SANEP: Levice by ovládla sněmovnu, lidovci předstihli TOP 09

Praha 11. července (PROTEXT) - Levice by v červenci ovládla sněmovnu, lidovci předstihli v preferencích TOP 09.

Aktuální červencový průzkum volebních preferencí společnosti SANEP opětovně prokázal většinový zájem voličů o levicové strany v čele s ČSSD (23,1 procenta) následovanou v těsném závěsu druhou KSČM (19,5 procenta). Za volební debakl pak lze označit volební zisk stávajících vládních stran ODS (14,8 procenta), TOP 09 (7,9 procenta) a VV (1,2 procenta), kterým vedle nepopulárních úsporných opatření aktuálně významně uškodila i kauza CASA, ale i náhlé odvolání nejoblíbenějšího ministra Nečasovy vlády Jiřího Pospíšila.

Vzhledem ke skutečnosti, že korupční skandály zasahují vedle vládních stran i ČSSD v podobě korupčního skandálu bývalého hejtmana Davida Ratha je zjevné, že se voliči rozhodují zejména podle sociálních garancí a jistot, které nachází většinový voličský elektorát právě u levicových stran jako je ČSSD, KSČM, ale i SPOZ (5,6 procenta).

Oproti tomu pravicové strany doplácejí vedle řady korupčních skandálů na dosud veřejností negativně vnímané vládní reformní kroky, úsporná opatření, ale i na odvolání ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Ten se podle průzkumů společnosti SANEP těšil ve vládním kabinetu premiéra Petra Nečase největší oblibě.

V případě levicových stran je zřejmé, že se levicový voliči výrazně orientují na podporu KSČM a SPOZ, a to na úkor nejsilnější levicové strany ČSSD, které se však zatím daří udržet dominující postavení. Mírný nárůst voličské základny je rovněž zřejmý i u nové politické strany Jiřího Paroubka LEV 21 (3,3 procenta). Zástupci levicových stran v čele s ČSSD a KSČM by tak v červenci tohoto roku opanovali dolní komoru Parlamentu ČR.

Naopak nejsilnější pravicové strany stále čelí stagnaci či výraznému úbytku svých příznivců. Třetí nejsilnější straně ODS (14,8 procenta) se i přes mírný růst preferencí nepodařilo překročit patnáctiprocentní hranici a na druhé komunisty tak ztrácí téměř pět procentních bodů.

ODS, která byla aktuálně pod palbou kritiky kvůli odvolání nejoblíbenějšího člena vlády Jiřího Pospíšila, patrně od většího propadu volebních preferencí uchránil příklon části pravicových voličů, kteří podporovali TOP 09. Právě TOP 09 vinou kauzy CASA, v níž figuruje známá bývalá ministryně obrany a poslankyně za TOP 09 Vlasta Parkanová, nebo nestandartním angažováním jejího spolustraníka a ministra financí Miroslava Kalouska ve vyšetřování téže kauzy, čelí výraznému poklesu preferencí TOP 09 (7,9 procenta), a ztrácí tak i své skalní příznivce. To nahrává nejen jejímu vládnímu partnerovi ODS, ale i KDU-ČSL, kterou by nyní podpořilo 8,3 procenta voličů a umístila by s tak před TOP 09.

Bez zajímavosti pak není ani překročení tříprocentní hranice SUVERENITOU - Blokem Jany Bobošíkové (čtyři procenta), Stranou zelených (3,4 procenta) a stranou LEV 21 (3,3 procenta).

Společnost SANEP v rámci pravidelných šetření volebních preferencí monitoruje volební zájem o všechny registrované politické strany a hnutí. Vedle volebních zisků uvedených stran by získala kolem jednoho procentního bodu Česká pirátská strana, Dělnická strana sociální spravedlnosti a LIDEM-liberální demokraté. Kolem dvouprocentních bodů by pak získala Strana svobodných občanů.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 5. až 10. července 2012 na vybrané skupině 6721 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18 až 69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 17,236 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí plus mínus 1,5 procenta. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vycházející pouze z hlasů 57,2 procenta respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

V případě aktuálního konání hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny by po zisku 23,1 procenta zvítězila ČSSD. Sociální demokracie si tak v porovnání s letošním červnem polepšila o 0,4 procentního bodu. Opětovný růst je patrně důsledkem momentálního nízkého mediálního zájmu o kauzu Rath. Otázkou však zůstává, jak se se bude tato kauza, ve které bylo mimo jiné zmíněno i financování této strany, dále vyvíjet. Pro sociální demokraty, kterým se i nadále daří držet největší voličskou základnu, však bude stejně jako pro ostatní strany zkouškou voličské důvěry nadcházející krajské volby.

Pozici druhé nejsilnější strany obhájila KSČM, které by svůj hlas aktuálně odevzdalo 19,5 procenta rozhodnutých voličů. Komunisté si tak ve srovnání s posledním šetřením společnosti SANEP pohoršili o 0,4 procentního bodu. KSČM se tak i nadále daří udržet voliče, kteří jsou nespokojeni se stávajícími politickými poměry či svou socioekonomickou situací. Komunisté by tak v případě aktuálního konání voleb do Poslanecké sněmovny, byli jednoznačně významnou politickou silou.

Občanští demokraté by v případě červencových hypotetických voleb do PSP ČR získali 14,8 procenta hlasů, což je v porovnání s letošním červnem o 0,6 procenta procentního bodu více. ODS, které se nedaří snížit náskok komunistů nebo sociálních demokratů, je tak s největší pravděpodobností i nadále důsledkem nedůvěry, která vůči této straně a jejím vrcholným představitelům panuje. Aktuální růst preferencí je s největší pravděpodobností výsledkem fluktuace nespokojených příznivců TOP 09.

Pozici čtvrté nejsilnější strany patří v červenci tohoto roku KDU-ČSL, které by dalo hlas 8,3 procenta rozhodnutých voličů. Lidovci si tak v porovnání s červnovým šetřením společnosti SANEP polepšili o 0,2 procentního bodu. Lidovci stejně jako občanští demokraté s největší pravděpodobností těží z úbytku voličské základny TOP 09.

TOP 09 by se po zisku 7,9 procenta hlasů stala až pátou parlamentní stranou. Oproti červnovému šetření si pak TOP 09 pohoršila o 0,8 procentního bodu. Relativně vysoký odliv voličů lze jednoznačně přičíst propuknutí kauzy CASA, v níž figuruje nynější poslankyně za TOP 09 Vlasta Parkanová. Svou roli pak může v tomto kontextu sehrát i nestandartní postup či některé výroky ministra financí Miroslava Kalouska, vůči kterému ve společnosti panuje stále výraznější animozita.

Poslední stranou, která by v případě konání hypotetických červencových voleb měla své zastoupení v PSP ČR je SPOZ, která by obdržela 5,6 procenta hlasů od rozhodnutých voličů. SPOZ tak i v tomto měsíci opět zaznamenává nárůst voličského zájmu, a to o 0,1 procentního bodu.

Žádná jiná politická strana by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup na parlamentní půdu.

Parlamentní strana Věci veřejné by aktuálně získala podporu 1,2 procenta rozhodnutých voličů a oproti poslednímu šetření společnosti SANEP si tak pohoršila o 0,1 procentního bodu.

Tříprocentní hranici, která udržuje poměrně reálné šance na volební úspěch, aktuálně dosahuje SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové (čtyři procenta), Strana zelených (3,4 procenta) a LEV 21, jež by obdržel 3,3 procenta hlasů rozhodnutých voličů.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb za použití d´Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro politické strany naznačuje, že by hlasy voličů v červenci tohoto roku opětovně vedly k jednoznačné převaze levicových stran oproti pravicovým, které by neměly šanci na sestavení vládní většiny.

Sociální demokracie by pak získala většinu s KSČM nebo v koaličním uskupení s TOP 09, SPOZ nebo KDU-ČSL. Občanští demokraté by pak nedali dohromady většinovou koalici ani v případě tzv. velké koalice s ČSSD.

Do povolebního vyjednávání však mohou po řádných volbách do PSP ČR významným způsobem promluvit i další politické strany s potenciálem překročit pětiprocentní volební práh. Kromě lidovců a aktuálně i SPOZ mohou politickou mapu dolní komory Parlamentu ČR obohatit i další politické strany jako např. Suverenita-blok Jany Bobošíkové, nebo Strana zelených. Do povolebního vyjednávání může zasáhnout rovněž NS - LEV 21 v čele s bývalým premiérem Jiřím Paroubkem, či další nově vznikající strany.

Více na http://www.sanep.cz

SANEP je partnerem Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).

Kontakt:

Oldřich Zajíc

ředitel a jednatel

tel.: 605 881 188

tel.: 222 231 560

e-mail: zajic@sanep.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz