Výrazné zlepšení výsledků podniků Z-GROUP

23.05.2002, 10:07

PRAHA 23. května (PROTEXT) - Ekonomické výsledky hutních podniků Z-GROUP, Železáren Veselí, Válcoven trub Chomutov, Železáren Hrádek a kladenské válcovny NOVAL se za poslední období výrazně zlepšily: uvedené firmy hospodařily v prvém čtvrtletí roku se ziskem a mají pozitivní cash flow. Začala se tak projevovat v předchozích letech přijatá racionalizační opatření, spočívající v optimalizaci veškerých vynakládaných nákladů, včetně personálních, a v přijetí jednotné obchodní, technické a výrobní politiky. Pozitivní trend hospodaření v černých číslech je součástí podnikatelských záměrů společností pro rok 2002 i pro rok 2003, pokud ovšem nebude konkurs prohlášen. Návrh na prohlášení konkursu podala ČSOB v říjnu 2000. Současná situace všech českých a moravských hutí je zásadně ovlivněna klesajícími cenami hutní produkce při zvyšujících se cenách energií a vstupních surovin, kursovými ztrátami při prodeji do zahraničí, množstvím levnějších dovozů do České republiky, jež ochromuje domácí uplatnění, i stářím vlastního technického potenciálu. Protože popisovaným stavem nezůstávají nedotčeny ani závazky výrobců železa, i strojírenských podniků, reakcí je snaha maximalizovat úspory všech nákladů, a to včetně nákladů mzdových. Nakonec, úsporám zaměstnanců se nevyhnul ani takový podnik, jakým je Škoda Auto Mladá Boleslav. Navzdory řečeným těžkostem podniky Z-GROUP vyrábějí, závazky se snaží plnit; výjimku tvoří sporná pohledávka, která je předmětem Československou obchodní bankou vyvolaných konkursních řízení. Uskupení Z-GROUP za dobu své existence dosud zaplatilo do státní pokladny 8,7 miliard Kč (z toho FNM ČR 1,8 miliardy Kč, zbytek na daních, sociálním a zdravotním pojištění). A bankám, jen na úrocích, vedle splácení jistiny, bylo zaplaceno 2,9 miliardy Kč. Pozice hutí Z-GROUP by se znatelně zlepšila, jestliže by došlo k zastavení konkursních řízení a byly menším terčem nenávistné a účelové kampaně vyvíjené ze strany těch, kteří si prohlášení konkursů přejí. Na příkladu Železáren Chomutov, dalšího podniku Z-GROUP, prosadit podařilo, je nejlépe patrný rozdíl. Tento podnik je v současné době v hluboké ztrátě, nemá zakázky, zaměstnanost v něm není ekvivalentní výrobě, zhoršuje se konkurenceschopnost a prodejnost tohoto podniku. Aby byl zastřen tento skutečný stav, volají někteří ve službách případných "zájemců" po rychlém prohlášení konkursů i na majetek ostatních podniků Z-GROUP. Za tímto afektovaným pokřikem je však spíše lidsky nízký a prostý odpor k současné vlastnické struktuře Z- GROUP než-li seriózní snaha po řešení ekonomických těžkostí. Často se k takové kampani připojují i někteří čelní odboroví vůdci. Ti jsou jinak mediálně skoupí ohledně podniků obdobného rozsahu co do počtu zaměstnanců, avšak ovládaných jiných vlastníkem. Pro srovnání může posloužit ukončení provozování podniku na výrobu trubek a propuštění jeho zaměstnanců firmou Manesmann právě v Chomutově nebo, územně o kus dále, problém Šroubárny Žatec. Konkursní řízení svým průběhem zdaleka nemusí být rychlým a účinným lékem na objektivně existující svízele. Jistota, že tomu tak nebude, zákonně ošetřena není. Konkurs může znamenat vyřazení podniku z trhu, regionální nárůst nezaměstnanosti se zátěží státní pokladny, potažmo daňových poplatníků, krach návazných podnikatelských aktivit, nízké uspokojení věřitelů a dílčí destrukci uplatnění schopného průmyslového potenciálu této země. To jsou důvody, které vedou vedení Z-GROUP k zákonné obraně proti cílenému a účelovému návrhu na konkurs. O podnicích Z-GROUP a jejich ekonomické situaci píšou mnozí, když uveřejňují svá analytická stanoviska. Nikdo z nich však blíže nezná jejich chod, který lze považovat v podmínkách naší ekonomiky při probíhajících konkursních řízení a při takové míře veřejné zášti za malý zázrak. Z-GROUP je připraven komukoli odborně způsobilému poskytnout seriózní věcné údaje v zájmu objektivní veřejné informovanosti. Je dobré připomenout, že v hutnictví máme problémy všichni. Charakteristickou pro toto odvětví je zejména vysoká zadluženost. Ale zatímco zadluženost českých hutí je řádově 100 miliard Kč, ale v tomto kontextu, zadluženost Z-GROUP je jen zlomkem této sumy, představující řešitelných 5 miliard Kč. Pro další informace kontaktujte prosím: Ing. Marcela Mrázková Tel.: 0602 192605 marcela.mrazkova@ferromet.cz Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT

