Je léčba olovem správným receptem na škody zvěří?

PRAHA 2. srpna (PROTEXT) - O škodách způsobených zvěří nalesních a zemědělských porostech jsme podrobně psali již vněkolika příspěvcích, jimiž chceme objasnit východiska návrhunového zákona o myslivosti, podporovaného mysliveckou veřejností.Přestože máme za to, že fakta shromážděná v nich jsou průkazná arozumí jim každý čtenář přistupující k tomuto problému bezpředsudků či bez osobní zaujatosti objevují se bohužel naveřejnosti stále hlasy některých kritiků, kteří nerespektujíprokázané skutečnosti a vydávají vodu za víno. Naposledy se takpokusil zmást veřejnost i stínový ministr zemědělství ODSMiloslav Kučera svým tvrzením, že "rozsah škod způsobovanýchzvěří je přímo úměrný početnímu stavu zvěře v dané lokalitě".

Ne! Rozsah škod není přímo úměrný početním stavům zvěře!

Tak a pouze tak zní pravdivý, výzkumem i empirickouzkušeností generací lesníků, zemědělců i myslivců ověřený závěr.Intenzita škod není závislá na počtu zvěře, ale naopak na tom,jak jsou v daném prostředí uspokojovány její fyziologicképotřeby. To znovu potvrdil i výzkumný tým vedený doktoremMiroslavem Vodňanským z Institutu ekologie zvěře Veterinární afarmaceutické univerzity Brno, který v rakouských Korutanechprováděl společně s Büro für Wildtiermanagement undÖkologieforschung Wien modelový projekt sledující kromě jinýchprávě vztah mezi počty zvěře a jí způsobenými škodami. V jednom zpředchozích příspěvků jsme se již zmiňovali o zkušenostechrakouských lesníků a myslivců, kteří - přestože v honitbách ostejné výměře chovají více než trojnásobné stavy jelení zvěřeoproti svým českým kolegům - dokázali snížit škody na úroveň,která je jak ze strany lesního hospodářství, tak i z hlediskazachování celospolečenských funkcí lesa absolutně přijatelná.Rozhodující zásluhu na tom nemá bezhlavé snižování stavů, alepředevším intenzívní a odborně fundovaná péče o zvěř, podpořenázájmem státu. Orgány veřejné správy v Rakousku totiž nejenregulačně ovlivňují výši odstřelů, ale mají kompetenci aktivnězasahovat i do jiných mysliveckých činností: mohou kupříkladupřímo předepisovat kde, kdy, jak a čím se bude spárkatá zvěřkrmit. Velmi důležitá role také náleží zákonným ustanovením naochranu zvěře před nadměrným zneklidňováním. Že právě stres jejednou z příčin "loupání" vysoké zvěře, je dnes již všeobecněznámou skutečností.

Nejúčinnější v eliminaci škod není regulace početních stavů,tedy ona "léčba olovem", po níž někteří zástupci vlastníků tolikvolají - a jistě každý rozumí jejich skutečným důvodům, alenaopak úroveň myslivecké péče o zvěř. Budou-li činnost myslivcůpři zachování druhové různorodosti zvěře a její chov voptimálních počtech uznány za veřejný zájem, bude to krok, zněhož bude mít prospěch celá společnost.

Za ČMMJ připravil: M.Gruber

E-mail: pulford@pulford.cz

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.

PROTEXT