Obce Slavkovského bojiště říkají NE stavbě radaru NATO
30.10.2003, 10:27
PRAHA 30. října (PROTEXT) - Tisková informace ke schůzce
členů Obecně prospěšné společnost Mohyla míru - Austerlitz,
o.p.s., se zástupci Ministerstva obrany České republiky.
Protože mně nebylo umožněno vyjádřit se na tiskové konferenci
ministra obrany ČR, která se konala při příležitosti schůzky dne
24. 10. 2003 a týkala se našich zájmů, uvádím následující,
upřesňující informace:
Obecně prospěšná společnost Mohyla míru - Austerlitz, o.p.s.,
byla založena zakládací smlouvou ze dne 25. 3. 1999 a vznikla
zápisem do obchodního rejstříku dne 19. 4. 1999. V současné době
jsou členy dvě města, Šlapanice a Slavkov u Brna, a šestnáct
obcí: Blažovice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Jiříkovice,
Kobylnice, Křenovice, Podolí, Ponětovice, Pozořice, Prace,
Sokolnice, Telnice, Tvarožná, Újezd u Brna, Zbýšov, Žatčany.
Mohyla míru, o.p.s., má v náplni činnosti m.j. "vykonávat
systematickou činnost na úseku dokumentace stavu kulturních a
uměleckých památek, jejich ochrany, údržby a využívání.
Shromažďovat veškeré poznatky o možných nebo vzniklých ohroženích
jejich existence, včetně nakládání s nimi způsobem v rozporu s
jejich podstatou, hodnotou či pouze pro úzce partikulární cíle a
zájmy".
Mohyla míru, o.p.s., se z rozhodnutí valné hromady přidala k
žalobě obcí Sokolnice, Újezd u Brna a Hostěrádky-Rešov se záměrem
zamezit zamýšlené stavbě páteřního radaru NATO, která ohrožuje
svěřenou kulturní památku.
Jako mluvčí Mohyla míru - Austerlitz, o.p.s., (kde jsem také
členem tříčlenné správní rady) a občanských sdružení - klubů
vojenské historie, jakož i Central European Napoleonic Society,
jsem oprávněn v této věci jednat se všemi subjekty a tlumočit
jasné stanovisko: NE radaru NATO na Slavkovském bojišti.
Jsme si vědomi potřeby obrany státu a nutnosti této stavby a
věříme, že se najde vhodnější lokalita, než je chráněná kulturní
památka. Žádná další studie o možných zdravotních následcích
apod. nevyvrátí hlavní důvod nesouhlasu se stavbou, tedy
skutečnost, že stavba významně naruší krajinný ráz památkově
chráněné zóny Slavkovského bojiště, vyhlášené vyhláškou 475/1992
Sb. Ministerstva kultury České republiky ze dne 10. září 1992.
Návštěva ministra obrany České republiky jen potvrdila
skutečnost, že armáda České republiky nehledala nejvhodnější
lokalitu pro umístění stavby, ale nejvhodnější lokalitu, kde již
radary byly instalovány. Armáda České republiky v této věci
konala první kroky již v roce 1998. Je tedy nepochopitelné, že se
s informacemi o těchto krocích odhodlala až nyní, v roce 2003.
Argumenty o obraně státu a slibu svazku NATO jsou liché,
protože se netýkají přesné dislokace radaru, ale pohodlnosti
investora, který nehledal nejvhodnější místo podle geografických
parametrů, ale podle míst, kde již takováto zařízení fungovala a
která paradoxně specifikovali experti komunistických armád před
více než 50 lety. Zástupce armády dokonce uvedl, že tyto staré
experty nemůžeme zpochybnit, protože byli opravdu odborně na
výši...
