu odnětísvobody. Zcela určitě by mu však byl odebrán lovecký lístek,zbrojní průkaz a byl by i vyloučen z řad členů ČMMJ, aby nemohldále myslivost vykonávat.

Třetím argumentem je už onen zmiňovaný právní soulad s EU. Jetřeba zdůraznit, že i v této oblasti jednotné předpisy povětšinouneexistují a například ochrana srstnaté zvěře je záležitostíjednotlivých zemí. Co však v rámci EU platí, je Směrnice Radyčíslo 79/409/EEC a číslo 92/43/EEC. Ty uvádějí seznam 181chráněných druhů a poddruhů ptáků, které jsou považovány (těmitoSměrnicemi) za zvěř. Z nich je do našeho návrhu zákona převzatazhruba třetina. S jediným rozdílem - je do něho zařazen i orelmořský, který ve výčtu EU skutečně chybí. Z tohoto 181 chráněnéhodruhu povoluje mezinárodní legislativa za určitých podmínek odlov77 druhů. Mezi 19 druhy, jejichž lov je za určitých podmínekpovolen i v ČR, není ani jediný, který by ve Směrnici EU nebylzařazen do té skupiny, která umožňuje jeho lov.

Abychom byli zcela konkrétní, ilustrujme si důvody, kteréČMMJ k jejím stanoviskům vedou, na příkladu veverky. Ani u nínení stanovena doba lovu, také z mysliveckého hlediska neexistujejediný důvod, aby lovena byla. Protože však veverka působí nasemenech jehličnatých stromů značné škody, lesní podniky žádajíorgány ochrany přírody o povolení jejího odlovu. Aby však bylomožné přemnožené a škodící veverky odlovit, musí to zákonumožnit. A aby to mohl zákon umožnit, musí být veverka v zákoněvyjmenována ve výčtu zvěře. Žádný jiný živočišný druh není totižmožné myslivecky obhospodařovat, tedy ani lovit.

Za ČMMJ připravil: M.Gruber

E-mail:pulford@pulford.cz

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

Chci zadat tiskovou zprávu

Chci dostávat tiskové zprávy

Vaše tiskové zprávy rozšíříme spolu se zpravodajstvím ČTK uživatelům agenturního servisu jako jsou média, ekonomická sféra, státní správa a veřejnost. Texty zůstávají uloženy v Infobance ČTK, jsou součástí mobilní aplikace ČTK a obdrží je také tisíce odběratelů našeho e-mail servisu. Veřejnosti je zpřístupníme na více než 15 zpravodajských portálech.

Doporučujeme

Česká tisková kancelář se letos poprvé zúčastní Multimediálního dne, který každoročně pořádá katedra mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Na tradiční akci, která je určena vysokoškolákům, ale také studentům středních škol i žákům škol základních, se v pátek 9. listopadu představí šéfredaktorka zpravodajství Radka Matesová Marková, šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch a vedoucí brněnské redakce ČTK Jan Tomandl, který s katedrou žurnalistiky brněnské univerzity dlouhodobě spolupracuje.

Šéfredaktorka zpravodajství ČTK pro studenty vysokých škol připravila workshop Stoletá ČTK jako moderní multimediální agentura. Ukáže na něm, jak práce v národní tiskové agentuře vypadala dříve a jak vypadá nyní, co musí umět její reportéři i jak vypadá zpravodajský den. Bude se studenty diskutovat mimo jiné o tom, k čemu je dobrá „Četka“ v době sociálních sítí.

V rámci mediálního jarmarku v atriu fakulty bude mít ČTK po boku nejvýznamnějších českých médií svůj stánek, na němž šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch předvede, jak se pořizují a editují profesionální fotografie i co všechno lze najít ve Fotobance ČTK. Tvorbu textového zpravodajství představí Jan Tomandl, ČTK bude rovněž prezentovat svou nejnovější zpravodajskou službu – ČTK Videostream, tedy jak zajišťuje médiím živé videopřenosy.

ČTK letos 28. října oslavila stejně jako republika sto let od svého založení. V posledních měsících posiluje svou spolupráci se školami, zejména vysokými. Kromě akce na brněnské univerzitě chystá ještě do konce roku mimo jiné společný projekt s Fakultou sociálních věd UK, která je tradičním partnerem agentury.

ČTK poprvé zamíří na Multimediální den FSS MUNI v Brně

Protext služby