SANEP: Komunisté se v krajských volbách dotahují na vedoucí ČSSD

Praha 27. července (PROTEXT) - Aktuální průzkum krajských volebních preferencí společnosti SANEP poukazuje, vedle velmi křehkého vítězství ČSSD ve dvanácti krajích a ODS ve Středočeském kraji, na sílící pozici zejména KSČM, lidovců a SPOZ, ale i na totální debakl Věcí veřejných a na pokles zájmu o vládní TOP 09. Vzhledem ke skutečnosti, že doposud nejsou uzavřeny kandidátní listiny do krajů a nejsou tak známy ani všechny kandidující osobnosti, které se budou v jednotlivých krajích ucházet o přízeň voličů, jedná se pouze o orientační výsledky, z nichž je však již nyní zřejmé, že krajské říjnové volby budou zcela odlišené od všech předchozích a že šance sociálních demokratů na udržení stávajících třinácti hejtmanů se stále zmenšují. Sociálním demokratům, kteří čelí po vypuknutí korupčního skandálu bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha propadu voličské důvěry, ubírá na síle zejména stále sílící pozice KSČM a zvyšující se zájem o SPO Zemanovce, kteří překročili pětiprocentní hranici již v deseti krajích. Kauza Davida Ratha pak oslabila ČSSD ve Středočeském kraji, kde by nyní zvítězila ODS.

Zájem voličů však rovněž sílí i v případě KDU-ČSL, která by překročila pětiprocentní hranici v deseti krajích. V Ústeckém kraji pak posiluje strana bývalého premiéra Jiřího Paroubka LEV 21. V jiném kraji by Paroubkova strana LEV 21 zatím pětiprocentní hranici nepřekročila. Strana zelených by v tuto chvíli získala křesla ve dvou krajích a Suverenita - Blok Jany Bobošíkové (dále jen Suverenita) by uspěla pouze v Olomouckém kraji.

Za absolutní debakl lze označit výsledek strany Věcí veřejných, jejímž největším úspěchem je zisk 1,3% hlasů v Královéhradeckém kraji. Ztráta voličského zájmu je pak patrná i v případě TOP 09, a to ve prospěch ODS, která se těší největší podpoře ve Středočeském kraji, kde by také jako v jediném kraji zvítězila před druhou ČSSD.

Jak však naznačuje rovněž poměrně vysoké procento voličů, kteří zvolili možnost "ostatní" představující ostatní politické strany a hnutí, mají vedle bývalých premiérů Miloše Zemana a Jiřího Paroubka nepochybně velkou šanci na volební úspěch i další výrazné osobnosti z oblasti kulturního a politického života, které mohou kandidovat jako nezávislí na kandidátkách jednotlivých stran a hnutí. Narůstající nespokojenost veřejnosti s chováním vrcholných politiků nejsilnějších politických stran tak může významně nahrát osobnostem, které se v jednotlivých krajích těší všeobecné úctě a respektu. To by pak mohlo zásadně změnit politickou mapu krajských zastupitelstev, které střídavě ovládala ODS s ČSSD.

Zásadním a tedy rozhodujícím faktorem pro výsledek podzimních krajských voleb však bude nepochybně zejména celková voličská účast, která by se v červenci pohybovala pod čtyřiceti procentní hranicí, což svědčí o nevelkém voličském zájmu. Ten nepochybně pramení jak z letního období, tak i z celkově negativního postoje veřejnosti k dění na domácí politické scéně.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl ve dnech 2. - 15. července 2012 proveden ve třinácti samosprávných celcích na třinácti samostatných reprezentativních vzorcích dotázaných ve věkové kategorii 18 - 69 let. Reprezentativní respondentní vzorek v rámci jednotlivých 13 krajů činí v průměru 1306 dotázaných. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 39.803 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +- 2,5 procentního bodu.

