Coding Technologies to unveil first production-ready OEM receivers for Digital Radio Mondiale (DRM) at IBC in Amsterdam

Chorvatská tisková agentura HINA vznikla před 36 lety prakticky na "zelené louce". Na rozdíl od televize a rozhlasu, které za časů Jugoslávie fungovaly na republikovém základě - existovaly studio Bělehrad, studio Záhřeb nebo studio Sarajevo -, působil v zemi jen federální Tanjug. Ten měl v Záhřebu pobočku v jednom patře domu, kde nyní sídlí HINA. Z těchto "tanjugovců" pak část přešla do nové chorvatské agentury, slovní i obrazový archiv ale zůstaly v bělehradském Tanjugu.

Zkušené novináře, kteří v červenci 1990 stáli u zrodu nezávislé chorvatské agentury, pak doplnili i čerství absolventi. Třeba dnešní šéfeditor Srđan Baković, který v polovině 80. let maturoval na střední novinářské škole ve Splitu a pak přešel na sociologii na Záhřebské univerzitě. Tam také narazil na inzerát, který mu v pětadvaceti letech otevřel cestu do světa médií. I díky dobré angličtině zamířil Srđan už po pár letech jako zpravodaj do zahraničí, ovšem zejména na výjezdy.

Zleva Srdjan Baković (šéfeditor agentury HINA, odpovědný i za sociální sítě), Serdjo Obratov (šéfredaktor agentury) a Pavel Lukáš. Foto: ČTK

Co se týká zahraničí, je na tom HINA podobně jako ČTK. Vlastní zpravodaje má jen v Bruselu a Mostaru, tedy hlavním středisku chorvatské entity v sousední Bosně a Hercegovině. Kromě toho má agentura ještě stálé dopisovatele v Berlíně, Bělehradě a Subotici (i v severosrbské oblasti Vojvodina je silná chorvatská menšina). Zcela pokryté ale nemá HINA ani celé Chorvatsko, ze 20 županijí (krajů) má stálé redakce jen v šesti (čtyřech na pobřeží a dvou v severní části země).

Důvodem jsou finance. HINA je se zhruba 120 lidmi co do počtu zaměstnanců poloviční oproti ČTK, ale její roční rozpočet teprve nedávno překročil 4,5 milionu eur (110 milionů korun), což je ani ne třetina rozpočtu "četkařského". S tím je spojený i problém se stárnutím redakcí, kde se průměrný věk přehoupl přes 50 let. Během dvou let velká část redaktorů dosáhne důchodového věku a mladé je i kvůli platům těžké nalákat. "Mladí navíc nedostatečně rozeznávají rozdíl mezi novinářskou profesí a PR," říká také Srđan Baković.

Hlavní část příjmů má HINA zaručenou ze smlouvy o hromadném odběru jejích služeb, která po roce 2000 nahradila původní přímé financování ze státního rozpočtu. Na základě této smlouvy s ministerstvem kultury dodává zpravodajství nejen parlamentu, vládě, prezidentské kanceláři nebo centrálním úřadům, ale i veřejnoprávní televizi a rozhlasu, soukromým médiím nebo menšinovým listům a webům. V případě mimořádných událostí nebo voleb pak HINA podle kontraktu poskytuje své zprávy všem zdarma.

Příjmy z hromadného odběru zpravodajství tvoří zhruba dvě třetiny rozpočtu agentury, zbytek jde z komerční činnosti, kterou se HINA snaží rozšiřovat. Ve spolupráci s Evropským parlamentem provozuje portál o dění v EU, kde informuje například o přijímání evropské legislativy a její implementaci. Poměrně čerstvý je také z Bruselu placený program zejména fotografické dokumentace projektů realizovaných z unijních prostředků. Unie poskytuje agentuře prostředky i pro novinářské stážisty v orgánech EU.

HINA také chystá e-shop pro poskytování jednotlivých zpráv pro soukromé využití a už začala s prodejem servisu v regionech, kde cílí na starosty nebo župany (tedy regionální hejtmany). Vzhledem k tomu, že zpravodajství nemá na rozdíl od ČTK regionálně strukturované - a nemá ani zvláštní regionální směnu, jen domácí, ekonomickou, zahraniční a sportovní plus fotografickou -, může jim dávat jen celý servis. Jinak se ale způsob práce v záhřebské agentuře od té pražské příliš neliší.

Pravidelně také monitorují využití zpráv u klientů i jejich neoprávněné užití, mají na to nástroj od slovinské agentury STA, s níž má HINA dobré vztahy. Zatímco u chorvatských webů proti kradení obsahu zasahují, tak v Bosně není příliš v jejich silách se bránit. Jako redaktora z dokumentace mě překvapilo, že vůbec nevydávají profily nebo kalendária. Nemají ani nic jako naši databázi výročí nebo sportovní databáze. Hlavním důvodem je, že na to nemají personální kapacitu.

Pavel Lukáš (ČTK)