O co jde v Nemocnici Jihlava

21.01.2002, 16:48

PRAHA 21. ledna (PROTEXT) - Před ukončením účinnostikolektivní smlouvy pro rok 2001 proběhla přípravná jednání kvyjasnění vzájemných podmínek pro uzavření nové kolektivnísmlouvy pro rok 2002. Stejně jako v roce 2001 byl jediný spornýbod.

Výchozí podmínky Místní skupiny Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů (MS LOK-SČL) pro kolektivní vyjednávání narok 2002 byly, že lékař vyjádří souhlas s pohotovostí apřesčasovou prací do limitů dané zákoníkem práce a s pohotovostímimo pracoviště při zachování průměrného příjmu lékaře na úrovniroku 2001. Pak byl z jejich strany učiněn zdánlivě vstřícný krok,aby byl průměrný měsíční příjem lékaře (včetně dalšího platu) vevýši 37.000 Kč. Ve skutečnosti byly veškeré jejich požadavky nahodinovou sazbu za ústavní pohotovostní službu (ÚPS) zachovány vplné výši i pro rok 2002 a navíc byl vznesen požadavek na zvýšeníosobních příplatků u všech lékařů o 30 procent. Základníorganizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (ZOOSZS) požadovala, aby nepoklesly reálné příjmy všech zaměstnancůpod úroveň roku 2001.

Do konce roku 2001 nedošlo k dohodě, a tak byla kolektivnísmlouva pro rok 2001 prodloužena do 31. 1. 2002, aby byl vytvořenprostor pro další jednání.

Požadavky MS LOK-SČL zůstaly zachovány. Vedení nemocnice pojednání s primáři jednotlivých oddělení vytvořilo systém ÚPS tak,aby byla zajištěna dostatečná péče o pacienty a přitom byldodržen limit přesčasové práce a pohotovosti na pracovišti danézákoníkem práce. Odměňování lékařů za ÚPS bylo pro kolektivnívyjednávání navrženo podle zákona 143/1992 Sb. Odměny bylynavrženy v různých variantách tak, aby zohledňovaly náročnost ÚPSpodle jednotlivých oddělení a aby celkové mzdové náklady byly vsouladu s možnostmi nemocnice. Z toho vyplynul při současnémpočtu lékařů průměrný měsíční příjem lékaře kolem 32.000 Kč.

Průměrný měsíční plat lékaře Nemocnice Jihlava, který v roce2001 dosáhl téměř 42.000 Kč, podstatně přesahuje průměrný měsíčnílékařský plat ve srovnatelných nemocnicích v České republice.Předpokládaná výše průměrného lékařského platu pro rok 2001, tj.37.000 Kč měsíčně, se ukázala jako neodpovídající finančnímmožnostem Nemocnice Jihlava a byla zcela výjimečná ve srovnání sostatními nemocnicemi v ČR. Navíc byla podstatně překročenanedodržováním dohod o výběru náhradního volna za služby některýmilékaři i nemožností vedení nemocnice vymoci dodržení těchtodohod, jejichž plnění nebylo a není možno zakotvit ve smluvnímvztahu.

Tento rok trvající stav zapříčinil zvýšení ztráty NemocniceJihlava za rok 2001 nad únosnou mez a finanční situace nemocniceje ve stavu, kdy nemocnice není schopna dostát svým závazkům,jejichž plnění je nutné pro zachování základního provozunemocnice.

Z těchto důvodů při jednání o kolektivní smlouvě na rok 2002navrhlo vedení nemocnice organizaci ÚPS a způsob odměňování tak,aby průměrný měsíční plat lékaře byl 32.000 Kč, což stálepředstavuje ve srovnání s ostatními nemocnicemi jeden znejvyšších průměrných platů. Při kalkulaci průměrného měsíčníhopříjmu za 2 roky, 2001 a 2002, představuje průměrný měsíční platlékaře 37.000 Kč.

Vedení nemocnice není schopno zajistit vyšší měsíční platylékařům ani ostatním zdravotnickým pracovníkům, pokud nedojde knavýšení příjmů nemocnic na základě jednání odborových svazů sministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvemzdravotnictví.

Jelikož MS LOK-SČL odmítá jakoukoliv konstrukci měsíčníhoplatu lékaře s cílovou částkou 32.000 Kč (ať cestouindividuálních odměn, či snížením odměny za hodinu ÚPS) a trvá načástce 37.000 Kč měsíčně, kterou vedení nemocnice není schopnopro rok 2002 za stávající situace zajistit, dochází při jednání okolektivní smlouvě k nedohodě.

V důsledku agitace MS LOK-SČL Nemocnice Jihlava odmítajílékaři podepsat dohody o objemu přesčasové práce, v souladu sezákoníkem práce, což znemožňuje fungování Nemocnice Jihlava vestávajícím systému zajištění nepřetržitého provozu cestou ÚPS.

Tato situace nutí vedení nemocnice k mimořádným opatřením azavedení vícesměnných provozů k zajištění alespoň nouzovéhonepřetržitého provozu nemocnice.

Jsou to bohužel lékaři, kteří odmítají za plat, jehož výše ipo nutné redukci představuje v současné době a podmínkách vícenež standard v nemocnicích v ČR, zajišťovat standardní objempéče, nutný pro zajištění provozu lůžkového zdravotnickéhozařízení.

Lze očekávat, že veškerou odpovědnost za vzniklé problémy,možné závažné komplikace i finanční dopady budou MS LOK ČLK-SČL ijednotliví lékaři svalovat na vedení nemocnice. Pro objem akvalitu péče, která bude v Nemocnici Jihlava poskytována, a ještěvíce pro pověst a perspektivu nemocnice je tento stav zhoubný azcela zákonitě bude využit ostatními nemocnicemi v regionu kvylepšení jejich pozic na úkor Nemocnice Jihlava.

Medializace problému, při které představenstvo MS LOK-SČLběžně používá zkreslených, účelových a ne zcela pravdivýchinformací, vytržených z kontextu, pověsti nemocnice a věcnémuřešení problému rozhodně neprospívá.

Stávající stav a jeho prodlužování vede k vzájemné nedůvěře anevraživosti mezi vedením nemocnice, přednosty oddělení isamotnými lékaři.

Na žádost odborů předalo 17. 1. 2002 vedení nemocnice odborůmnávrh nového znění kolektivní smlouvy pro únor až prosinec roku2002. Vedení nemocnice souhlasí s žádostí o přidělenízprostředkovatele ministerstvem práce a sociálních věcí.

Vedení Nemocnice Jihlava se domnívá, že přistoupení MS LOK-SČL na vedením navrhované odměňování lékařů při ÚPS pro rok 2002by výrazně pomohlo při zajišťování vyrovnaného rozpočtu nemocnicea bylo by i v zájmu zachování stávající úrovně lékařské péče.Zároveň by byly vytvořeny podmínky pro další jednání o celkovýchplatových poměrech ve zdravotnictví, a to ze strany odborů ivedení nemocnice. Tento návrh vychází z toho, že obdobná situacenastává i v dalších nemocnicích a podněty k řešení těchto otázekbudou na kompetentní místa přicházet z více stran. Je asinereálné se domnívat, že vyhrocená modelová situace v NemocniciJihlava přispěje k urychlenému začlenění českého zdravotnictví naúroveň rozvinutých zemí evropského regionu, zejména co se mzdovéoblasti týká. Vyřešme proto svou situaci sami alespoň dočasně nadobu jednoho roku a pokusme se v tomto období "klidu" dle svýchmanažerských a odborářských schopností najít přijatelnévýchodisko z těchto problémů.

Ing. Dušan H U B A Č

ředitel Nemocnice Jihlava

Kontakt: Musilová Hana

sekretariát ředitele

tel.:(066)7310058

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

Chci zadat tiskovou zprávu

Chci dostávat tiskové zprávy

Vaše tiskové zprávy rozšíříme spolu se zpravodajstvím ČTK uživatelům agenturního servisu jako jsou média, ekonomická sféra, státní správa a veřejnost. Texty zůstávají uloženy v Infobance ČTK, jsou součástí mobilní aplikace ČTK a obdrží je také tisíce odběratelů našeho e-mail servisu. Veřejnosti je zpřístupníme na více než 15 zpravodajských portálech.

Doporučujeme

Je Evropská unie byrokratické monstrum, které od stolu vymýšlí pravidla, jimiž se má řídit život obyvatel a činnost firem v členských státech EU? Anebo jde o platformu, kde se naopak mohou jednotlivé země aktivně spolupodílet na tom, co z Bruselu a Štrasburku vzejde? Pravda je někde uprostřed a s jejím hledáním má unie problém.

K tomu, aby se dalo fungování EU vůbec hodnotit, je nutné mít několik předpokladů. Počínaje znalostmi toho, co jsou vrcholné unijní instituce a jak tyto autority fungují – přes znalost toho, odkud a kam vedou jejich kompetence – až po kvalifikovanou schopnost posuzovat, zda a nakolik svým rolím pilíře EU, potažmo celá unie, v daném bodě dostály.

Evropský parlament (EP), jediný volený sbor na špici unie, dospěl už před časem k názoru, že právě fundovaný postoj k unii je slabinou, s niž by se měla členská sedmadvacítka (mimo jiné) poprat. Konkrétně s tím, jak o EU informují média, potažmo s tím, jaký obrázek o unii sdělovací prostředky vytvářejí: jde totiž o představu, jakou následně přebírají občané.

Nejde o snahu přibarvovat něco, co si přibarvování nezaslouží. Ani o adoraci ve smyslu "psaní na zakázku". Je to pragmatické vyhodnocení stavu, který dlouhodobě podlamuje EU nohy a oslabuje její přijímání u veřejnosti.

Začít je třeba od píky, usoudili nově odpovědní činovníci v EP. A sáhli po vypsání grantu, jehož smyslem je po čtyři roky po sobě pracovat s mladými žurnalisty s maximálně tříletou mediální praxí od ukončení studia. Zájemce o získání dotace musí dát dohromady rozmanitou skupinu mladých lidí, kterou má dovést k třídennímu intenzivnímu tréninku a následně z nich vybrat několik nejlepších, kteří budou pokračovat v pronikání do unijního zákulisí přímo v Bruselu. Všichni absolventi kurzu mají v budoucnu přispět svou novinářskou prací k tomu, aby se o unii psalo fundovaněji než dosud.

Centrum speciálních služeb ČTK bylo vybráno, aby se na plnění tohoto zadání podílelo. Velký kus práce připadne Akademii ČTK. Program je rozdělen do několika etap, počítá se s provázaností všech českých veřejnoprávních médií a se zapojením europoslanců, analytiků a seniorních novinářů.

Cesta k cíli, jímž je obohacení mladých žurnalistů o znalost unijního prostředí s důrazem na práci EP, nebude jednoduchá. Výsledek navíc nelze zaručit. Slíbit je ale množné maximální úsilí ze strany ČTK, které bude moci veřejnost sledovat. Všechny informace k projektu budou zveřejňovány na webu Akademie ČTK v sekci EP - vzdělávání. Příspěvky na sociálních sítích budou mít hastag #EUedu. Vše ve formátech text, fotografie, audio či video. Startujeme 4. září, samotný třídenní mediální trénink se odehraje v polovině listopadu.

Držme si palce!

Igor Záruba

Startuje vzdělávací projekt EP pro mladé novináře

Protext služby