Vzhledem ke skutečnosti, že doposud nejsou uzavřeny kandidátní listiny do krajů a nejsou tak známy ani všechny kandidující osobnosti, které se budou v jednotlivých krajích ucházet o přízeň voličů, zaměřila se společnost SANEP v tuto chvíli pouze na orientační monitorování přízně voličů zejména u parlamentních stran. Vedle těchto stran byly dále do výběru zařazeny politické subjekty, které v průzkumu volebních preferencí společnosti SANEP přesáhly tříprocentní body a dále zatím namátkově politické strany s celostátní působností, které oznámily svoji kandidaturu v nadcházejících volbách do zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků. Kategorie ostatní pak představuje možnost individuální volby jiných politických stran a hnutí. Postupně budou do výběru zařazovány další politické subjekty. V každém případě teprve po uzavření volebních kandidátek, a tedy i zveřejnění jednotlivých osobností pro jednotlivé kraje, bude skutečně možné plnohodnotně provádět předvolební průzkum volebních preferencí pro volby do zastupitelstev třinácti vyšších územních samosprávných celků.

Středočeský kraj:

Ve Středočeském kraji by v případě konání aktuálních voleb do krajských zastupitelstev zvítězili občanští demokraté, kteří by obdrželi 22,7% hlasů od rozhodnutých voličů. Druhou nejsilnější stranou by se v tomto kraji stala ČSSD, které by v červenci tohoto roku dalo hlas 19,3% voličů ze Středočeského kraje. Byť sociální demokraté, ve srovnání s posledním šetřením společnosti SANEP, získali o dva procentní body více, ČSSD se stále nedaří dosáhnout takové podpory jako před vypuknutím vysoce medializované kauzy Rath. Relativně nízká důvěra v tuto stranu pak může ovlivňovat jmenování kritizované Zuzany Moravčíkové do čela krajského úřadu. Třetí nejsilnější stranou tohoto kraje by se po zisku 15,8% stali komunisté, kteří se tak umístili před TOP 09, jež se v tomto vyšším územně samosprávném celku těší podpoře 12,4% tamních obyvatel. TOP 09 si tak oproti poslednímu šetření pohoršila o 4,8 procentního bodu a klesla o jednu příčku. Takový propad je pak bezpochyby důsledkem aktuální kauzy CASA a reakcí některých vrcholných představitelů TOP 09. Pětiprocentní volební práh by v případě hypotetického konání voleb do krajských zastupitelstev dokázaly překročit rovněž KDU-ČSL (6,8%) a SPOZ (5,2%), kterým se i nadále daří získávat část nespokojených příznivců z řad ČSSD. Následují LEV 21 (2,7%), SZ (2,4%) a parlamentní VV, kterým by dalo hlas 0,7% Středočechů. Více jak desetina středočeských voličů (12%) by dala hlas jinému politickému subjektu.

Jihočeský kraj:

V Jihočeském kraji by se v případě konání červencových hypotetických voleb do krajských zastupitelstev stala nejsilnější stranou ČSSD, která by aktuálně získala 21,3% hlasů rozhodnutých voličů. Druhý největší počet hlasů (17,3%) od jihočeských voličů by nyní získali komunisté. Třetí nejsilnější stranou Jihočeského kraje by se po zisku 15,8% stali občanští demokraté. Čtvrtý největší počet hlasů od obyvatel Jihočeského kraje obdržela KDU-ČSL (9,7%), která se tak umístila před TOP 09. TOP 09 (7,8%) si pak v porovnání s posledním šetřením společnosti SANEP pohoršila o 3 procentní body a 1 jednu příčku. Pětiprocentní volební práh by v Jihočeském kraji překročila ještě Strana zelených (6,5%) a SPOZ, která se zde může opětovně opřít o hlasy 5,3% obyvatel. Následuje LEV 21 (1,4%) a parlamentní VV, které obdržely pouze 0,4% hlasů rozhodnutých voličů. Téměř šestina jihočeských voličů (14,5%) by pak dala hlas jinému politickému subjektu.

