Proč přibývá spárkaté zvěře v kulturní krajině
6.06.2001, 11:54
PRAHA 6. června (PROTEXT) - V probíhající diskusi nad podobounového zákona o myslivosti zaznívá mezi různými falešnými tóny itvrzení, že za nárůst početních stavů spárkaté zvěře jsoujednoznačně odpovědní myslivci, neboť tzv. "zašetřovali"skutečné stavy zvěře, aby bylo co střílet.
Jaké jsou však skutečné příčiny současných početních stavůzvěře?
Doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc., z katedry ekologie Jihočeskéuniverzity vidí tyto příčiny zcela jednoznačně ve změnách tokuenergie v krajině. Kulturní krajina, aby uživila vzrůstajícípočet obyvatel planety, byla donucena k nepřirozeně vysoképrodukci biomasy. V zemědělství byly znásobeny vstupy dodatkovéenergie, začala se používat umělá hnojiva pro podporu růstu všechplodin i pesticidy k jejich ochraně. Například ve SRN bylo v roce1960 použito na hektar polí 87 kg hnojiv a 0,7 kg pesticidů, vroce 1987 již 204 kg hnojiv a 2,8 kg pesticidů. V praxi toznamenalo obrovský nárůst výnosů. Zatímco v roce 1918 se vČechách pohybovaly hektarové výnosy pšenice, žita, ječmene a ovsaod 8,3 q do 8,6 q, do roku 1990 vzrostly u pšenice na 56,4 q/ha,žita na 44,8 q/ha, ječmene na 56,9 q/ha a u ovsa na 47 q/ha.Podobný skok zaznamenaly i okopaniny. Jestliže v roce 1920dosahoval hektarový výnos u brambor 7,36 tuny, v roce 1990 již16,06 tuny. Tento nebývalý nárůst biomasy znamenal ve svýchdůsledcích mnohonásobný nárůst potravy pro spárkatou zvěř, kteránavíc ve velkých lánech nacházela ideální klidové podmínky. Zvěřreagovala po svém - začala se nekontrolovatelně rozmnožovat, mimojiné i na úkor drobné zvěře.
Ke stejné situaci jako v zemědělství došlo před více neždvěma sty lety i v lesním hospodářství. V zájmu intenzifikacevýroby dřeva byl přirozený biologický věk lesů - původně sepohybující od několika set do více jak tisíce let stáří -drasticky zkrácen na pouhých cca sto let. Celý proces navícprovázelo potlačení původního smíšeného lesa ve prospěchekologicky plastického a ekonomicky výhodného smrku. V zájmuintenzivního hospodaření je les pěstován ve stoletém cyklu, tedyv období největšího biologického potenciálu. Podle známých studiídochází k řádovému navýšení úživnosti lesních porostů a vdůsledku toho též k nárůstu početních stavů spárkaté zvěře. Ta seale z pohledu zemědělců i lesníků-intenzifikátorů stává nevítanýmkonkurentem a škůdcem. Je obecně deklarováno, že spárkatá zvěř senepřiměřeně rozmnožila a že je nutné její počty zredukovat napůvodní stavy, které mimochodem nikdo nezná. Jen málokdo si aletaké uvědomuje, že býložravá spárkatá zvěř včetně všežravé černézvěře pouze rychle zareagovala na nepřirozenou produkci biomasy vkulturní krajině a zcela v souladu se zákony přírody ji využívá.Jsme-li ochotni v současné době tolerovat tento predační principu některých šelem, respektive u druhů, které nám neujídají, mělibychom ho respektovat i u spárkaté zvěře.
Přiznejme si konečně, že nikoliv myslivci, vedení snahou"napěstovat" neúnosné stavy zvěře, ale hospodáři na zemědělském alesním půdním fondu, kteří v rámci svého podnikání podpořiliobrovský nárůst biomasy, jsou skutečnými původci současnéhostavu. Myslivci pouze na své náklady hasí požár, který založilivlastníci pozemků. Ti by za něho také měli nést plnouodpovědnost, neboť zajištění řádného výkonu práva myslivosti jejejich povinností. Možnost přenést ji na druhou osobu formoupronájmu honitby je obrovskou finanční úlevou pro majitelepozemků, dotací, jíž uživatelé přispívají vlastníkům.
Za ČMMJ připravil: M.Gruber
Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.
PROTEXT
