Praha 3. listopadu (PROTEXT) - Říjnový podcast s ekonomem a analytikem Petrem Zahradníkem otevřel sérii těchto pořadů v projektu Fondy EU: aktuality, fakta a příběhy z regionů. Tento cyklus, který vysoutěžila ČTK Connect u Evropské komise, bude mapovat až do konce srpna 2027 způsoby a příklady, jak nakládá Česká republika a její regionální a lokální autority s přídělem unijních prostředků na politiku soudržnosti v aktuálním období 2021 až 2027.
Díl první, z celkem plánovaných šesti vydání, navazuje tam, kde skončila předešlá série s názvem Veřejná debata o evropských fondech: u návrhu sedmiletého finančního rámce z pera Evropské komise na léta 2028 až 2034 (Víceletý finanční rámec, VFR). Exekutiva EU představila tento plán v červenci 2025. Od tohoto data se vedou jednání, v nichž se Evropský parlament, Rada EU a Evropská rada k tématu budoucího hospodaření unie vyjadřují.
„Nové uspořádání je oproti stávajícím poměrně revoluční. Jde o mírné navýšení celkové finanční částky, ale hlavní změna spočívá ve dvou jiných věcech. Za prvé nastává koncentrace programů, které jsou z evropského rozpočtu financovány – z nějakých padesáti plus programů na 14 či 15. A druhá věc je obsahová. Stagnuje objem tradičních oblastí, jako je kohezní a zemědělská politika. Výrazně se zato navyšují prostředky na podporu konkurenceschopnosti, a to cestou Evropského fondu pro konkurenceschopnost,“ připomněl Petr Zahradník.
Tento posun se promítá do zavedených podpor v kohezní oblasti. To pocítí ČR a další země, které jsou na kohezi závislé. „Architektura národních a regionálních partnerských plánů úplně mění způsob (dosavadního) využívání prostředků. Upouští se od praxe tzv. operačních programů a nastává jistá fúze mezi kohezní politikou a zemědělstvím. Je to poprvé, a nikdo neví, co od toho očekávat. Pozice členských států není jednoznačná,“ konstatuje host podcastu.
Celý podcast si můžete pustit zde.
Výdaje na obranu, která je v souvislosti s geopolitickým tématem předmětem debat několikátý rok, jsou mnohem větší než kdysi. „Počítá se s nějakými 130 miliardami eur (oproti někdejším zhruba 10 miliardám, pozn. red.). V kontextu (celkového rozpočtu) jde však o výdaj, který nemusí stačit na pokrytí skutečných potřeb,“ upozornil analytik.
Kalendář na zbytek toho a začátek příštího roku nabízí hned několik vrcholných a národních jednání k VFR. Očekávání, že by scénář komise doznal zásadních úprav, nejsou vysoká. „Myslím, že v konečném důsledku se toho moc nezmění, protože v uvozovkách znepřátelené strany jsou rovnoměrně rozloženy. Jedna skupina, do které patří ČR, požaduje nesnižovat celkový objem prostředků a nesahat na prostředky na kohezi a zemědělství. Druhá skupina, kterou vede Německo, volá po redukci úhrnných prostředků až o nějakých 400 miliard eur.“
Takovýto řez z předpokládaných dvou bilionů eur někam k 1,6 bilionu by měl výrazný dopad, otázkou je, kde konkrétně. „Tímto opatřením by byly z rozpočtu odstraněny například peníze, které odpovídají výdajům na posílení konkurenceschopnosti. Tábory pro a proti jsou také tady vyrovnané,“ říká Petr Zahradník.
Jedna z výhrad si přesto zaslouží pozornost, a to ta, která se vztahuje k zemědělské politice. Případné prosazení této úpravy, ať dříve nebo později, by mohlo převrátit dlouhodobě zavedené pořádky. „Přišla s tím jedna německá nadace, a připomínám, že se tento návrh objevil už při projednávání finanční perspektivy 2021–27. Jde o myšlenku, že by se zemědělství vrátilo do kompetence členských zemí, což by byl zásah do společné zemědělské politiky s kořeny v 60. letech a převrat ve vnímání evropského rozpočtu od jeho samotného začátku. Ale opět si nejsem jistý, zda je to průchozí.“
Nápovědu, jak a kudy dál, mohla nabídnout říjnová Evropská rada, čili summit předsedů vlád a prezidentů sedmadvacítky. Jenže nenabídla. „Je dobře, že to byl v podstatě hlavní bod jednání. Špatně je, že tam nebyl ani záblesk nějaké dohody nebo společného postoje. Možná bude na prosincové radě přijata nějaká deklarace ve smyslu: Věnujeme se tomu, ale konečné rozhodnutí si myslím, že nepadne. Takže výzvou je rok 2027. Osobně považuji návrh komise za velmi realistický, a pokud se členské státy nakonec dohodnou, myslím, že není úplně důvod tento záměr radikálně měnit,“ uzavírá expert Petr Zahradník.