Není pravdou, že nám byly na schůzce se zástupci armády
předány podrobné informace a plány. Na několika stránkách v
prezentaci nám bylo sděleno, že radar nebude 250 m od Mohyly
míru, ale 850 m, a že nebude tak velký, jak ukazujeme na našich
vizualizacích v internetové verzi Projektu Austerlitz 2005, ale
bude o něco menší. Při této prezentaci se navíc ukázalo, že
podklady ministerstva obrany jsou nepřesné a zpochybňují předanou
dokumentaci k územnímu řízení.
Skutečnost, že zástupci armády ČR se chovají tak
nestandardním způsobem, při vědomí, že se jejich vojenský prostor
nachází na vyvlastněných pozemcích občanů a obcí, které jim
zabral komunistický režim v padesátých letech, aniž by jim dal
možnost se bránit, je zarážející. Tehdy bylo argumentem nebezpečí
imperialismu a obrana proti západnímu nepříteli. Nyní je
argumentem již investovaná suma, kterou do ní armáda nezodpovědně
vložila. Pokud máme mluvit o ostudě pro Českou republiku, když se
radar NATO nepostaví v Sokolnicích, je to především ostuda
armády, která by měla uvést pozemky do původního stavu a
nabídnout je zpět těm, kterým byly zcizeny za totality. Vyhrůžky,
že se na místo postaví staré ruské radary, připomínají dobu dávno
minulou. Na přímou otázku, týkající se těchto skutečností, nikdo
z přítomných neodpověděl.
Prohlášení ministra obrany, že jeho ministerstvo bude v
případě neúspěchu nárokovat po obcích vynaložené prostředky, je
šokující. Obce nemohou a nebudou hradit pochybení "expertů"
ministerstva obrany. Hovoří se o částce cca 30 - 40 mil. Kč.
Připomeňme, že obce, stát, sponzoři a občanské iniciativy,
vynaložili za posledních 13 let prostředky ve výši nejméně 70
mil. Kč, a to na rozvoj Slavkovského bojiště a zvýšení
atraktivity pro návštěvníky z celého světa, kterých je každý rok
kolem 200.000. Kdo to nahradí jim? Ministerstvo obrany?
Ministr obrany dokonce prohlásil, že schůzku s takovým
výsledkem považuje za ztrátu svého času, kterého má málo.
Zapomněl, že i on je placen z peněz občanů, a to i těch, kteří
žijí v tomto regionu. Pravdou je ovšem skutečnost, že si vyslechl
kritiku za své podřízené, kteří odvedli velmi nedbalou práci.
Musím ovšem konstatovat, že investor postupuje v souladu se
zákonem, kde jsou zakotveny různé výjimky z titulu "obrany
státu".
Lituji skutečnosti, že ani na této schůzce se hejtman
Jihomoravského kraje nedokázal postavit na stranu obcí, a do
dnešního dne tak nedal jasné stanovisko, na čí straně vlastně
stojí. Domnívám se, že by se zde měly krýt zájmy obcí a
představitelů krajské samosprávy. (Slavkovské bojiště bylo v
nedávné minulosti prohlášeno za jednu z hlavních priorit
Jihomoravského kraje.) Bohužel tomu tak není.
Obrátil jsem se také dopisem na generálního sekretáře NATO
lorda Robertsona se žádostí o intervenci ve věci přemístění
radaru na jiné místo a pozval jsem jej také na letošní
vzpomínkové akce na 198. výročí bitvy u Slavkova. Odpověď
očekávám v průběhu měsíce listopadu.
Slavkovské bojiště je - a věřím, že zůstane - světovým
fenoménem. Jediné armády, které tam opravdu patří, jsou ty, které
každý rok přicházejí složit hold padlým v bitvě u Slavkova 1805.
Věřím, že zvítězí zdravý rozum a úcta k pietě.
Miroslav Jandora
viceprezident Mohyla míru - Austerlitz, o.p.s.
Kontakt:
Miroslav Jandora
mjandora@austerlitz2005.com
http://www.austerlitz2005.com
Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou
PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je
publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,
který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.
PROTEXT