Paul, Hastings najímá tři právníky z firem v londýnské City

ČTK vzniká 28.října 1918, ve stejný den jako Československá republika, tehdy pod názvem Československá tisková kancelář. ČTK byla až do 90. let 20. století státní agenturou a její dějiny jsou úzce spojeny s osudy československého státu.

V letech 1920-1930 stojí v čele agentury Emil Čermák, který je pokládán za otce zakladatele ČTK. Podařilo se mu vybudovat na svou dobu moderní tiskovou agenturu, která měla rozsáhlou sít domácích i zahraničních zpravodajů.

ČTK uzavírá smlouvy s největšími světovými agenturami - Reuter, Havas a Wolff. Zároveň se podílí na vzniku první organizace evropských tiskových agentur (Agences Alliées).

Na základě dohody uzavřené v roce 1925 s Radiojournalem se rozhlasové zpravodajství vysílá ze studia v budově ČTK.

Ve dvacátých letech je také založeno obrazové zpravodajství pod vedením Artuše Černíka. Vznikají základy fotoarchivu ČTK, i když jeho výraznější rozvoj se datuje do let třicátých. Archiv je průběžně doplňován. Dnes obsahuje přes 5 milionů snímků.

V září 1930 se ČTK stěhuje do nové funkcionalistické budovy v Opletalově ulici v Praze.V březnu 1939 dochází k obsazení Československa nacistickým Německem. Zprávu o této události přečetl prostřednictvím rozhlasového zpravodajství ČTK herec Zdeněk Štěpánek. V důsledku zřízení protektorátu Čechy a Morava a vzniku Slovenského štátu se od ČTK se odděluje její slovenská část.

Po zřízení protektorátu je ČTK obsazena nacisty. V srpnu 1939 je zatčen vedoucí tiskového odboru prezídia ministerské rady Zdeněk Schmoranz, o něco později i šéfredaktor ČTK Arnošt Bareš, kteří prostřednictvím ČTK organizovali odbojovou činnost skupiny tzv. tiskových referentů.

V roce 1942 byl Zdeněk Schmoranz spolu s dalšími redaktory popraven. Domácí zpravodajství je zcela podřízeno protektorátní moci nacistického tiskového odboru v čele s Wolfgangem Wolframem von Wolmar.

Při vypjatých událostech osvobození Československa v květnu 1945 vznikl požár budovy ČTK, při kterém shořel archiv slovního zpravodajství.

V roce 1948 se ČTK dostává do područí komunistické diktatury. Na dlouhou dobu se stává nástrojem politické propagandy vládnoucí strany. Téměř po celé období totality je zpravodajství silně cenzurováno. Vydávají se dva typy zpravodajství - jedno je pro veřejnost, druhé zpravodajství je neveřejné, určené pro vysoké stranické a státní funkcionáře. Agentura je formálně podřízena vládě, fakticky ji ale řídí ústřední výbor Komunistické strany Československa.

V druhé polovině 50. let proniká exportní zpravodajství ČTK až do oblasti Dálného východu, Latinské Ameriky a později i do Afriky. Mezinárodní působení ČTK je posilováno i v prvé polovině let šedesátých. Agentura disponuje rozsáhlou sítí zahraničních zpravodajů i volných spolupracovníků. Zpravodajství do zahraničí vysílá v angličtině, francouzštině, španělštině a ruštině.

V době společenského uvolnění 60. let vzniklo v rámci nových hospodářských aktivit ČTK vydavatelství Pressfoto, časopis zahraniční zajímavostí 100+1 a reklamní agentura Made in... (Publicity).

V roce 1968 proběhl obrodný proces také v ČTK. Dne 20.srpna 1968 nesplnil noční redaktor Jaroslav Lažanský příkaz tehdejšího ředitele ČTK Miroslava Sulka vydat text tzv. žádosti nejmenovaných členů ÚV KSČ a některých ústavních činitelů o poskytnutí sovětské vojenské pomoci proti tzv. kontrarevolučním silám. Tento zvací dopis vydala až následující den agentura TASS z Moskvy. 21. srpna 1968 obsadili budovu agentury sovětští vojáci. ČTK pak vysílala zpravodajství z náhradních pracovišť. Do své zdevastované budovy se agentura vrátila až po několika týdnech.

V 70. a 80. letech byla ČTK vystavena tvrdému režimu normalizace. Z agentury musely odejít nebo byly přeřazeny na méně významnou práci desítky pracovníků, při stranických prověrkách režim zúčtoval s mnoha stoupenci Pražského jara. Řada četkařů zvolila emigraci.

Během 80.let byly zavedeny do provozu ČTK počítače. V důsledku toho v roce 1988 byla vytvořena první databanka ČTK. Zpravodajství je archivováno v elektronické podobě.

ČTK naplno prožívá Sametovou revolucí v listopadu 1989. V souvislosti se změnou podmínek na trhu začíná transformace agentury. ČTK usiluje o nezávislé a nestranné zpravodajství.

V roce 1992 se oddělila slovenská část agentury a následně na základě zákona č.517/92 vzniká veřejnoprávní Česká tisková kancelář.

Agentura začíná pracovat na tržních principech. Objevují se první úvahy o její privatizaci. V roce 1993 ČTK prochází hlubokou hospodářskou a personální krizí. Následně je dokončena její transformace a reorganizace. Podle zákona o ČTK je oddělena od státu a má formu veřejnoprávní instituce. Agentura nemá konkrétního vlastníka, podléhá kontrole Rady ČTK, jejíchž sedm členů volí Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.

Díky technickému rozmachu ČTK začíná digitálně zpracovávat fotografický servis, uskutečňuje se přenos fotografií prostřednictvím satelitu. Dochází k rozšíření nabídky dokumentačních databází, zpracování a vydávání infografiky a je zahájeno ekonomické zpravodajství v angličtině. Koncem 90. let je spuštěna Infobanka ČTK.

V 90. letech agentura systematicky pracuje na zkvalitnění svého informačního servisu. Výrazně posiluje své regionální zpravodajství, začíná rozvíjet nové aktivity. Jako jedna z prvních začíná vydávat internetové noviny. V roce 1997 ČTK kupuje padesátiprocentní podíl ve společnosti Newton Information Technology, která se zabývá monitoringem médií. V roce 1999 ČTK zakládá stoprocentní dceřinou společnost Neris, zaměřenou na služby pro pro internet a nová média. V témže roce ČTK kupuje Českou kapitálovou informační agenturu (Čekia). Vzniká tak skupina podniků ČTK, která v této podobě působí po dobu necelých deseti let.

Počátek nového století je spojen s multimedializací agentury. ČTK prodává společnost Čekia i podíl ve společnosti Newton IT a zaměřuje svou pozornost na agenturní zpravodajství a aktivity v oblasti tzv.nových médií. Vytváří službu zvukového zpravodajství a společenský servis, v roce 2003 buduje nový velký redakční sál. V roce 2006 spouští nový multimediální redakční systém a službu videozpravodajství.

ČTK pracuje jako politicky i ekonomicky nezávislá zpravodajská agentura. Od roku 1996 ČTK nepobírá státní dotace, od roku 1997 je ziskovým podnikem.