Chci zadat tiskovou zprávu

Chci dostávat tiskové zprávy

Vaše tiskové zprávy rozšíříme spolu se zpravodajstvím ČTK uživatelům agenturního servisu jako jsou média, ekonomická sféra, státní správa a veřejnost. Texty zůstávají uloženy v Infobance ČTK, jsou součástí mobilní aplikace ČTK a obdrží je také tisíce odběratelů našeho e-mail servisu. Veřejnosti je zpřístupníme na více než 15 zpravodajských portálech.

Doporučujeme

Europoslanci se dnes v odpoledním bloku rozprav na zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku věnovali humanitární krizi v Pásmu Gazy, roli úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA a zatykači, který minulý týden Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a exministra obrany Joava Galanta. Zatímco od zástupců pravicových frakcí v EP byla slyšet spíše podpora Izraele, zástupci levicových frakcí se ve svých krátkých projevech věnovali spíše humanitární situaci v Pásmu Gazy a vyzývali k dodržování mezinárodního práva.

Maďarský ministr pro unijní záležitosti János Bóka zastupující maďarské předsednictví v úvodu rozpravy uvedl, že Rada odsoudila a odsuzuje teroristický útok Hamásu na Izrael ze 7. října loňského roku i vysoké počty palestinských civilních obětí. Zároveň vyzval k příměří a okamžitému propuštění rukojmích unesených Hamásem do Pásma Gazy.

Portugalská komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreirová humanitární krizi v Pásmu Gazy označila za bezprecedentní s tím, že se mnozí Palestinci kvůli bojům nemohou vrátit do svých domovů a že na severu pásma hrozí hladomor. V této souvislosti také kritizovala zablokování UNRWA ze strany Izraele s tím, že to bude mít zásadní dopad na zdravotní péči a školství pro Palestince.

Izraelský parlament koncem října schválil zákon, který má znemožnit agentuře OSN pro palestinské uprchlíky působit na izraelském území. Schválil také další zákon, jehož záměrem je přerušit oficiální styky s agenturou. Izrael kritizuje UNRWA dlouhodobě, tvrdí například, že pro agenturu pracovali či pracují členové teroristické organizace Hamás včetně lidí, kteří se podíleli na útoku proti Izraeli ze 7. října. Agentura některé zaměstnance propustila a posílila vnitřní mechanismus, aby zaručila svou neutralitu.

Španělský europoslanec Antonio López-Istúriz White z frakce Evropské lidové strany (EPP) poznamenal, že válku zahájil Hamás, a poukázal na to, že unesl rukojmí. Podobně se k pokračující válce vyjádřila také řada jeho kolegů z této nejpočetnější frakce v EP.

Řecký europoslanec Janis Maniatis z frakce socialistů a demokratů (S&D) poznamenal, že socialisté od začátku podporovali právo Izraele na sebeobranu, ale i ta se musí řídit mezinárodním právem. Podotkl, že dodržování mezinárodního práva není dobrovolné, čehož důkazem je zatykač ICC na Netanjahua. Španělský europoslanec Nacho Sánchez Amor (S&D) uvedl, že "dvojí metr je rakovinou dnešní politiky", a odkázal na rozdílné postoje k Rusku a k Izraeli s ohledem na jejich válečná tažení.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) poznamenal, že ICC je využíván k politickým hrám, a ostře odsoudil zatykač na Netanjahua. Podle něj soud tímto krokem zlehčuje útoky teroristů a naopak chce zatknout představitele státu, který svou zemi brání proti "barbarským útokům proti civilistům".

ICC minulý týden vydal zatykače na izraelského premiéra Netanjahua a na bývalého izraelského ministra obrany Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Třetí vydaný zatykač je na zřejmě už zabitého šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa kvůli jeho podílu na masakru z loňského 7. října na jihu Izraele. Zatímco USA a některé evropské země včetně Česka se k požadavku soudu staví odmítavě, další státy západní Evropy tvrdí, že dodrží své závazky spojené s příslušností k ICC.

Irská europoslankyně Lynn Boylanová z frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) poznamenala, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k zatykači ICC mlčí a že neprosazování mezinárodního práva je hrozbou pro všechny.

Český europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) z frakce Patriotů pro Evropu ve svém vystoupení kritizoval působení UNRWA a označil agenturu za "součást problému" s tím, že podporuje generace závislé na mezinárodní pomoci. Rovněž kritizoval výukový materiál ve školách UNRWA a vyzval k reorganizaci agentury.

ČTK

Europoslanci se přeli o krizi v Gaze a o zatykači na Netanjahua

Protext služby