Proč Čína nezapomněla na válku proti japonské agresi
7.09.2020, 08:58
Peking 7. září 2020 (PROTEXT/PRNewswire) - Válka čínského lidu proti japonské agresi trvala od roku 1931 až do roku 1945 a navždy změnila nejen Čínu, ale i čínsko-japonské vztahy.
A Čína si tuto válku, od jejíhož konce uplynulo již 75 let, stále připomíná.
Ve čtvrtek 3. září čínský prezident Si Ťin-pching, který je také generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Číny a předseda Ústřední vojenské komise Čínské lidové republiky, navštívil u příležitosti tohoto výročí muzeum na předměstí Pekingu.
Po minutě ticha za padlé hrdiny, prezident Si Ťin-pching a ostatní vedoucí představitelé Ústředního výboru Komunistické strany Číny, položili věnce na počest padlých.
O něco později téhož dne na setkání s válečnými veterány, kteří tuto válku přežili, čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu vyzdvihl skvělého ducha, patriotismus a hrdinství čínského národa při čínském národním obrození.
Prezident řekl, že celý čínský národ ve válce bojoval a zvítězil díky patriotismu a hrdinství, což je v dnešní době neocenitelné a může pomoci motivovat čínský lid k překonávání těžkostí a překážek tak, aby ve snahách o čínské národní obrození uspěl.
Pandemie COVID-19 vedla k rychlému zhoršení napjatých vztahů mezi Čínou a Spojenými státy americkými.
Navzdory účinným opatřením, díky kterým Čína rychle dostala epidemii pod kontrolu Spojené státy americké na Čínu útočí kvůli způsobu, jakým krizi kolem koronaviru řeší. V posledních měsících také ze strany vlády Spojených států amerických dochází k eskalaci útoků na Komunistickou stranu Číny, která je považována za „globální hrozbu a nepřítele."
Pod vedením Komunistické strany Číny čínští občané nejen vyhráli válku proti japonským fašistům, ale podařilo se jim od té doby také dosáhnout dalších pozoruhodných ekonomických a sociálních úspěchů, zdůraznil prezident Si Ťin-pching na tomto setkání.
Čínské reformy a otevírání se světu zcela změnily místní ekonomiku, zlepšily životní úroveň a přispěly k urbanizaci společnosti. Čína je dnes, po Spojených státech amerických, druhou největší ekonomikou na světě a do konce roku 2020 se všichni místní lidé vymaní z chudoby.
Prezident Si Ťin-pching řekl, že k tomu aby se projekt čínského národního obrození podařilo dovést do úspěšného konce, musí země i nadále setrvat pod vedením Komunistické strany Číny, důvěřovat budování socialismu s čínskými rysy a věřit v přístup zaměřený na občany a mírový rozvoj.
„Čínský lid nikdy nebude souhlasit s jakýmikoli pokusy o překrucování historie Komunistické strany Číny či stigmatizaci jejího charakteru," řekl Si Ťin-pching.
„Čínský lid nikdy nebude souhlasit s žádnými snahami o svedení z cesty budování socialismu s čínskými rysy a s jakýmikoli pokusy o popírání či stigmatizace skvělých úspěchů, kterých na této cestě dosáhl. Čínští občané nikdy nebudou souhlasit s žádnými pokusy o rozdělování Komunistické strany Číny a čínského lidu."
Prezident Si Ťin-pching také odmítl veškeré pokusy o nátlak na čínský lid a snahy o narušování komunikace čínského lidu s ostatními státy. Odsoudil také snahy ostatních o vnucování svých názorů a vůle čínskému lidu.
Málo známá fakta o válce v Číně
Je důležité nezapomínat na ztráty a útrapy 2. světové války, ale neměli bychom také zapomínat na důsledky a odkaz války v Číně.
Po napadení Číny Japonskem se do čínsko-japonské války v letech 1931 - 1945 zapojili čínští občané po celé zemi.
Čína byla hlavním bojištěm proti japonským fašistům. Před Válkou v Tichomoří (1941 - 1943) Japonsko v Číně nasadilo 80 - 94 % svých vojenských sil a i po roce 1941 zůstávalo v Číně stále více než 50 % všech armádních sil Japonska.
Po kapitulaci Japonska bylo v Číně nasazeno 1,86 milionu japonských vojáků, což představuje téměř 52 % z celkového počtu vojáků, které Japonsko vyslalo na zahraniční mise.
V průběhu války zemřelo v Číně více než 1,5 milionu japonských vojáků, zatímco v Číně v průběhu války zemřelo více než 35 milionů čínských vojáků a civilistů, což představovalo téměř 8 % celkového počtu obyvatel Číny v roce 1928.
Čína říká, že ve válce utrpěla přímé ekonomické ztráty ve výši více než 100 miliard dolarů a nepřímé ekonomické ztráty ve výši 500 miliard dolarů (podle cen platných v roce 1937).
Příležitost k zamyšlení
V posledních desetiletích jsou čínsko-japonské vztahy jako na houpačce.
Na jednání v Ósace v červnu loňského roku se obě země společně dohodly na 10 bodech na podporu zdravého vývoje bilaterálních vztahů. Prezident Si Ťin-pching také v zásadě souhlasil s uskutečněním oficiální návštěvy Japonska za účelem vybudování nových vazeb mezi oběma zeměmi. Nicméně tyto snahy byly dočasně narušeny pandemií COVID-19.
Čína a Japonsko jsou blízkými sousedy a dobré vztahy mezi oběma zeměmi dlouhodobě prospějí lidem v obou zemích a přispějí k posílení stability v Asii i v celém světě, řekl prezident Si Ťin-pching při vzpomínkách na válku.
Zaujetí správného postoje k japonskému fašismu a invazi Japonska do Číny je důležitým politickým základem pro budování zdravých čínsko-japonských vztahů, řekl Si Ťin-pching.
Měli bychom využít této příležitosti k tomu, abychom se v době míru a přátelství mezi oběma zeměmi zamysleli i nad naší společnou historií, řekl Si Ťin-pching.
Odkaz na původní článek:
Video - https://www.youtube.com/watch?v=e48L1K4Kgf0
Video - https://www.youtube.com/watch?v=GEAO3ONZLJY
Foto - https://mma.prnewswire.com/media/1248744/infographic_one.jpg
Foto - https://mma.prnewswire.com/media/1248745/infographic_two.jpg
Kontakt pro média: Jiang Simin, jiang.simin@cgtn.com, +86188-2655-3286
PROTEXT