SANEP: I přesto, že kauza Ratha ubírá hlasy ČSSD, levice posiluje

Praha 13. června (PROTEXT) - Aktuální průzkum volebních preferencí společnosti SANEP potvrdil pokles voličského zájmu o ČSSD, který nastal po vypuknutí korupčního skandálu bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha. Zatímco před vypuknutím aféry Davida Ratha se volební preference ČSSD pohybovaly kolem 27 %, aktuálně mají sociální demokraté podporu 22,7 % voličů. Nicméně i přes tento pokles by sociální demokraté v případě aktuálního konání voleb do Poslanecké sněmovny, stejně jako v předchozích měsících, opět zvítězili a to před druhou KSČM, která má aktuální podporu 19,9 % voličů. V případě stále posilujících volebních preferencí KSČM je zřejmý přechod části voličů ČSSD právě ke KSČM, což poukazuje na jasnou voličskou poptávku po levicových stranách. Tento trend potvrzuje i stoupající voličský zájem o SPOZ, která by s aktuálním ziskem 5,5 % hlasů získala 14 poslaneckých křesel. Mírný nárůst volebních preferencí je patrný i u další levicové strany bývalého premiéra Jiřího Paroubka LEV 21 (3,2 %). Levicové strany v čele ČSSD a KSČM by tak v červnu jednoznačně opanovaly Poslaneckou sněmovnu. Oproti tomu celková atmosféra ve společnosti nepřeje pravicovým stranám, které vinnou korupčních afér a negativně vnímanými reformními zákony a úspornými opatřeními, ztrácí i své tradiční voliče. S výrazným odstupem za ČSSD a KSČM by se tak na dalších místech umístily vládní koaliční strany ODS (14,2%) a TOP 09, které by v hypotetických červnových volbách do Poslanecké sněmovny dalo hlas 8,7% voličů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti SANEP, podle kterého by do poslaneckých lavic zasedli rovněž zástupci KDU-ČSL (8,1 %) a již zmiňovaná SPOZ. Intenzivní nárůst voličů KDU-ČSL lze pak dát do souvislosti s poklesem preferencí TOP 09, kdy se k lidovcům vrací její bývalí voliči, kteří jsou zklamaní z politického chování a jednání zejména dřívějšího lidoveckého představitele ministra financí Miroslava Kalouska.

Bez zajímavosti pak není ani překročení tříprocentní hranice LEV 21 (3,2 %), Strany zelených (3,2 %) a strany SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové (3,8 %). Ke tříprocentní hranici se pak přibližuje i Strana svobodných občanů, kteří získávají na svoji stranu pravicové voliče zejména z řad ODS.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 1. - 6. června 2012 na vybrané skupině 10.558 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 24,619 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5 %. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vycházející pouze z hlasů 56,8 % respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

V případě aktuálního konání hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny by po zisku 22,7 % zvítězili sociální demokraté. ČSSD si tak v porovnání s údaji získanými společností SANEP před vypuknutím korupčního skandálu bývalého Středočeského hejtmana Davida Ratha, pohoršila o 4,2 procentního bodu. I přes tento pokles se však sociálním demokratům nadále daří udržet nejpočetnější voličskou základnu. Zlomovým okamžikem ve vztahu k ověření voličské důvěry však budou nepochybně pro ČSSD podzimní krajské volby.

Pozici druhé nejsilnější strany obhájila KSČM (19,9 %), která zaznamenává intenzivní nárůst voličského zájmu. Komunisté, kteří dvaadvacet let od pádu komunistického režimu mají šanci získat významný politický vliv, těží zejména z prohlubující nedůvěry většiny veřejnosti v tradiční polistopadové politické strany a z celkově negativní celospolečenské atmosféry způsobenou korupčními skandály vrcholných politiků.

Občanští demokraté by v případě konání červnových hypotetických voleb do dolní komory Parlamentu ČR získali 14,2 % hlasů, což je v porovnání se začátkem května tohoto roku o 1,4 procentního bodu méně. ODS se tak nedaří zbavit nálepky nedůvěryhodné a nezpůsobilé strany, kterou si ve společnosti získala nejen prosazováním řady škrtů a úsporných opatření, ale i mnoha aférami, v nichž figurují její vrcholní politici.

Čtvrtá příčka patří v červnu tohoto roku vládní TOP 09, které by dalo hlas 8,7 % voličů, což je o 2,2 procentního bodu méně, než tomu bylo v šetření společnosti SANEP provedeném počátkem května. Pokles volebních preferencí TOP 09, lze dát do souvislosti s nárůstem preferencí KDU-ČSL k níž přechází zpět část nespokojených voličů z politického působení TOP 09.

Lidovci by v aktuálních hypotetických volbách do PSP ČR získali hlasy 8,1 % voličů.

Poslední stranou, která by v případě konání hypotetických červnových voleb obsadila poslanecká křesla je SPOZ, která by obdržela 5,5 % hlasů. Strana Práv Občanů Zemanovci tak ve srovnání s minulými šetřeními společnosti SANEP zaznamenává stálý nárůst voličského zájmu. Ten souvisí zejména s osobou bývalého premiéra Miloše Zemana, který za tuto stranu kandiduje na prezidentský post.

Žádná jiná politická strana by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup na parlamentní půdu.

Parlamentní strana Věci veřejné by aktuálně získaly podporu 1,3 % voličů, a oproti minulým šetřením společnosti SANEP je zde patrný mírný nárůst voličského zájmu.

Tříprocentní hranici, která udržuje poměrně reálné šance na volební úspěch, aktuálně dosahuje SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové (3,8 %) a LEV 21 se Stranou zelených, jež by shodně obdržely 3,2 % hlasů. Těsně pod tříprocentní hranici pak aktuálně skončila Strana svobodných občanů, která si nachází své voliče v řadách nespokojených voličů ODS.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb za použití d´Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro politické strany naznačuje, že by hlasy voličů v letošním červnu vedly k jednoznačné převaze levicových stran oproti pravicovým, které by neměly šanci na sestavení vládní většiny.

Sociální demokracie by pak získala většinu s KSČM nebo v koaličním uskupení s TOP 09, SPOZ nebo KDU-ČSL. Občanští demokraté by pak nedali dohromady většinu ani v případě tzv. velké koalice s ČSSD.

Do povolebního vyjednávání však mohou po řádných volbách do PSP ČR významným způsobem promluvit i další politické strany s potenciálem překročit pětiprocentní volební práh. Kromě lidovců a aktuálně i SPOZ mohou politickou mapu dolní komory Parlamentu ČR obohatit i další politické strany jako např. Strana zelených nebo Suverenita-blok Jany Bobošíkové. Do povolebního vyjednávání pak může zasáhnout NS - LEV 21 v čele s bývalým premiérem Jiřím Paroubkem, Strana svobodných občanů (Svobodní) či další nově vznikající strany.

Více na http://www.sanep.cz

SANEP je partnerem Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).

Kontakt:

Oldřich Zajíc

ředitel a jednatel

tel.: 605 881 188

tel.: 222 231 560

e-mail: zajic@sanep.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz