Americký okresní soud zamítl dvě žaloby proti tabákovým firmám

Obyvatelé v Evropské unii nejčastěji čerpají informace z televize a on-line serverů. Ukazuje to průzkum, který dnes zveřejnil Eurobarometr. Mezi Čechy pak mají velký úspěch sociální sítě, které jsou druhým nejsledovanějším informačním kanálem. Podíly se však velmi liší v závislosti na věku uživatele.

Průzkum Eurobarometru se podrobně zabývá mediálními zvyklostmi, včetně důvěry v různé zdroje. Osmašedesát procent dotázaných uvedlo, že v nedávné době získalo zprávy o Evropské unii prostřednictvím tisku, internetu, televize nebo rozhlasu – od 49 procent ve Francii po 87 procent v Chorvatsku a Rumunsku. Podíl respondentů, kteří v poslední době četli, viděli nebo slyšeli něco o EU, mírně roste s věkem. Muži (76 %) tak odpovídali častěji než ženy (60 %), stejně jako lidé s vyšším vzděláním.

Pro 71 procent respondentů je nejpoužívanějším médiem pro přístup ke zprávám televize, následovaná online tiskem a zpravodajskými platformami (42 %). Na sdíleném třetím místě je rozhlas a sociální média - obě 37 %. Další je psaný tisk, který uvedlo 21 procent respondentů.

Mezi televizemi a rádii hrají prim veřejnoprávní stanice (včetně jejich online prezentací), jimž důvěřuje 48 procent občanů EU. Existují dvě výjimky: Polsko je jedinou zemí EU, kde jsou za nejdůvěryhodnější zdroj zpráv (41 %) považovány soukromé televizní a rozhlasové stanice. Ještě radikálnější odklon od tradičních zpravodajských zdrojů zaznamenali v Maďarsku, kde jako nejdůvěryhodnější zdroj zpráv uvádějí "lidi, skupiny nebo přátele sledované na sociálních sítích" (28 %) spolu s "dalšími zpravodajskými platformami včetně blogů a podcastů" (28 %).

 V pořadí důvěryhodnosti sdělovacích prostředků následují veřejnoprávní televize a rádia v EU tištěný tisk (včetně  jeho online prezentace) s oblibou u 38 % respondentů. Soukromé televizní a rozhlasové stanice uvedlo 29 procent dotázaných. 

Největší zájem měli respondenti v průzkumu Eurobarometru o místní zprávy (50 procent), celostátní politiku (47 procent) a mezinárodní záležitost ( 45 procent). Podobný žebříček preferencí měli i čeští respondenti.

Růst obliby sociálních sítí

V porovnání s průzkumem Média a zpravodajství v Evropském parlamentu v roce 2022 nastal nárůst celkového podílu respondentů, kteří k přístupu ke zprávám využívají platformy sociálních médií, o 11 procentních bodů. Menší vzestup je zaznamenán, pokud jde o využívání aplikací pro zasílání zpráv (+5 p. b.), videoplatforem (+4 p. b.) nebo podcastů (+2 p. b.). Nárůst využívání těchto médií je patrný ve všech věkových skupinách a ve většině členských států.

Naprostá většina respondentů sleduje zprávy denně (70 %). Devět procent respondentů se některému typu zpráv vyhýbá (včetně 6 %, kteří se snaží vyhýbat některým zpravodajským tématům, a 3 %, jejichž cílem je aktivně se vyhýbat všem zprávám). Podíl respondentů, kteří odpověděli, že sledují zprávy denně, se zvyšuje s věkem, přičemž vyhýbání se zprávám je o něco pravděpodobnější u žen, mladších respondentů a respondentů s nejnižším vzděláním.

Influencery nebo tvůrce obsahu na sociálních sítích sleduje 37 procent dotázaných. Toto procento se mezi jednotlivými věkovými skupinami značně liší. Influencery nebo tvůrce obsahu sleduje 79 procent Evropanů ve věku 15 až 24 let, zatímco mezi lidmi ve věku nad 55 let je to pouze 14 procent. 

V porovnání s průzkumem Média a zpravodajství provedeným v roce 2022 zůstaly podíly důvěřujících tradičním vysílacím a tištěným médiím a jejich online platformám téměř stejné. Největší nárůst důvěry zaznamenaly YouTube a další videoplatformy (+4 p.b.) a influenceři na sociálních sétích (+4 p.b.).

Čerstvě zveřejněný bleskový průzkum Eurobarometru, který přináší podrobný pohled na využívání médií a mediální návyky občanů a zabývá se tradičními i internetovými médii, získala agentura Ipsos European Public Affairs na základě rozhovorů s reprezentativním vzorkem občanů EU starších 15 let v každém z 27 členských států EU. V období od 18. do 24. října 2023 bylo provedeno 25 956 rozhovorů prostřednictvím počítačem asistovaného internetového dotazování (CAWI) s využitím online panelů společnosti Ipsos a její partnerské sítě. Celou zprávu najdou zájemci na webu Eurobarometru.

Autor: EP, iza