přehlídka nejlepších filmů k 10. výročí sametové revoluce

29.10.1999, 14:17

NEW YORK 29. října (PROTEXT/BUSINESSWIRE) - Čtrnáct cenamiověnčených filmů z České a Slovenské republiky, které bylynatočeny po sametové revoluci v roce 1989, se bude promítat vrámci oslav 10. výročí nenásilného hnutí, které přineslonezávislost bývalému Československu. Nabízené filmy budou hrané,animované i dokumentární a umožní divákům široký pohled dohistorie, kultury a tvůrčího života Čechů a Slováků. Přehlídku"After the Velvet Revolution: Award-Winning Films, 1989-1999" (Posametové revoluci: oceněné filmy, 1989-1999) uspořádanou Českou aSlovenskou republikou ve spolupráci s autory projektu FreedomFilm Festival bude možné zhlédnout 6. a 7. listopadu 1999 vefilmovém středisku Cantor Film Center na universitě v New Yorku,které se nachází na adrese 36 East 8. Street, hned vedleuniversitního náměstí. Vstup je zdarma. Filmové promítánísponzoruje firma Philip Morris Companies Inc.

Za více jak 100 let filmové tradice dosáhl český a slovenskýfilmový průmysl hodně úspěchů. Na jednom z prvních festivalů vBenátkách ve 30. letech vyhrál režisér Gustav Machatý hlavní cenufestivalu za svůj film Extase, který byl velmi moderní a stylověpůsobivou oslavou smyslů. Hlavní roli hrála Hedy Kieslerová,později známa v Hollywoodu jako Hedy Lamarr. Mezi jmény těch,kteří přispěli k mezinárodní slávě československého filmu, jsourežiséři Otakar Vávra, František Vláčil, Karel Kachyňa, VojtěchJasný a Ján Kadár a Elmar Klos, jejichž Obchod na Korze byl úplněprvním československým filmem, který získal Oscara jakoneanglický film v roce 1965.

Česká a slovenská kinematografie budila velký zájem zvláště v60. letech, kdy své snímky představovali na slavných filmovýchfestivalech představitelé generace narozené v 30. letech. Mezinimi byli Miloš Forman a Ivan Passer, kteří oba nyní pracují veSpojených státech, a Jiří Menzel, který získal Oscara v roce 1966za svůj film Ostře sledované vlaky, a jeho současníci Jan Němec,Věra Chytilová, Evald Schorm, Jaromil Jireš a další.

Mapováním práce některých špičkových filmových tvůrců dnešníČeské a Slovenské republiky přehlídka "After the VelvetRevolution: Award-Winning Films, 1989-1999" podává svědectví ozměnách, které přinesly svoboda a demokracie v posledních 10letech. Polovina filmů vypráví o době před revolucí roku 1989příběhy, které nemohly jít na denní světlo za tehdejšíhokomunistického režimu, který podobné příběhy rázně zakazoval.Například nejstarší snímek v přehlídce Obrázky starého světa bylnatočen v roce 1972. Tento dokumentární film o prostém životěstarých lidí byl zakázán a uvolněn k promítání až v roce 1990. Vsoučasném méně represivním prostředí se čeští a slovenští filmovítvůrci ohlížejí zpět k letům totalitní vlády, aby vyprávělipříběhy, které by bylo těžké vyprávět dříve. Využitím tématněmecké a sovětské okupace, komunismu, sametové revoluce adalších incidentů své historie vyprávějí různí filmoví tvůrcipodobné příběhy o obyčejném občanovi a jeho boji o vnitřní mír,lásku, porozumění a svobodu.

Mezi promítanými filmy bude Kolja, který v roce 1996 získalOscara za nejlepší zahraniční film. Film, který byl posazen dodoby těsně před pádem prosovětského komunistického režimu,ukazuje vřelý lidský vztah, který vzniká mezi pětiletým ruskýmchlapcem a českým hudebníkem. Snímek napsal osvědčený českýscénárista Zdeněk Svěrák a vytvořil jeho syn Jan Svěrák. Koljabyl druhou spoluprací tohoto talentovaného týmu otce se synem.První jejich film Obecná škola byl také nominován na Oscara a jemezi filmy ukázanými na přehlídce.

Diváci budou také moci zhlédnout snímek Zahrada režiséraMartina Šulíka, který je něžnou komedií o tajemném světě vzahradě jednoho starého domu. Budou k vidění také další dvaŠulíkovy filmy, Orbis Pictus a Všechno, co mám rád. K dalšímvrcholům patří filmy Vladimíra Michálka Zapomenuté světlo, kterýje dramatickým příběhem o vesnickém knězi, který se dostane dokonfliktu s komunistickým režimem v 50. letech, a Je třeba zabítSekala, dramatický příběh z roku 1943 s rysy tradiční kovbojky shrdinou, který se stane vrahem proti své vůli. Film získal kromějiných cen i 10 Českých lvů.

