A co naše implementační strategie?

PRAHA 23. dubna (PROTEXT) - Česká republika je kandidátskouzemí, která usiluje o vstup do EU v první vlně. I protozpracovala implementační strategii našeho právního systému naprávo EU. Na dubnové schůzi Poslanecké sněmovny však tatoimplementační strategie dostala při projednávání zákona omyslivosti řádně na frak. Zákon o myslivosti se totiž stal obětípolitických hrátek. Anebo jde ve skutečnosti o něco jiného? Pročse skupina aktivistů, sdružená kolem Sdružení vlastníků obecníchlesů a Lesů ČR (ani jedna z těchto právnických osob nenískutečným vlastníkem, ale pouze jím ustanoveným správcem), tolikbere o jelena a méně už třeba o brouka tesaříka?

Totožný problém řešili zákonodárci již před 150 lety. V roce1849 mu však předešli důvtipnou právní úpravou: Právo myslivostibylo přiznáno všem majitelům půdy, výkon práva myslivosti alezůstal vázán na obecní komunu. Žádný vlastník nesměl lovit nasvém pozemku, nýbrž pouze v honitbě, jíž byl katastr obce. Aby sezabránilo přílišnému vybíjení zvěře, muselo být právo myslivostipříslušející pozemkům obce pronajato osobě s příslušnoumysliveckou kvalifikací. Z výsledků tohoto "omezení" vlastnickýchpráv se těšíme dodnes: Ještě stále zde žije zvěř v druhovérozmanitosti, jakou nám ostatní země Evropy mohou závidět.Otázkou je, jak ještě dlouho.

Ve všech zemích Evropy je živá zvěř buď vlastnictvím státu,anebo tzv. věcí nikoho, tedy přírodním bohatstvím. V žádnéevropské zemi nepatří živá zvěř vlastníkům pozemků. Už proto, ževolně žijící živočichové jsou považováni za přírodní a kulturníbohatství nejen národa, ale celého Evropského společenství.Všechny směrnice EU směřují k tomu, aby toto bohatství ochránilypro příští generace. Proto je v současné době na návrh Německaprojednávána směrnice, umožňující regulaci některých druhů zvěřei v chráněných územích tak, aby byla zachována druhová rovnováha.V Nizozemí, kde se po zákazu lovu stěhovavých ptáků začaly jejichstavy natolik zvyšovat, že působí enormní škody na ekosystému, seznovu uvažuje o jejich cílené regulaci lovem. Připravuje se ipřehodnocení evropské směrnice o ochraně ptáků, neboť došlo kpřemnožení některých druhů. V zemích EU je totiž myslivostchápána jako součást ochrany přírody, jako součást nutnýchregulačních mechanismů v kulturních ekosystémech, nikoli jakoprávo vlastníka pozemků - obrazně řečeno - dělat si na svémpozemku, co uznám za vhodné. Bohužel, pokusu o takové pojetípráva myslivosti jsme byli svědky při projednávání zákona vPoslanecké sněmovně, kdy se mluvčí vlastnických zájmů snažilimyslivost posunout do pouhopouhého výkonu práv vlastníka pozemků,bez náležitých integrací státu.

Vědí tito mluvčí, že například v Německu si honitbu nemůžepronajmou Čech (nečlen EU) ani Francouz (člen EU)? Že v zemích EUse musí každoročně anebo jednou za tři roky žádat o vydáníloveckého lístku a žadatel musí prokázat mysliveckou kvalifikacii bezúhonnost? Že v zemích EU s obdobnou mysliveckou tradicí,jakou má Česká republika, může být držitelem loveckého lístkupouze člen myslivecké organizace? Že v Německu a Švýcarskuexistuje myslivecká stráž, vybavená pravomocemi zcela totožnými stěmi, které navrhuje Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ)? Žev mnoha zemích EU je zavedena povinnost označovat ulovenou zvěřnesnímatelnou "plombou"? Že po vzoru Německa a Rakouska se chystázavedení chovatelských oblastí pro jednotlivé druhy zvěře i vdalších zemích EU? Že ve všech zemích EU existuje velmi přísnástátní kontrola myslivosti? Opravdu nelze žádnou z těchtozkušeností v České republice při projednávání zákona o myslivostivyužít?

A co na to naše implementační strategie?

Za ČMMJ připravil: M. Gruber, E-Mail: pulford@pulford.cz

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.

PROTEXT