Nájemné z honiteb: fikce a realita
25.06.2001, 10:12
PRAHA 25. června (PROTEXT) - Přiznává-li zákon o myslivostivlastníkům pozemků právo myslivosti a rozhodnou-li se vlastnícinevykonávat toto právo sami ve vlastní režii, ale pronajmou houživateli, náleží jim podle zákona nájemné za honitbu. Jeho výšemusí být stanovena dohodou obou stran, rozdíly však asi nastanouv očekávání.
Českomoravská myslivecká jednota podporuje při projednávánínávrhu zákona ta stanoviska, která vycházejí z reálného hodnocenístavu a perspektiv české myslivosti a respektují stejnou měrouzájmy obou stran - vlastníků i uživatelů. Je tu však zapotřebínajít přijatelný kompromis.
Při pronájmu honiteb od soukromých vlastníků nelze očekávatvětší neshody: jedná se povětšinou o polní či smíšené revíry,nepříliš atraktivní pro ty, jimž více než o péči o zvěř a jejíživotní prostředí jde o lovecké zážitky, případně o prestiž. Zdevlastníci i uživatelé velmi dobře vědí, jak je revír skutečnězazvěřen a umějí si spočítat, kolik vlastní práce i vlastníchfinančních prostředků musejí myslivci do honitby vložit, aby sejejí produkce alespoň částečně přiblížila hranici rentability,kdy rozdíl mezi náklady a výnosy vůbec ještě dovoluje nájemnéplatit. Pro jeho výpočet by měla platit transparentní, jednoducháa obecně platná pravidla, odvozená od typu, velikosti acharakteru honitby a především od její produkční schopnostiuživit nejen kmenové stavy zvěře, ale i plánovaný přírůstek.Právě od rozhodnutí, kolik zvěře je ekologicky i ekonomickyúnosné v honitbě chovat, se odvíjejí náklady uživatele, jejichžsoučástí je i nájemné. Přiznejme si, že vedle honiteb s dostatkemzvěře existuje také mnoho honiteb "jalových", kde zvěř není anebude, a přesto existuje snaha vlastníků i je pronajmout zaúplatu.
Shodná pravidla - jen v sofistikovanější podobě - by mělataké platit ve druhém případě, kdy si uživatelé pronajímajíhonitbu od státu, zastoupeného právnickými osobami, kteréhospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují. Zde jezapotřebí jasných formulací: tato honitba patří do té a tékategorie, jsou v ní takovéto stavy zvěře a takovýto plánovanýpřírůstek, na konci nájemní doby očekáváme takový a takový cílovýstav zvěře a takový a takový stav honitby; průniku těchto hodnotodpovídá takové a takové nájemné. Stanovit nájemné jakohypotetickou tržbu, jíž by bylo možno dosáhnout při poplatkovémodstřelu veškeré trofejové zvěře devizovými hosty, je nejenfikcí, ale především ohrožením samé podstaty myslivosti.
Nájemné za honitby ve vlastnictví státu by také mělo plynoutdo Státního fondu životního prostředí, z něhož by byly částečněhrazeny škody způsobené kmenovými stavy zvěře, případně dalšínáklady na zlepšování ekosystému, v žádném případě by všaknájemné nemělo sloužit k vylepšování hospodářské bilance zmocněnéosoby, zastupující stát. Jedině tato opatření spolu s přednostnímprávem pronájmu uživatele, který v honitbě úspěšně hospodařil vpředchozím mysliveckém období (jako je tomu např. v Německu aRakousku), respektive uživatele, který je místní (jako je tomunapř. ve Švýcarsku, kde honitbu navíc nelze pronajmoutjednotlivci, ale vždy pouze skupině min. tří osob) totiž umožníopustit dosavadní praxi výběrových řízení, resp. dražeb, kterégenerální ředitel s. p. Lesy ČR ing. Oliva hodnotí jako "ideálníprostředí pro korupci a spekulaci".
Za ČMMJ připravil: M.Gruber
Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.
PROTEXT