Přispíváme myslivcům na jejich zábavu?

PRAHA 23. března (PROTEXT) - Jedním z oblíbených argumentůodpůrců navrhovaného zákona o myslivosti je tvrzení, že myslivcůmna jejich zájmovou činnost přispívají nejen vlastníci pozemků,ale vlastně každý.

Podívejme se na příkladu jednoho mysliveckého sdruženíberounského okresu, jak takové hospodaření vypadá a čím se jehočlenové zabývají především.

Sdružení má 27 členů, z nichž převážná část je vlastníkyhonebních pozemků. Hospodaří na 1260 hektarech předevšímzemědělské půdy, na nichž jsou stanoveny tyto normované stavyzvěře: zajíc 117 kusů, bažant 64 kusy, srnčí zvěř 24 kusy, stavyčerné a jelení zvěře nejsou stanoveny, neboť se tato zvěř vhonitbě objevuje pouze jako přebíhající.

Mezi základní členské povinnosti dané stanovami sdružení,jako je například povinnost obstarat a držet loveckyupotřebitelného psa, zajistit dostatek objemových krmiv a letninypro zimní péči o zvěř či noční služby k zábraně škod černou zvěřína plochách, osetých kukuřicí, patří také úkol odpracovat veprospěch sdružení určitý počet hodin. Již pravidelně je takkaždému členu uložena povinnost třiceti hodin, do nichž patříspolečné práce na odchovně pro bažanty a koroptve, při vysazováníremízků a porostů pro zvěř, sběr kamene na polích a další práce.Kromě těchto "povinných" hodin, jejichž odpracování je podmínkouk účasti na podzimních společných honech, je také v honitběspousta další práce, kterou je třeba vykonat: Výstavba a údržbazásypů, koroptvích bud, krmelců a dalších zařízení,obhospodařování mysliveckých políček, zabezpečení krmiv pro zimnípřikrmování zvěře, práce při odchovu bažantů apod. Tyto činnostisi v loňském roce vyžádaly 4852 dobrovolných hodin, tedy dalšíchtéměř 180 hodin na každého člena. Již několik let se sdruženítaké aktivně účastní programu na záchranu koroptví, v němž jsoupomocí rodičovských párů odchovávány a do honitby vypouštěnymladé koroptve. Jen tento program, kdy v loňském roce bylo dohonitby vysazeno 112 koroptví, představuje pro sdružení minimálně1120 hodin práce, ale také přímé finanční náklady - nákupkoroptvích kuřat, krmných směsí, veterinárních přípravků,spotřeba elektrická energie a vody na odchovně a další - ve výšipřes 28.000 korun.

Vedle pracovních povinností, spojených s péčí o zvěř, majíčlenové samozřejmě také práva. Tím nejatraktivnějším z pohleduveřejnosti je právo lovit zvěř. Jak je tomu v tomto konkrétnímpřípadě?

Hony na drobnou zvěř s výjimkou bažanta patří dávnominulosti, koroptev či zajíc se přes intenzivní ochranu nestřílíjiž mnoho let, přestože členové sdružení ročně uloví přes 20lišek a toulavých koček. Zájem střelců je proto soustředěnpředevším na lov černé zvěře. Za loňský rok se tak slovilo 44selat, která zůstávají členům, a osm lončáků, které jsousdružením prodávány do výkupny.

Plán lovu spárkaté zvěře počítal v loňském roce s odlovemšesti srnců a 14 kusů holé zvěře. Z důvodů nadměrných škod nalesních a polních kulturách povolil okresní úřad mysliveckémusdružení lov jelení zvěře a sice odstřel 22 kusů holé zvěře aodstřel j e d n o h o jelena špičáka, tedy nejmladšího jelena sprvním parožím. I takovouto podobu má ona "honba za trofejemi",která je myslivcům často podsouvána.

Celkové finanční příjmy za prodej zvěřiny černé a spárkatézvěře včetně dotace na chov koroptví činily 73.000 korun, příméfinanční náklady na chov zvěře a péči o ni - nákup krmiv akrmných směsí, veterinárních přípravků apod. - pak 77.000 korun.

Výsledky tohoto sdružení, které v lovu spárkaté a černé zvěřeněkolikanásobně převyšuje průměrné odlovy na berounském okrese,dávají jasnou představu o rentabilitě mysliveckého hospodaření adoufejme i přesvědčivou odpověď na tvrzení, že zájmovou činnostmyslivců dotují vlastníci pozemků či další poplatníci.

Za ČMMJ připravil: M. Gruber

E-mail: milan.gruber@pulford.cz

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.

PROTEXT