Z více experimentálních produkcí si diváci budou moci vybratosmiminutový animovaný film Řeči, řeči, řeči Michaely Pavlátové aFaust, film od Jana Švankmajera (skvělého představitele českéhosurrealistického hnutí), který zkoumá mýtus Fausta za použitíživých herců, loutek a kresleného filmu.

Na přehlídce budou promítnuty tyto filmy:

1972-90 Obrázky starého světa, režisér Dušan Hanák

1991

Obecná škola, režisér Jan Svěrák

Řeči, řeči, řeči režisérka Michaela Pavlátová

1992

Všechno, co mám rád, režisér Martin Šulík

1993

Anděl milosrdenství, režisér Miloslav Luther

1994

Faust, režisér Jan Švankmajer

Díky za každé nové ráno, režisér Milan Šteindler

Zahrada, režisér Martin Šulík

1996

Kolja, režisér Jan Svěrák

Papírové hlavy, režisér Dušan Hanák

Orbis Pictus, režisér Martin Šulík

Zapomenuté světlo, režisér Vladimír Michálek

1997

Rivers of Babylon, režisér Vladimír Balco

1998

Je třeba zabít Sekala, režisér Vladimír Michálek

Slovenský ministr kultury Milan Kňažko 6. listopadu v TheBernie Brillstein Theatre povede diskusi k promítání ŠulíkovyZahrady. Poté 7. listopadu bude recepce a promítání Kolji vWalter Reade Theatre, které leží v Lincolnově středisku.

Mnoho režisérů a těch, jejichž díla budou promítána napřehlídce, přicestuje z České a ze Slovenské republiky, abyuvedli své filmy. Mezi přítomnými budou:

ČR - Jan Svěrák, Vladimír Michálek, Milan Šteindler

Slovensko - Dušan Hanák, Miloslav Luther, Rudolf Biermannn(filmový producent), Marian Urban (filmový producent)

Dalšími hosty, kteří přicestují do New Yorku na oslavu, jsou:Eva Zaoralová (umělecká ředitelka Mezinárodního festivalu KarlovyVary), Jiří Bartoška (předseda karlovarského festivalu), PeterDubecký (generální ředitel Slovenského filmového ústavu), MartinŠmatlák (filmový kritik a člen Rady Slovenského filmovéhoústavu), Lubica Mistriková (vedoucí kanceláře Audiovizuálníhoinformačního střediska).

Freedom Film Festival je každoroční přehlídkou, která ukazujefilmy z nových demokracií ve střední a východní Evropě. Bylazaložena v roce 1997 nadací American Cinema Foundation. Své prvnípromítání uskutečnil ve spolupráci s Americkým filmovým ústavemve Washingtonu. Festival pokračoval v únoru 1998 v Los Angeles.Letos se festival rozšířil na zastávky v Berlíně, Moskvě a Baku.American Cinema Foundation je nevýdělečná, nestranná uměleckáorganizace vytvořená na podporu televizní a filmové tvorby, kteráse pozitivním způsobem zabývá základními společenskými hodnotami,která posiluje společné kulturní koncepce a prosazujedemokratický pluralismus.

Podpora firmy Philip Morris přehlídce "Po sametovérevoluci:..." je pokračováním její aktivní podpory umění, kterásouvisí s jejím sponzorováním dalších projektů jako Freedom FilmFestival tour. Kulturní program firmy Philip Morris patří knejvýznamnějším podpůrným programům umění ve světě. Kvality,které jsou za úspěšným růstem obchodů firmy - inovace, tvořivosta různorodost -, také více jak 40 let sloužily jako opory jejíhokulturního programu.

Kontaktujte pro další informace: Pamela Johnson

Magdalene Sim

(212) 316-6554

aktuální informace na internetu: http://www.businesswire.com

také: New York 212-752-9600 nebo 800-221-2562

Boston 617-236-4266 nebo 800-225-2030

San Francisco 415-986-4422 nebo 800-227-0845

Los Angeles 310-820-9463

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

Chci zadat tiskovou zprávu

Chci dostávat tiskové zprávy

Vaše tiskové zprávy rozšíříme spolu se zpravodajstvím ČTK uživatelům agenturního servisu jako jsou média, ekonomická sféra, státní správa a veřejnost. Texty zůstávají uloženy v Infobance ČTK, jsou součástí mobilní aplikace ČTK a obdrží je také tisíce odběratelů našeho e-mail servisu. Veřejnosti je zpřístupníme na více než 15 zpravodajských portálech.

Doporučujeme
"Toto usnesení nebude na Internetu zveřejněno, neboť se vztahuje k výši platu generálního ředitele a tento údaj podléhá ochraně osobních dat."

Usnesení Rady ČTK č. 7/99

Protext služby