Obce Slavkovského bojiště říkají NE stavbě radaru NATO
30.10.2003, 10:27
PRAHA 30. října (PROTEXT) - Tisková informace ke schůzcečlenů Obecně prospěšné společnost Mohyla míru - Austerlitz,o.p.s., se zástupci Ministerstva obrany České republiky.
Protože mně nebylo umožněno vyjádřit se na tiskové konferenciministra obrany ČR, která se konala při příležitosti schůzky dne24. 10. 2003 a týkala se našich zájmů, uvádím následující,upřesňující informace:
Obecně prospěšná společnost Mohyla míru - Austerlitz, o.p.s.,byla založena zakládací smlouvou ze dne 25. 3. 1999 a vzniklazápisem do obchodního rejstříku dne 19. 4. 1999. V současné dobějsou členy dvě města, Šlapanice a Slavkov u Brna, a šestnáctobcí: Blažovice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Jiříkovice,Kobylnice, Křenovice, Podolí, Ponětovice, Pozořice, Prace,Sokolnice, Telnice, Tvarožná, Újezd u Brna, Zbýšov, Žatčany.
Mohyla míru, o.p.s., má v náplni činnosti m.j. "vykonávatsystematickou činnost na úseku dokumentace stavu kulturních auměleckých památek, jejich ochrany, údržby a využívání.Shromažďovat veškeré poznatky o možných nebo vzniklých ohroženíchjejich existence, včetně nakládání s nimi způsobem v rozporu sjejich podstatou, hodnotou či pouze pro úzce partikulární cíle azájmy".
Mohyla míru, o.p.s., se z rozhodnutí valné hromady přidala kžalobě obcí Sokolnice, Újezd u Brna a Hostěrádky-Rešov se záměremzamezit zamýšlené stavbě páteřního radaru NATO, která ohrožujesvěřenou kulturní památku.
Jako mluvčí Mohyla míru - Austerlitz, o.p.s., (kde jsem takéčlenem tříčlenné správní rady) a občanských sdružení - klubůvojenské historie, jakož i Central European Napoleonic Society,jsem oprávněn v této věci jednat se všemi subjekty a tlumočitjasné stanovisko: NE radaru NATO na Slavkovském bojišti.
Jsme si vědomi potřeby obrany státu a nutnosti této stavby avěříme, že se najde vhodnější lokalita, než je chráněná kulturnípamátka. Žádná další studie o možných zdravotních následcíchapod. nevyvrátí hlavní důvod nesouhlasu se stavbou, tedyskutečnost, že stavba významně naruší krajinný ráz památkověchráněné zóny Slavkovského bojiště, vyhlášené vyhláškou 475/1992Sb. Ministerstva kultury České republiky ze dne 10. září 1992.
Návštěva ministra obrany České republiky jen potvrdilaskutečnost, že armáda České republiky nehledala nejvhodnějšílokalitu pro umístění stavby, ale nejvhodnější lokalitu, kde jižradary byly instalovány. Armáda České republiky v této věcikonala první kroky již v roce 1998. Je tedy nepochopitelné, že ses informacemi o těchto krocích odhodlala až nyní, v roce 2003.
Argumenty o obraně státu a slibu svazku NATO jsou liché,protože se netýkají přesné dislokace radaru, ale pohodlnostiinvestora, který nehledal nejvhodnější místo podle geografickýchparametrů, ale podle míst, kde již takováto zařízení fungovala akterá paradoxně specifikovali experti komunistických armád předvíce než 50 lety. Zástupce armády dokonce uvedl, že tyto staréexperty nemůžeme zpochybnit, protože byli opravdu odborně navýši...
Není pravdou, že nám byly na schůzce se zástupci armádypředány podrobné informace a plány. Na několika stránkách vprezentaci nám bylo sděleno, že radar nebude 250 m od Mohylymíru, ale 850 m, a že nebude tak velký, jak ukazujeme na našichvizualizacích v internetové verzi Projektu Austerlitz 2005, alebude o něco menší. Při této prezentaci se navíc ukázalo, žepodklady ministerstva obrany jsou nepřesné a zpochybňují předanoudokumentaci k územnímu řízení.
Skutečnost, že zástupci armády ČR se chovají taknestandardním způsobem, při vědomí, že se jejich vojenský prostornachází na vyvlastněných pozemcích občanů a obcí, které jimzabral komunistický režim v padesátých letech, aniž by jim dalmožnost se bránit, je zarážející. Tehdy bylo argumentem nebezpečíimperialismu a obrana proti západnímu nepříteli. Nyní jeargumentem již investovaná suma, kterou do ní armáda nezodpovědněvložila. Pokud máme mluvit o ostudě pro Českou republiku, když seradar NATO nepostaví v Sokolnicích, je to především ostudaarmády, která by měla uvést pozemky do původního stavu anabídnout je zpět těm, kterým byly zcizeny za totality. Vyhrůžky,že se na místo postaví staré ruské radary, připomínají dobu dávnominulou. Na přímou otázku, týkající se těchto skutečností, nikdoz přítomných neodpověděl.
Prohlášení ministra obrany, že jeho ministerstvo bude vpřípadě neúspěchu nárokovat po obcích vynaložené prostředky, ješokující. Obce nemohou a nebudou hradit pochybení "expertů"ministerstva obrany. Hovoří se o částce cca 30 - 40 mil. Kč.Připomeňme, že obce, stát, sponzoři a občanské iniciativy,vynaložili za posledních 13 let prostředky ve výši nejméně 70mil. Kč, a to na rozvoj Slavkovského bojiště a zvýšeníatraktivity pro návštěvníky z celého světa, kterých je každý rokkolem 200.000. Kdo to nahradí jim? Ministerstvo obrany?
Ministr obrany dokonce prohlásil, že schůzku s takovýmvýsledkem považuje za ztrátu svého času, kterého má málo.Zapomněl, že i on je placen z peněz občanů, a to i těch, kteřížijí v tomto regionu. Pravdou je ovšem skutečnost, že si vyslechlkritiku za své podřízené, kteří odvedli velmi nedbalou práci.Musím ovšem konstatovat, že investor postupuje v souladu sezákonem, kde jsou zakotveny různé výjimky z titulu "obranystátu".
Lituji skutečnosti, že ani na této schůzce se hejtmanJihomoravského kraje nedokázal postavit na stranu obcí, a dodnešního dne tak nedal jasné stanovisko, na čí straně vlastněstojí. Domnívám se, že by se zde měly krýt zájmy obcí apředstavitelů krajské samosprávy. (Slavkovské bojiště bylo vnedávné minulosti prohlášeno za jednu z hlavních prioritJihomoravského kraje.) Bohužel tomu tak není.
Obrátil jsem se také dopisem na generálního sekretáře NATOlorda Robertsona se žádostí o intervenci ve věci přemístěníradaru na jiné místo a pozval jsem jej také na letošnívzpomínkové akce na 198. výročí bitvy u Slavkova. Odpověďočekávám v průběhu měsíce listopadu.
Slavkovské bojiště je - a věřím, že zůstane - světovýmfenoménem. Jediné armády, které tam opravdu patří, jsou ty, kterékaždý rok přicházejí složit hold padlým v bitvě u Slavkova 1805.Věřím, že zvítězí zdravý rozum a úcta k pietě.
Miroslav Jandora
viceprezident Mohyla míru - Austerlitz, o.p.s.
Kontakt:
Miroslav Jandora
Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
PROTEXT