Myslivec je váš dobrý soused

PRAHA 16. března (PROTEXT) - Při diskusích o návrhu novéhozákona o myslivosti jsou veřejnosti předkládány velmi zkreslenéinformace o nepřípustném vstupu myslivců na nehonební pozemky.Problém je médii zvulgarizován tak, jakoby myslivci usilovali ovstup se zbraní v ruce až do vaší ložnice.

Je namístě zdůraznit, že ustanovení, které tento problémřeší, je obsaženo již v současném zákoně a že se týká výhradněnehonebních pozemků. Z žádné definice či výkladu nikdynevyplynulo, že by k lovu mohly být využívány zastavěné plochy natěchto pozemcích. Ani dnes na nich tedy nemůže myslivec stříletzvěř podle svého uvážení. Zákon vyžaduje splnění čtyř postupnýchpodmínek:

1. Okresnímu úřadu musí být doručena písemná žádost vlastníkanehonebního pozemku nebo jeho uživatele s odůvodněním potřebylovu.

2. Okresní úřad musí dospět k názoru, že je potřebajednorázově omezit stavy některého druhu zvěře, jinými slovy musížádost vlastníka o odstřel zvěře shledat odůvodněnou.

3. Okresní úřad musí písemně pověřit osoby, které jsoudržiteli loveckého lístku a zbrojního průkazu, provedením lovu. Vtomto pověření, jehož jedno vyhotovení dostává vlastníknehonebního pozemku, se stanoví i rámcové podmínky lovu, tedydenní doba, koordinace pohybu pověřených osob, vyloučeníněkterých míst (hřbitovů, zahrádkářských a chatových osad) apod.

4. Myslivec pověřený lovem musí s vlastníkem nebo nájemcemnehonebního pozemku dohodnout konkrétní dobu i přesné podmínkyprovedení odstřelu.

Dosavadní právní úprava neumožňovala povolovat odstřel jinýchživočichů než zvěře. Z praxe ale víme, že ve velkým městech seformálně k žádosti jednoho vlastníka povoloval plošný odstřelnapříklad hrdliček, které sice zvěří jsou, ale také zdivočelýchholubů, které naopak zvěří nejsou. Přesto jsme za celou dobuplatnosti zákona nezaznamenali jedinou negativní reakciveřejnosti.

Předkládaný návrh zákona o myslivosti zde pouze uvažuje sezpřísněním právní úpravy. Ilustrujme si ji příkladem:

Vnikne-li vlastníkovi nehonebního pozemku do kurníku tchoř,požádá okresní úřad o vydání výše zmiňovaného povolení. Bez něhoby totiž se totiž při zastřelení škůdce dopouštěl pytláctví, a tobez ohledu na to, zda by byl sám myslivcem a střílel třeba navlastní zahradě. Myslivec tedy není tím, kdo by vás chtěl sezbraní v ruce terorizovat, ale naopak vaším dobrým sousedem,který, vybaven povolením, bude ráno ve tři hodiny vstávat aněkolik dnů trpělivě vyčkávat poblíž kurníku, aby vás zbavilnevítaného škůdce. Odstřel ovšem nebude moci provést, přeskočí-litchoř na dvůr souseda, který sám o odstřel nepožádal. Třebasproto, že sám drůbež nemá a jemu tedy tchoř neškodí.

Anebo jiný příklad: Čas od času se v obci objeví krotkáliška. Podezření na vzteklinu je namístě, a zde by asi vlastnícinehonebních pozemků s vědomím akutního nebezpečí na žádostiokresnímu úřadu o povolení odstřelu jistě netrvali a dali bypřednost co nejrychlejšímu řešení. Ani v tomto případě všaknebude moci myslivec jejich žádosti vyhovět - použil by loveckouzbraň v rozporu s předpisy a přišel by o lovecký lístek, zbrojníprůkaz i o zbraň.

Čí zájem tedy ustanovení navrhovaného zákona sledujepředevším? A je opravdu nepřípustným zásahem myslivců do soukromívlastníků nehonebních pozemků?

Za ČMMJ připravil: M.Gruber

E-mail: pulford@pulford.cz

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.

PROTEXT