Kjóto: Mělo by se Rusko připojit k ratifikaci? * Na konferenci o světových klimatických změnách byly zveřejněny odhady současných a budoucích nákladů na dosažen

1.10.2003, 13:19

BRUSEL 1. října (PROTEXT/PRNewswire) - Dr. Margo Thorningová, ředitelka mezinárodní organizace ICCF (International Council for Capital Formation) představí dnes 1. října 2003 na moskevské Mezinárodní konferenci o světových klimatických změnách (WCCC) svoji studii s názvem "Kjóto a co dál: Ekonomický dopad snížení emisí škodlivin na rozvíjející se ekonomiky". Tato studie bude prezentována v rámci panelové diskuze na téma "Strategie v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého. Dr. Thorningová byla na konferenci přizvána k prezentaci svého výzkumného programu týkajícího se dosavadních i budoucích nákladů na snižování emisí škodlivin do ovzduší, tak jak je uvedeno v Kjótském protokolu. Tyto náklady budou mnohem vyšší než se původně očekávalo. Dr. Thorningová se chystá ukázat, že vlády by při snižování emisí oxidu uhličitého v rámci Kjótského protokolu měly počítat celkové náklady podle makroekonomických modelů, které jako jediné umožňují přesné stanovení nákladů v rámci celé ekonomiky. Při použití těchto modelů došla Dr. Thorningová k následujícím výsledkům: po roce 2012 si náklady na snižování emisí oxidu uhličitého v souladu s Kjótským protokolem a dalšími programy vyžádají pokles hrubého domácího produktu v rozmezí 1,5 - 2 procenta v zemích EU a ještě vyšší pokles v dalších vybraných zemích. Cíle v oblasti snižování emisí oxidů uhlíku v období po roce 2012 Navzdory neexistenci globální politiky snižování emisí těchto škodlivin v období do roku 2010 budou na období 2008 - 2012 stanovena ještě přísnější opatření na snižování emisí těchto škodlivin a působení skleníkového efektu. Období 2008 - 2012 bude zároveň prvním vyhodnocením výsledků Kjótského protokolu. Například ve zprávě analytiků pro britskou vládu z roku 2002 se píše, že Velká Británie hodlá do roku 2050 snížit hladinu emisí oxidu uhličitého o 60 procent oproti stavu z roku 1998. Ve zprávě se rovněž uvádí, že abychom dosáhli celosvětového hladiny emisí 550 mg/l, bude zapotřebí významného snížení hladiny emisí v USA, Kanadě, Německu a Rusku. Cílem Ruska je dosáhnout snížení emisí škodlivin oxidu uhličitého v ovzduší o 58 procet do roku 2050. Podepsáním Kjótského protokolu vystaví Rusko svoji ekonomiku nutnosti snižování spotřeby energie a emisí zejména v období druhé fáze implementace Kjótského protokolu, kdy jsou cíle stále vyšší. Takto výrazné snižování spotřeby energie bude mít vliv na ekonomický růst země, podobně jako v případě zemí EU (viz zpráva organizace ICCF). Dr. Margo Thoringová poznamenala: "Rusko si musí ratifikaci Kjótského protokolu dobře rozmyslet a pro stanovení nákladů na snižování emisí musí použít vhodné makroekonomické modely. V opačném případě bude mít snižování emisí významné ekonomické dopady zejména v situaci, kdy Rusko přechází od centrálně řízené ekonomiky k ekonomice tržní. Poznámka pro vydavatele: THE INTERNATIONAL COUNCIL FOR CAPITAL FORMATION (ICCF) je evropská organizace zabývající se podporou úspor a investic do soukromého sektoru. Organizace přesvědčuje politiky, média a jednotlivce na celém světě, že ekonomická stabilita a síla závisí v nemalé míře na vyvážené politice ochrany životního prostředí. V průběhu konference bude Dr. Thoringová odpovídat na vaše dotazy. Pokud se chcete zapojit do diskuze nebo získat výtisk její prezentace, zavolejte na číslo +1.202.468.0903 nebo napište na adresu mthorning@iccfglobal.org. Více informací o ICCF získáte na adrese: Park Leopold Rue Wiertz 50/28, B-1050 Brusel, BELGIE telefon: +32.2.401.68.44 fax: +32.2.401.68.68 FAX; e-mail: info@iccfglobal.org Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT

Chci zadat tiskovou zprávu

Chci dostávat tiskové zprávy

Vaše tiskové zprávy rozšíříme spolu se zpravodajstvím ČTK uživatelům agenturního servisu jako jsou média, ekonomická sféra, státní správa a veřejnost. Texty zůstávají uloženy v Infobance ČTK, jsou součástí mobilní aplikace ČTK a obdrží je také tisíce odběratelů našeho e-mail servisu. Veřejnosti je zpřístupníme na více než 15 zpravodajských portálech.

Doporučujeme

Protext služby