Dluhy z krátkodobých půjček nejvíce rostly na Zlínsku, nejméně v Praze

Praha 11. dubna 2019 (PROTEXT) - Největší nárůst krátkodobých půjček zaznamenal Bankovní registr klientských informací (BRKI) v roce 2018 ve Zlínském kraji. Naopak nejmenší procentuální nárůst krátkodobého zadlužení potkal v loňském roce Prahu. Avšak Středočeský kraj byl v roce 2018 dějištěm druhého největšího růstu krátkodobého zadlužení z celé ČR. Překvapivě druhým krajem s nejmenším nárůstem krátkodobého dluhu byl v loňském roce kraj Pardubický.

Kdo sleduje statistiky zadluženosti českých domácností?

Krátkodobý a dlouhodobý dluh, to jsou základní dva ukazatele zadlužení domácností, které sleduje Bankovní registr klientských informací (tedy jeden z dluhových registrů), provozovaný společností Czech Banking Credit Bureau.

BRKI slouží jednak bankám k rozhodování o bonitě jejich klientů, respektive žadatelů o úvěr, jednak slouží i ostatním obchodním společnostem, neziskovým organizacím a veřejnosti k základnímu přehledu o vývoji trhu s půjčkami. Hlavní zjištěná data o jeho vývoji jsou zveřejňována pravidelně každé tři měsíce v tiskové zprávě pod názvem Barometr úvěrového trhu. Jsou zde sloučena data ze sektoru bankovního i nebankovního.

Největší nárůst krátkodobých půjček byl o 7,4 %

Obyvatelé Zlínského kraje se loni postarali o největší růst krátkodobého zadlužení z celé České republiky, a to o 7,4 %. Jak už jsme zmínili v úvodu, nejpomaleji se krátkodobý dluh navyšoval v Praze, a to o 4,6 % za rok.

Středočeši si svůj krátkodobý dluh během roku 2018 navýšili o 7,2 %, takže v podstatě drželi krok se Zlínským krajem. Druzí nejméně se zadlužující během roku 2018 byli lidé z Pardubického kraje, kde se navýšení dluhu z krátkodobých půjček projevilo jen 4,9 procenty.

Středočeši dluží v rychlých půjčkách nejvíce ze všech Čechů

Na krátkodobém dluhu v celé České republice se nejvíce podílejí obyvatelé Středočeského kraje, a to z celých 13,6 % na celkové výši krátkodobého dluhu všech obyvatel ČR. Naopak nejméně se na tomto zadlužení podílejí obyvatelé Karlovarského kraje, a to ze 3,4 procenta.

Průměrný nárůst zadlužení v krátkodobých půjčkách pro celou Českou republiku byl loni šestiprocentní, přičemž celkové krátkodobé zadlužení domácností vzrostlo za rok 2018 o 27 miliard korun na výsledných 466,5 miliardy, a to při průměrné výši dluhu 195 tisíc korun na jednoho klienta.

Krátkodobý dluh můžete mít u banky i nebankovní společnosti

Mezi bankovními produkty jsou u krátkodobého zadlužení zastoupeny klasické krátkodobé spotřebitelské úvěry bank, ale například i menší úvěry ze stavebního spoření, které mají krátkodobou splatnost.

Co se produktů nebankovních týká, zde je zadlužení zastoupeno z velké části rizikovými úvěry typu půjčka ihned na bankovní účet, tedy rychlými půjčkami poskytovanými převážně online. Pro klienty jsou lákavé zejména snadnou dostupností, ale také možností okamžitého srovnání v online srovnávači půjček, a to jak v oblasti úroků, tak i dalších poplatků. Parametry krátkodobých úvěrů a aktuální podmínky jejich poskytnutí lze porovnat například na webu Univerzální-Půjčka.cz.

Ohrožený dluh loni naopak klesal

Vynikající zprávou je pokles takzvaného ohroženého dluhu v oblasti krátkodobých úvěrů. Ten za loňský rok klesl o 10,3 procenta na výsledných 24,4 miliardy korun, a to k prosinci 2018. Pokles celého ohroženého dluhu činil 2,8 miliardy korun za celý rok 2018. To je při růstu celkového zadlužení přímo vynikající trend.

A co je vůbec ohrožený dluh? Jde o dluh ohrožený nesplácením, kdy splátky nebyly dlužníkem odeslány po dobu alespoň tří měsíců. V největší míře jsou ohrožené dluhy evidovány v Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Moravskoslezském kraji, nejméně samozřejmě v Praze, ale také na Vysočině nebo ve Zlínském kraji.