Plzeňský kraj:

V Plzeňském kraji, v jehož čele stojí jeden z nejoblíbenějších sociálnědemokratických hejtmanů Milan Chovanec, by v aktuálních hypotetických volbách do krajského zastupitelstva zvítězila ČSSD, kterou by volilo 24,8% tamních obyvatel. Pozici druhé nejsilnější strany by pak opětovně obhájila KSČM s podporou 21,2% rozhodnutých voličů Plzeňského kraje. Třetí nejúspěšnější stranou by se v Plzeňském kraji aktuálně stala s poměrně značným odstupem ODS (17,5%). Čtvrtý největší počet hlasů (7,3%) získala vládní TOP 09, kterou následuje KDU-ČSL. Lidovci se v tomto kraji mohou opřít o podporu 5,9% rozhodnutých obyvatel. Pětiprocentní volební práh v Jihočeském kraji pak atakuje SPOZ (5%). Jednoprocentní hranici dokázala ze zbylých politických stran a hnutí překročit pouze strana LEV 21 (1,9%). Jiný politický subjekt by v Plzeňském kraji volilo 16,4% rozhodnutých voličů tohoto kraje.

Karlovarský kraj:

V Karlovarském kraji by v případě konání hypotetických aktuálních voleb do krajského zastupitelstva zvítězila po zisku 24,3% hlasů od rozhodnutých voličů ČSSD. Nicméně ani v tomto kraji se sociálním demokratům nedaří získat podporu, které se těšili před květnovým vypuknutím kauzy Rath. Druhý největší počet hlasů od obyvatel Karlovarského kraje opětovně obdržela KSČM (22,8%). Komunisté tak na ČSSD ztrácí v tomto kraji pouze 1,5 procentního bodu. Se značným odstupem se třetí nejsilnější stranou tohoto kraje stali po zisku 12,6% občanští demokraté. Za ODS se umístil její vládní partner TOP 09, jež se aktuálně těší přízni 10,1% tamních voličů. Pětiprocentní volební práh by v tomto kraji překročila již jen KDU-ČSL s 7,1%. Následují SPOZ (4,3%), Strana zelených s 3,3% a LEV 21, které by dalo hlas 2,8% rozhodnutých voličů. Suverenita, která se může opřít zejména o voliče z Olomoucka, by v Karlovarském kraji získala 0,3% hlasů. Jiný politický subjekt by v Karlovarském kraji volilo 12,4% rozhodnutých voličů.

Ústecký kraj:

V Ústeckém kraji by v případě konání aktuálních hypotetických voleb do krajských zastupitelstev zvítězila ČSSD, a to se ziskem 24,8% hlasů od rozhodnutých voličů. Druhý nejvyšší počet hlasů od rozhodnutých voličů z Ústeckého kraje by pak opětovně obdrželi komunisté (20,3%). S velkým odstupem následuje ODS, která se může opřít o podporu 11,9% tamních obyvatel. V hypotetických červencových volbách do krajského zastupitelstva by se nyní dařilo i straně LEV 21 (7,4%) pod vedením Jiřího Paroubka, který se na Ústecku stále těší relativně vysoké popularitě. Pětiprocentní volební práh v tomto kraji překročila rovněž SPOZ (5,4%) a TOP 09 (5,2%). TOP 09 si tak po vypuknutí aféry CASA pohoršila ve srovnání s posledním šetřením i v tomto kraji, a to o 2,6 procentního bodu. Jistou šanci na zvolení svých zástupců do zastupitelstva Ústeckého kraje si dále udržuje Strana zelených (4,3%), KDU-ČSL (3,5%) a Suverenita (3,5%). Více jak desetina voličů z Ústeckého kraje (13,7%) by dala hlas jinému politickému subjektu.

