Agentury práce - nepřítel státu

PRAHA 9. září (PROTEXT) - Vládní a ministerští úřednícinepovažují existenci a činnost agentur práce v Česku za nástrojaktivní politiky zaměstnanosti.

Mnozí z nich ani neví, jak taková agentura práce pracuje,jaká úskalí jejich práce mnohdy přináší. A tak raději zastávajínázor, že pokud klienti agentur práce za své služby platí, mohoubýt agentury vlastně rády, že je tu stát na trhu trpí.

Rozhodli se, že jim budou předepisovat, jak mají fungovat. Astalo se, že se v nových zákonech objevují předpisy, kteréhraničí s nesmyslností, jelikož ti, kteří tyto zákony tvoří,naprosto neznají realitu trhu práce, potřeby obyčejných lidípracovat a hlavně společností, které je zaměstnávají. Pokud někdochce v tomto státě regulovat nezaměstnanost, měl by se zřejměvyznat v problematice českých firem, přihlížet k jejich obchodnímpotřebám a ne je zatěžovat zbytečnou byrokracií a ztěžovatnezaměstnaným si práci hledat.

I přesto, že se očekával společně se vstupem České republikydo EU jakýsi pokrok v otázkách fungování agentur práce směrem,jakým se ubírají ostatní vyspělé země EU, stalo se právě naopak.Agenturám práce se nastavují podmínky takové, aby z českého trhupráce zmizely.

Nejhorší na celé věci je, že mnozí vládní úředníci i poslancičeské vlády žijí v domnění, že agentury práce pouzezprostředkovávají lidem práci, a proto není třeba jejich aktivitynijak rozvíjet. V posledních pěti letech se ale pracovní trhubírá cestou jinou, a to směrem využívání flexibilní pracovnísíly. Tato činnost je i v zahraničí velmi často využívána zestrany zaměstnavatelů, právě díky jejich nerovnoměrně rozloženýmvýrobním a obchodním programům. Stát a ministerstvo jejichpotřeby nezohledňuje a snaží se je svými zákony silou přimět kzaměstnávání pracovní síly tak, aby to pro ně bylo co nejméněflexibilní a finančně nevýhodné. Nastavením srovnatelnýchpodmínek se dokonce daleko zhoršila i pozice nezaměstnaných. Atak stát raději preferuje tyto lidi plošně živit z našich daní,než aby tito lidé přijímali práci, která by byla možná dočasněhůře placená, než práce vlastních zaměstnanců daného podniku. Jakje možné, že v demokratických zemích někdo předepisuje člověkubez práce, za kolik peněz může zaměstnání přijmout? Upírá námstát právo na svobodnou volbu zaměstnání? Považuje nás stát zanesvéprávné, když se nás ani neptá, co vlastně chceme? Nikomuzřejmě nevadí, že je v tomto státě cca. 500.000 nezaměstnaných, zjejichž řad by mnozí přijali i práci méně placenou jen proto, abypracovat mohli. Jen otázky romské menšiny a jejich zaměstnanostijsou otázkami, které nikdo řešit nechce a řešit asi nikdy nebude.Zaměstnat Roma je v dnešní době prakticky nemožné, byť mnozí znich pracovat chtějí. A tak se největší podniky uchylují knabírání pracovní síly z okolních států, převážně pak zeSlovenska. Nicméně i tyto zdroje pracovníků jsou téměř vyčerpány.Naše soutěživost se Slovenskem pomalu končí, jelikož se právětato země stává svými zákony a daněmi daleko přitažlivější promnoho nových a zajímavých investorů. A tak nám nezbude asi nicjiného než hloupě přihlížet, jak živíme z daní půl milionu lidí,kteří pracovat nechtějí, jelikož jsou dostatečně motivováni ktomu, aby raději seděli doma za naše peníze. A co agentury práce?Copak by naši páni úředníci dělali, kdyby agentury nezaměstnávalyformou dočasného přidělování cca. 300.000 lidí ročně a všichni bybyli nezaměstnaní? Zřejmě by nám opět někde zvýšili daně, aby jebylo možné finančně zabezpečit.

Kontakt:

Asociace poskytovatelů personálních služeb, Praha

e-mail: info@apps.cz

tel.: 257 310 708

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT