Brusel 19. října 2026 (PROTEXT) - Šéf německé vlády Friedrich Merz je znepokojen nedostatečným pokrokem v konkurenceschopnosti. Omezování regulace se na pracovní úrovni Evropské komise podle něj opět rozpadá na kousky, píše web týdeníku WirtschaftsWoche (WiWo).
Spolkový kancléř Friedrich Merz vyjádřil na zasedání hlav států a vlád členské sedmadvacítky v Bruselu nespokojenost s vývojem evropské konkurenceschopnosti – a spojil pokrok v této oblasti s financemi EU. „Prioritami jsou podle mého názoru konkurenceschopnost a obrana,“ uvedl Merz na úvod zasedání Evropské rady. V této oblasti se sice dosahuje pokroku, „ale ne takového, jaký jsem na začátku roku vlastně očekával“. Jsme proto „daleko pozadu za harmonogramem, který jsme si sami stanovili na jaře tohoto roku“.
Merz tím zamířil na uzavřené zasedání 27 hlav států a vlád EU, které se konalo v únoru na zámku Alden Biesen v Belgii. Setkání se záměrně konalo mimo obvyklý rámec bruselských summitů, aby se mohlo diskutovat o relativně nízké konkurenceschopnosti Evropy.
V centru pozornosti tehdy stálo odstranění překážek na vnitřním trhu, snížení závislosti na třetích zemích a posílení evropské ekonomiky. Do diskuse byli navíc zapojeni Mario Draghi a Enrico Letta, autoři obou klíčových zpráv o konkurenceschopnosti.
Pomalé provádění reforem v Bruselu
Od té doby se toho moc nestalo. S vysokými politickými ambicemi kontrastuje velmi smíšená bilance v oblasti snižování byrokracie. Komise sice prostřednictvím svých omnibusových balíčků a agendy „One Europe, One Market“ oznámila četná zjednodušení a částečně je i uvedla do chodu. Mnohé z toho se však v Bruselu na pracovní úrovni komise opět rozpadá na kousky, jak říká zdroj z německé delegace.
Proto nyní Merz přišel s návrhem, aby se toto téma v budoucnu stalo pevným bodem programu každého summitu EU. Pouze tak by bylo možné rozpoznat, kde jsou problémy a kde je třeba provést nápravná opatření, uvedl jeden z předních diplomatů.
Vzhledem k tomu, že regulační zátěž pro podniky je i nadále vysoká, kancléř naléhá na to, aby se tento klíčový problém pro ekonomiku důsledně řešil a aby se prověřilo, zda se dosavadní politické sliby konečně promění v konkrétní výsledky. Předseda Evropské rady António Costa při příležitosti summitu výslovně zdůraznil, že ambice na politické úrovni se musí promítnout do „konkrétních výsledků“. Tyto konkrétní výsledky stále chybí.
Spor o rozpočet jako páka na omezení regulace
Skutečným problémem není ani tak poznání jako spíše jeho realizace. Diagnóza je jasná – příliš vysoké ceny energie, roztříštěný vnitřní trh, pomalé schvalovací procesy a příliš mnoho regulace. Přesto se členské státy i nadále snaží proměnit toto poznání v hmatatelné snížení byrokracie a lepší podmínky pro investice a podniky.
Mnohé z těchto rozdrobených předpisů pramení z přání řady členských států EU zachovat národní specifika ve prospěch domácího hospodářství. Proti tomu, jak uvádí jeden z předních diplomatů, se dá jen těžko bojovat. Kancléř chce tuto záležitost rozhodným způsobem prosazovat.
„Pro mě úzce souvisí témata snížení byrokracie v Evropě a financí EU,“ zdůraznil Merz na začátku summitu. „Pokud se nepodaří výrazně omezit ‚rozbujelou byrokracii‘, pak nemá příliš smysl mluvit o penězích,“ uvedl Merz s ohledem na probíhající jednání o příštím sedmiletém rozpočtu EU.
Od jednomyslnosti, která je pro schválení rozpočtu nezbytná, jsou však šéfové EU „ještě daleko“, jak připustil kancléř. Proto se v listopadu má konat mimořádný summit, jehož cílem je dospět k výsledku.
Spor s USA o zmrazený ruský majetek
Kancléř také důrazně odmítl plány americké vlády na přesun ruských státních prostředků ve výši přibližně 210 miliard eur, které jsou zablokovány v Evropě. „Jde o aktiva, která jsou zmrazena v Evropě, a měla by v Evropě zmrazena zůstat,“ řekl Merz. „To je naše záležitost, a my o tom rozhodujeme.“
Podle informací z kruhů EU navrhly USA evropským státům, aby uvolnily část zmrazených ruských aktiv. Ty měly být převedeny do finanční struktury kontrolované Washingtonem s cílem oživit mírová jednání s Moskvou.
Tento plán údajně předložili americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, evropští zástupci jej však odmítli. Trump by chtěl s pomocí amerických finančních subjektů zřídit fond na obnovu, aby po po skončení války mohl navázat obchodní vztahy s Ruskem. Jde o těžbu plynových ložisek v Arktidě, nerostných surovin na Ukrajině a o obnovu této země. Podle dřívějšího dokumentu by polovina zisků z těchto obchodů měla připadnout USA. Fond by měli financovat Evropané.
Odmítnutí tohoto návrhu v Bruselu je o to tvrdší, že USA zcela zastavily finanční pomoc Ukrajině. Ukrajinci si musí dodávky pomoci, zejména vojenské techniky, hradit sami. Peníze na to pocházejí od Evropanů – především od Německa jako největšího přispěvatele.
Zdroj: evropské fondy, WiWo