Lidé si nejčastěji lžou do telefonu a do očí

WASHINGTON 13. února (ČTK) - Do telefonu se lže snadno, rychle a často. Naopak elektronická pošta skýtá největší šanci, že komunikující nebude svým protějškem na opačném koncovém počítači oklamán. Vyplývá to podle časopisu New Scientist z nové psychologické studie. Americký vědec Jeff Hancock z Cornellovy univerzity ve státě New York zjistil, že prostřednictvím e-mailu jen 14 procent osob účastnících se jeho pokusu lhalo, zatímco při rozhovoru tváří v tvář to bylo 27 procent. Nejsnadněji se však lži vymýšlely při telefonickém rozhovoru - 37 procent jeho účastníků dokázalo lhát. Údaje o důvěryhodnosti tradičních psaných dopisů nejsou k dispozici. Hancock desítky svých studentů požádal, aby si po dobu jednoho týdne zapisovali všechny komunikační události trvající déle než deset minut a každou lež, jíž se dopustili. Výsledek studie, který bude oficiálně představen v dubnu na vídeňské konferenci o interakci mezi člověkem a počítačem, zřejmě překvapí psychology, podle nichž zvláště psaní e-mailů vybízí k fabulování. Hancock se naopak domnívá, že při psaní elektronických dopisů funguje jistá "závaznost" psaného slova. Časově rozkouskovaná psaná konverzace dále umožňuje rozmyslet si odpověď. Spontánní lež na otázku typu "Líbí se ti moje šaty?" je naopak prakticky předem daná. Svou roli u e-mailů hraje i to, že mohou nekonečně dlouho zůstat v paměti počítače a napsaná lež se může jejímu autorovi později vymstít. Do větru lze zkrátka pouze mluvit. U konverzace z očí do očí záleží podle Hancocka hlavně na tom, zda se zaznamenává. Lidé se zřejmě obávají vyřčené lži, pokud vědí, že může být později použita proti nim. Hancock doufá, že výsledky jeho studie si vezmou k srdci nejrůznější firmy. Telefon by mohl být nejvhodnějším médiem v obchodních odděleních, kdy je třeba prodat nějaký produkt i za cenu určitého "upravení" pravdy. Pokud chce ale ředitel oddělení svého podřízeného čestně seznámit s hodnocením odvedené práce, měl by mu napsat e-mail. zdp hej