Fakta a mýty o Železárnách Chomutov

29.07.2002, 19:02

PRAHA 29. července (PROTEXT) - Dne 1. července zrušil Vrchní soud konkurs na majetek společnosti Železárny Chomutov, prohlášený 3. října 2001. Dne 19. července byl představenstvem jmenován nový generální ředitel Ladislav Vysocký, který se po správci konkursní podstaty plně ujal řízení firmy. Jmenování generálního ředitele konzultovalo představenstvo s předsedou odborové organizaci. Nové vedení provádí kontrolu hospodaření správce konkursní podstaty a zjistilo skutečnosti, které se jeví být v příkrém rozporu s mýty o Železárnách Chomutov. Tyto mýty, jež vedly k dnes již zrušenému konkursu, byly šířeny v minulých měsících některými subjekty, přičemž především měly napomáhat podpoře jejich osobních ekonomických zájmů, tj. snadnému získání majetku této firmy. Podnik nebyl zdaleka rentabilní - naopak, za dobu působení správce od října 2001 do června 2002 vznikla v Železárnách Chomutov ztráta z titulu hlubokého, 30procentního propadu výroby, úbytku zakázek i obrovského nárůstu počtu administrativních pracovníků, který je zde 2,5krát vyšší než ve srovnatelných firmách. Osobní náklady za období hospodaření správce představovaly 55 miliónů Kč a přesahovaly přidanou hodnotu o 20 miliónů Kč. Tím pádem byly vypláceny na úkor věřitelů této firmy. Tyto negativní skutečnosti nastaly i přesto, že Železárnám Chomutov ostatní podniky hutní části uskupení Z-group poskytovaly bez nároku na peněžité protiplnění vstupní surovinu pro jejich výrobu ve výši 80 miliónů Kč. Úkolem nového generálního ředitele a jeho týmu je nyní podnik celkově sanovat. Cílem je, aby o firmu v rámci výběrového řízení projevil zájem potenciální silný investor. Mělo by se tak stát při výběrovém řízení na nejvhodnější nabídku na odkup pohledávek bývalé IPB za ekonomicky spjatou hutní skupinou Z-group. Tato soutěž by se měla uskutečnit již v září tohoto roku. Představenstvo společnosti Železárny Chomutov Kontaktní osoba ing. Marcela Mrázková, 0602/192605 Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT

Chci zadat tiskovou zprávu

Chci dostávat tiskové zprávy

Vaše tiskové zprávy rozšíříme spolu se zpravodajstvím ČTK uživatelům agenturního servisu jako jsou média, ekonomická sféra, státní správa a veřejnost. Texty zůstávají uloženy v Infobance ČTK, jsou součástí mobilní aplikace ČTK a obdrží je také tisíce odběratelů našeho e-mail servisu. Veřejnosti je zpřístupníme na více než 15 zpravodajských portálech.

Doporučujeme

Téměř padesát zaměstnanců a spolupracovníků České tiskové kanceláře se zúčastnilo sedmého ročníku Kalmanova memoriálu – tradiční túry po hřebenech Krkonoš, věnované památce prvorepublikového provozního ředitele Richarda Kalmana.

Letošní ročník byl rekordní v počtu účastníků, ušli společně přes hory téměř 30 kilometrů. Trasa vedla z Horních Míseček přes Vrbatovu a Labskou boudu, Martinovku a Kalmanův pomník na Špindlerovu boudu. U pomníku, v místě, kde Kalman v lednu 1929 v Krkonoších tragicky zahynul, účastníci uctili jeho památku krátkou vzpomínkou.

„Před sedmi lety by nás nenapadlo, že zakládáme novou tradici. Po oslavách století ČTK jsme tehdy spontánně vyrazili v osmi lidech do hor a rozhodli se najít pomník Richarda Kalmana, o jehož osudu jsme se dozvěděli od našich historiků. Už následující rok se z toho stala každoroční akce, která spojuje kolegy napříč redakcemi,“ uvedla šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková, která stála u zrodu memoriálu a dodnes se podílí na jeho přípravě.

Kromě Kalmanova memoriálu si ČTK připomíná památku svého někdejšího ředitele také péčí o jeho hrob na pražských Olšanských hřbitovech. Agentura je od roku 2021 oficiálním adopčním nájemcem tohoto pietního místa, o které dlouhodobě pečuje z iniciativy bývalého generálního ředitele Jiřího Majstra.

Richard Kalman se narodil 20. srpna 1876 v Radvanicích u Přerova. Byl novinářem, překladatelem a od roku 1920 provozním ředitelem ČTK. Významně se zasloužil o vybudování sídla agentury v Opletalově ulici v Praze, jehož dokončení se však nedožil – 15. ledna 1929 zemřel na hřebeni Krkonoš při sněhové bouři. Na místě jeho úmrtí nad Martinovou boudou dnes stojí kamenný pomník, který se stal symbolem memoriálu.

Četkaři vyrazili posedmé po stopách Richarda Kalmana do Krkonoš

Protext služby