Škody anebo hra s čísly ?

PRAHA 19. dubna (PROTEXT) - V souvislosti s projednávánímzákona o myslivosti se vystupňovala aktivita managementu státníhopodniku Lesy ČR znemožnit případnou dohodu zainteresovaných strannehoráznou argumentací kolem škod, způsobených na lesníchporostech zvěří.

Od již oblíbené ekvilibristiky, kolik Lesy ČR vynakládají naochranu porostů proti škodám - např. v letech 1994 - 1996 to mělobýt 415 - 435 miliónů, v letech l997 - 1999 však tato částkaklesla až na 301 miliónů - a od výčtu škod způsobených zvěří - vroce l997 jich pracovníci Lesů ČR nasčítali za 2,894 miliónukorun, v roce 1998 za 2,908 miliónu, v roce 1999 však již za20,456 miliónu (ne že by zvěř škodila více než v předchozíchletech, jen se rychle změnila směrnice pro výpočet škod) - nebylodaleko ke kalkulacím, jak Lesy ČR přispívají myslivcům na jejichčinnost. Jak ostatně řekl generální ředitel podniku ing. Oliva nasemináři v Senátu Parlamentu ČR, "mohu s těmito čísly teď dělatmnoho věcí". Co se s nimi však stane, podívá-li se na něnezaujatý pozorovatel?

Tak například soudní znalci v letech 1998 a 1999 z pověřeníMze - odboru státní správy lesů a myslivosti opakovaně prověřilivykazované škody v konkrétních porostech Lesů ČR. Zjistilipřitom, že škody vykazované převyšují škody skutečné dvaceti-,třiceti-, ale i padesátinásobně. Výjimkou nebylo ani zjištěnístonásobku. Abychom dobře rozuměli - tam, kde soudní znalecvyčíslil škodu způsobenou zvěří na 1000 korun, vykazovalipracovníci podniku škodu 100.000 korun. A to už se vůbecnezmiňujeme o tom, že náklady na ochranu lesů proti škodám zvěříi vykazované škody u podniku Lesy ČR mnohonásobně překračujínáklady i škody v honitbách dalších právnických osob, kteréhospodaří s majetkem státu anebo majetek státu spravují.

Jiný příklad: někteří představitelé Lesů ČR rádi opakujítvrzení o několikanásobně přezvěřených revírech, což shledávajídůsledkem toho, že jarní kmenové stavy zvěře jsou myslivciúmyslně až trojnásobně podhodnoceny a plán lovu neodpovídáskutečným stavům.

Lesy ČR pronajímají v současné době asi 90 procent honebnívýměry jiným uživatelům, pro myslivecké vyžití managementupodniku a jeho komerční zájmy slouží přes 100.000 hektarůrežijních a vyhrazených honiteb. Jak věrohodné je dlouhodobémyslivecké hospodaření v těchto honitbách? Člověk by očekával, žeprávě v režijních honitbách budou při jarním sčítání vykázányminimálně dvakrát tak vysoké stavy zvěře oproti honitbámpronajatým uživateli a že také lov "škodících druhů spárkatézvěře" zde bude podstatně vyšší. Bohužel, pravý opak je pravdou.

Pokud by Lesy ČR skutečně chtěly docílit souladu mezi stavemporostů a počty zvěře, nedávaly by honitby v oblastech nejvíceohrožených opakovanými škodami do nabídkového řízení na pronájem.Logické by bylo tyto nejatraktivnější honitby - stálá říjiště,stávaniště a další místa, kde se zvěř dlouhodobě zdržuje ashromažďuje - provozovat ve vlastní režii, nebo je alespoň předpronajmutím uvést do stavu, odpovídajícího zásadám mysliveckého ilesnického hospodaření. Už proto, aby dokázaly státní správě imysliveckým sdružením, že lze skutečně dosáhnout tolikproklamovaných principů ekosystému. Bohužel, právě tyto honitbyjsou pohříchu pronajímány ne mysliveckým sdružením znalýmmístních podmínek, ale naopak právnickým osobám, kterým ani taknezáleží na paušální náhradě škod, neboť si je mohou odečíst zdaní formou nákladů.

Naskýtá se tedy otázka, zda přemnožená zvěř či managementpodniku, který dlouhodobě nedokázal najít řešení nepříznivésituace a který zřejmě ani není schopen pojmenovat příčinysoučasného stavu pravým jménem, je tím, co lesnímu hospodářstvíškodí nejvíce.

Za ČMMJ připravil:

M. Gruber

E-mail: pulford@pulford.cz

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.

PROTEXT