I uživatelé mají svá práva

PRAHA 6. března (PROTEXT) - V průběhu dosavadní diskuse onávrhu nového zákona o myslivosti zaznívají ze strany kritikůargumenty o nepřípustném zásahu myslivců do práv vlastníků.Někteří z nich se totiž cítí zkráceni ve svých právech napříkladtím, že po uznání jejich pozemků za honební a po pronájmuuživateli nebudou mít právo rozhodovat o počtech zvěře na svémpozemku a budou vyloučeni z mysliveckého plánování, zejména zúčasti na tvorbě plánu lovu.

Ale i uživatelé mají přece svá nezadatelná práva. Jestliže sevlastník pozemku rozhodne pronajmout ho k výkonu myslivosti dodlouhodobého pronájmu, může se samozřejmě s nájemcem domlouvat,případně i soudit, o stavu honitby na začátku a na konci nájemnídoby. Těžko ale může uživateli ukládat, kolik zvěře má odchovat av jakém poměru pohlaví a věku organizovat její odstřel. Vzniklaby tak stejná situace, jako kdyby vlastník pozemku ukládalzemědělskému podniku, jemuž pozemek k zemědělské činnostipronajal, kde má pěstovat brambory a kde pšenici, jakých výnosůmá dosáhnout a kdy a jak má bez ohledu na agrotechnické lhůtyprovádět různé polní práce. Připadá vám to absurdní? Ne všakněkterým oponentům navrhovaného zákona, kteří se možnostipodobných zásahů do práv uživatele domáhají. A nejen jich:Požadují dokonce neomezené právo výpovědi nájemní smlouvy,odmítají myšlenku opcí, podle níž by byli povinni pronajmout i vbudoucím období své pozemky dosavadnímu uživateli, který plnilvšechny podmínky nájemní smlouvy, usilují o stanovení výšenájemného, která by byla odvozena od fikce stoprocentníhopoplatkového odstřelu zvěře (samozřejmě v cenách vyměřovanýchzahraničním lovcům), osobují si právo rozhodovat, jaká mysliveckázařízení může uživatel ke své činnosti vybudovat a dokonce chtějírozhodovat i o podmínkách, za nichž umožní nájemci vstup napozemky.

Českomoravská myslivecká jednota i zde zastává odlišná, alezájmům vlastníků velmi vstřícná stanoviska. V návrhu zákona seuživateli honitby ukládá povinnost stavbu nezbytných mysliveckýchzařízení s vlastníkem pozemku projednat, aby kupříkladunenarušovala či nepřekážela jiným činnostem na pozemku, uživatelhonitby je stejně tak povinen projednat s vlastníkem čas a místopředpokládaného honu. A právo vstupu na honební pozemky? U právamyslivosti je jeho obsahem již od dob rakouskouherských úpravnejen zvěř chovat, lovit, přivlastňovat si ji, ale také "vnezbytné míře k tomu užívat honební pozemky". Navrhovaný zákonnepožaduje ani o píď více.

Také v případě řízení o schvalování plánu lovu je vlastníkůmpozemků dán v návrhu zákona značný prostor: Vlastník honitby jepodle něho účastníkem řízení o uznání honitby, jehož součástí jei stanovení normovaných stavů zvěře. Roční plán odstřelu je jižjen následnou činností, vedoucí k udržení těchto normovanýchstavů. Má-li však vlastník pozemku přesto obavu, zda uživatelsprávně hospodaří a zda zvěř není přemnožena, může kdykolivpožádat správní orgán o nápravu, tedy o snížení skutečného stavuna stav normovaný.

Zamyslíme-li se tedy nezaujatě nad těmito ustanovenímizákona, zjistíme, že i v tomto případě nadřazuje právo vlastníkůnad zájmy myslivců.

Kontakt:

Za Českomoravskou mysliveckou jednotu (ČMMJ) M. Gruber

e-mail: pulford @pulford.cz

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.

PROTEXT