Léčba bolesti u nemocí pohybového ústrojí

PRAHA 27. března (PROTEXT) - Bolest pohybového ústrojí a jejínejčastější příčiny

Bolesti pohybového ústrojí jsou nespecifickým, společnýmprojevem celé řady onemocnění hybné soustavy různého původu. Mezinejčastější příčiny patří úrazy, degenerativní a zánětliváonemocnění pohybového ústrojí a funkční poruchy hybné soustavy.Akutní (náhle vzniklá) bolest signalizuje aktuálně probíhajícíchorobný proces a upozorňuje na něj postiženého pacienta.Chronická (vleklá, dlouhodobá) bolest doprovází chronickáonemocnění pohybového ústrojí a stává se spíše nevítaným projevemtěchto nemocí.

Význam léčby bolesti u nemocí pohybového ústrojí

U každé bolesti pohybového ústrojí je důležité rozpoznat jejípříčinu. Pokud je to možné, je léčena příčina choroby, neboťléčba bolesti je ve své podstatě léčbou symptomatickou (zmírňujeprojevy nemoci, ale příčinu choroby neléčí). Bolest však častopředstavuje dominující projev onemocnění, který pacienta obtěžujenejvíce. Zejména chronická bolest je navíc nejen nepříjemnýmsubjektivním prožitkem, ale ve svém důsledku může zhoršovat aomezovat funkci hybné soustavy, znesnadňovat rehabilitaci,omezovat běžné denní aktivity pracovní výkonnost, může vést až kvyčerpání pacienta a rozvoji psychických poruch (např. deprese).Proto má léčba bolesti své nezastupitelné místo a je součástíkomplexní léčby většiny nemocí pohybového ústrojí, doprovázenýchbolestí.

Možnosti léčby bolesti pohybového ústrojí

Nejčastěji užívanými léky proti bolesti jsou analgetika anesteroidní antirevmatika. Jednoduchá, nenávyková analgetika(tzv. neopioidní analgetika, např. paracetamol, kyselinaacetylsalicylová) jsou doporučována v léčbě mírné bolesti,zvláště v případech, kdy není přítomen zánět; většina těchtoanalgetik je volně prodejná. U silnější bolesti lze užít istředně silných opioidních analgetik (např. tramadol, kodein).Jejich podávání však může být spojeno s nežádoucími účinky a můževést ke vzniku lékové závislosti; tento typ léčby patří do rukoulékaře. Další skupinou léků jsou nesteroidní antirevmatika(ibuprofen, diklofenak, indometacin aj.), které majíprotizánětlivý efekt a působí také proti bolesti a horečce. Tytoléky nemají hormonální účinky (na rozdíl od kortikosteroidů -hormonů kůry nadledvin a jejich derivátů, proto 'nesteroidní").Některé z těchto léků jsou volně prodejné (ibuprofen). Díky svýmvýhodným vlastnostem, mezi něž patří i dobrá tolerance anenávykovost, představují celosvětově nejčastěji předepisované anejčastěji užívané léky. S výhodou jsou nesteroidní antirevmatikapodávána zejména u bolestí zánětlivého typu. V léčbě střednětěžké a těžké bolesti, která nereaguje na podání analgetik nebonesteroidních antirevmatik, se uplatňují další skupiny léků,jejich kombinace a další zvláštní terapeutické postupy, kterésamozřejmě spadají do kompetence odborného lékaře.Středně těžká až těžká bolest pacienta obvykle přivede k lékaři,ale u mírných bolestí se pacienti často rozhodnou sami pro volnědostupné analgetikum nebo nesteroidní antirevmatikum. Je všaktřeba, aby si pacient uvědomil, že i volně prodejný lék může míturčitá omezení a nežádoucí účinky. O vhodnosti daného léku by seměl pacient poradit s lékárníkem nebo lékařem. Zvláště v případě,že užívá léky na jiné onemocnění. Vždy by se měl seznámit sinformacemi v příbalovém letáku.

Nové směry ve vývoji nesteroidních antirevmatik

Nesteroidní antirevmatika jsou známa klinické medicíně jižněco málo přes sto let. Prvním nesteroidním antirevmatikem vklinické praxi byla kyselina acetylosalicylová. Její nevýhodou jevšak její krátkodobý efekt (je nutno ji podávat 4-6x denně),navíc je třeba k dosažení protizánětlivého efektu podat vysokédávky, spojené s poměrně častými a relativně závažnýminežádoucími účinky. Další vývoj nesteroidních antirevmatiksměřoval k lékům s lepší tolerancí a menším výskytem nežádoucíchúčinků (ibuprofen, diklofenak a jiné, až po selektivní inhibitoryCOX II). Rychlejšího nástupu účinku lze dosáhnout chemickouúpravou účinné látky (např. vazba na hostitelskou molekulu).Problém krátkodobého efektu byl překonán antirevmatiky s delšímbiologickým poločasem, která se z těla vylučují se pomaleji, avývojem tzv. retardovaných forem s postupným uvolňováním avstřebáváním účinné látky, jejichž analgetický efekt delší aumožňuje výhodnější dávkování 1-2x denně.

MUDr. Marta Olejárová

Kontaktní adresa:

SmithKline Beecham Consumer Healthcare

Opletalova 25

110 00 Praha 1

02/2200 1200

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.

PROTEXT