Liberecký kraj:

V Libereckém kraji, v jehož čele stojí jeden z nejméně oblíbených sociálnědemokratických hejtmanů Stanislav Eichler, by v případě konání hypotetických voleb do krajských zastupitelstev zvítězila po zisku 23,9% ČSSD. Druhou nejsilnější stranu Libereckého kraje, tedy KSČM, by volilo 19,8% rozhodnutých voličů. Třetí nejvyšší počet hlasů by v červenci tohoto roku obdrželi občanští demokraté (16,6%). Poslední stranou, jež by v Libereckém kraji dokázala překročit pětiprocentní volební práh, je se ziskem 8,6% TOP 09 a SPOZ (5,1%). Následuje Strana zelených (4,9%) a KDU-ČSL se ziskem 4,8% hlasů rozhodnutých voličů. Na hranici tříprocentních bodů se pak pohybuje LEV 21 (3,2%). VV by v hypotetických volbách do krajského zastupitelstva Libereckého kraje volilo pouhých 0,2% tamních obyvatel. Jinému politickému uskupení by dalo hlas 12,9% voličů z Libereckého kraje.

Královéhradecký kraj:

V Královéhradeckém kraji, v jehož čele stojí rovněž jeden z nejméně oblíbených sociálnědemokratických hejtmanů Lubomír Franc, by se po zisku 23,5% stala nejsilnější politickou stranou ČSSD. Druhý nejvyšší počet hlasů od rozhodnutých voličů Královéhradeckého kraje obdržela KSČM (20,8%). Třetí nejsilnější stranou by se v tomto kraji stali, s velkým odstupem, občanští demokraté, které by aktuálně volilo 14,9% rozhodnutých voličů. Poměrně velký počet příznivců (7,6%) má v Královéhradeckém kraji Strana zelených. TOP 09, tedy stávající vládní strana, by dostala hlas 5,1% obyvatel Královéhradeckého kraje. TOP 09 si pak v porovnání s posledním šetřením společnosti SANEP pohoršila o 3,8 procentního bodu. Následuje LEV 21 (4,3%), KDU-ČSL (3,8%), SPOZ (2,8%) a VV (1,3%). Jinému politickému uskupení by dalo hlas 15,9% voličů z Královéhradeckého kraje.

Pardubický kraj:

V Pardubickém kraji, v případě aktuálního konání voleb do krajských zastupitelstev, by po zisku 24,6% jednoznačně zvítězili sociální demokraté. Druhou příčku obsadila KSČM, která obdržela 20,2% od rozhodnutých voličů tamního kraje. Pozice třetí nejsilnější strany by v případě konání aktuálních hypotetických voleb do krajských zastupitelstev náležela ODS (17,1%). Nad pětiprocentní volební práh by se v Pardubickém kraji dostala rovněž TOP 09 (6,2%), následovaná KDU-ČSL (6,1%) a SPOZ (5,9%). LEV 21 se v Královéhradeckém kraji může aktuálně opřít o 2,1% a SZ o 0,8% hlasů od rozhodnutých voličů. Jinému politickému uskupení by dalo hlas 17% voličů z Pardubického kraje.

Kraj Vysočina:

V Kraji Vysočina, v jehož čele stojí Jiří Běhounek, by v případě konání hypotetických voleb do krajských zastupitelstev obdržela největší počet hlasů (24,1%) ČSSD. Druhou nejsilnější stranou tohoto kraje by se po zisku 20,3% hlasů stali komunisté. Třetí příčka pak náleží, obdobně jako v ostatních krajích, občanským demokratům (14,1%). Pětiprocentní volební práh by dále překročili lidovci (9,3%) a SPOZ (8,9%), která by v tomto kraji získala nejvyšší volební zisk. Šestý největší počet hlasů (7,8%) získala TOP 09, která by rovněž získala zastoupení na krajském zastupitelstvu Kraje Vysočina. Jinému politickému uskupení by dalo hlas 15,5% voličů z Vysočiny.

Jihomoravský kraj:

V Jihomoravském kraji, v jehož čele stojí nejoblíbenější sociálnědemokratický hejtman Michal Hašek, by se v případě aktuálního konání voleb do krajských zastupitelstev stala nejsilnější stranou ČSSD (27,3%). Pozici druhé nejsilnější strany obsadili po zisku 19,9% hlasů komunisté, kteří se tak umístili před KDU-ČSL (10,9%). Čtvrtý největší počet hlasů (10,8%) od rozhodnutých voličů obdrželi v Jihomoravském kraji občanští demokraté. S mírným odstupem se za ODS umístil jejich vládní koaliční partner TOP 09 (9,3%) a SPOZ, která by v Jihomoravském kraji obdržela hlasy od 6% rozhodnutých voličů. Pod pětiprocentním volebním prahem se dále pohybuje Strana zelených (2,1%) a LEV 21 se ziskem 0,5% hlasů. Jinému politickému uskupení by dalo hlas 13,2% voličů z Jihomoravského kraje.

Olomoucký kraj:

V Olomouckém kraji by v případě konání voleb do krajských zastupitelstev vyhrála, obdobně jako v dalších dvanácti krajích, ČSSD (26,8%). Druhou nejsilnější stranou by se po zisku 20,3% hlasů od rozhodnutých voličů stala KSČM. Třetí nejvyšší počet hlasů by pak obdrželi občanští demokraté. ODS by v Olomouckém kraji dalo hlas 11,9% rozhodnutých voličů. Nad pětiprocentní volební práh by se v tomto kraji dostala rovněž KDU-ČSL (8,1%), Suverenita (7,3%) a SPOZ (5,8%). Jistou šanci na úspěch v nadcházejících volbách do krajského zastupitelstva mají rovněž TOP 09 (3,2%) a LEV 21 (2,4%). Pod jednoprocentní hranicí se pak nachází Strana zelených (0,3%). Jinému politickému uskupení by dalo hlas 13,9% voličů z Olomouckého kraje.

Zlínský kraj:

Ve Zlínském kraji by v případě aktuálního konání voleb do krajských zastupitelstev s velkým náskokem zvítězila ČSSD s 27,7% hlasů od obyvatel Zlínského kraje. Se ziskem 16,8% hlasů od rozhodnutých voličů následuje KSČM. Třetí nejvyšší počet hlasů (12,3%) pak obdrželi občanští demokraté. Jen s těsným odstupem následuje KDU-ČSL, která se těší důvěře 11,8% tamních voličů. Nad pětiprocentní volební práh by se v aktuálních volbách do krajských zastupitelstev dostala rovněž TOP 09 (8,3%) a SPOZ (7,3%). Jistou šanci na úspěch může mít LEV 21, které by nyní dalo hlas 2,9% voličů. Jinému politickému uskupení by dalo hlas 12,9% voličů ze Zlínského kraje.

Moravskoslezský kraj:

V Moravskoslezském kraji, v jehož čele stojí sociálnědemokratický hejtman Jaroslav Palas, by v případě konání voleb do krajských zastupitelstev jednoznačně zvítězila ČSSD, a to svým největším volebním ziskem 28,4% hlasů od rozhodnutých voličů. Druhou nejsilnější stranou by se po zisku 23,6% stali v Moravskoslezském kraji opětovně komunisté. Následují občanští demokraté (10,1%), kteří by se tak umístili před SPOZ (8,9%), KDU-ČSL (8,7%), Suverenitou (3,5%), LEV 21 (2,8%). Vládní TOP 09 pak v Moravskoslezském kraji obdržela pouze 2,3% hlasů rozhodnutých voličů a do krajského zastupitelstva se tak nedostala. Jinému politickému uskupení by dalo hlas 11,7% voličů z Moravskoslezského kraje.

Více na http://www.sanep.cz

SANEP je partnerem Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).

Kontakt:

Oldřich Zajíc

ředitel a jednatel

tel.: 605 881 188

tel.: 222 231 560

e-mail: zajic@sanep.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz