O co jde v Nemocnici Jihlava

21.01.2002, 16:48

PRAHA 21. ledna (PROTEXT) - Před ukončením účinnosti kolektivní smlouvy pro rok 2001 proběhla přípravná jednání k vyjasnění vzájemných podmínek pro uzavření nové kolektivní smlouvy pro rok 2002. Stejně jako v roce 2001 byl jediný sporný bod. Výchozí podmínky Místní skupiny Lékařského odborového klubu- Svazu českých lékařů (MS LOK-SČL) pro kolektivní vyjednávání na rok 2002 byly, že lékař vyjádří souhlas s pohotovostí a přesčasovou prací do limitů dané zákoníkem práce a s pohotovostí mimo pracoviště při zachování průměrného příjmu lékaře na úrovni roku 2001. Pak byl z jejich strany učiněn zdánlivě vstřícný krok, aby byl průměrný měsíční příjem lékaře (včetně dalšího platu) ve výši 37.000 Kč. Ve skutečnosti byly veškeré jejich požadavky na hodinovou sazbu za ústavní pohotovostní službu (ÚPS) zachovány v plné výši i pro rok 2002 a navíc byl vznesen požadavek na zvýšení osobních příplatků u všech lékařů o 30 procent. Základní organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (ZO OSZS) požadovala, aby nepoklesly reálné příjmy všech zaměstnanců pod úroveň roku 2001. Do konce roku 2001 nedošlo k dohodě, a tak byla kolektivní smlouva pro rok 2001 prodloužena do 31. 1. 2002, aby byl vytvořen prostor pro další jednání. Požadavky MS LOK-SČL zůstaly zachovány. Vedení nemocnice po jednání s primáři jednotlivých oddělení vytvořilo systém ÚPS tak, aby byla zajištěna dostatečná péče o pacienty a přitom byl dodržen limit přesčasové práce a pohotovosti na pracovišti dané zákoníkem práce. Odměňování lékařů za ÚPS bylo pro kolektivní vyjednávání navrženo podle zákona 143/1992 Sb. Odměny byly navrženy v různých variantách tak, aby zohledňovaly náročnost ÚPS podle jednotlivých oddělení a aby celkové mzdové náklady byly v souladu s možnostmi nemocnice. Z toho vyplynul při současném počtu lékařů průměrný měsíční příjem lékaře kolem 32.000 Kč. Průměrný měsíční plat lékaře Nemocnice Jihlava, který v roce 2001 dosáhl téměř 42.000 Kč, podstatně přesahuje průměrný měsíční lékařský plat ve srovnatelných nemocnicích v České republice. Předpokládaná výše průměrného lékařského platu pro rok 2001, tj. 37.000 Kč měsíčně, se ukázala jako neodpovídající finančním možnostem Nemocnice Jihlava a byla zcela výjimečná ve srovnání s ostatními nemocnicemi v ČR. Navíc byla podstatně překročena nedodržováním dohod o výběru náhradního volna za služby některými lékaři i nemožností vedení nemocnice vymoci dodržení těchto dohod, jejichž plnění nebylo a není možno zakotvit ve smluvním vztahu. Tento rok trvající stav zapříčinil zvýšení ztráty Nemocnice Jihlava za rok 2001 nad únosnou mez a finanční situace nemocnice je ve stavu, kdy nemocnice není schopna dostát svým závazkům, jejichž plnění je nutné pro zachování základního provozu nemocnice. Z těchto důvodů při jednání o kolektivní smlouvě na rok 2002 navrhlo vedení nemocnice organizaci ÚPS a způsob odměňování tak, aby průměrný měsíční plat lékaře byl 32.000 Kč, což stále představuje ve srovnání s ostatními nemocnicemi jeden z nejvyšších průměrných platů. Při kalkulaci průměrného měsíčního příjmu za 2 roky, 2001 a 2002, představuje průměrný měsíční plat lékaře 37.000 Kč. Vedení nemocnice není schopno zajistit vyšší měsíční platy lékařům ani ostatním zdravotnickým pracovníkům, pokud nedojde k navýšení příjmů nemocnic na základě jednání odborových svazů s ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem zdravotnictví. Jelikož MS LOK-SČL odmítá jakoukoliv konstrukci měsíčního platu lékaře s cílovou částkou 32.000 Kč (ať cestou individuálních odměn, či snížením odměny za hodinu ÚPS) a trvá na částce 37.000 Kč měsíčně, kterou vedení nemocnice není schopno pro rok 2002 za stávající situace zajistit, dochází při jednání o kolektivní smlouvě k nedohodě. V důsledku agitace MS LOK-SČL Nemocnice Jihlava odmítají lékaři podepsat dohody o objemu přesčasové práce, v souladu se zákoníkem práce, což znemožňuje fungování Nemocnice Jihlava ve stávajícím systému zajištění nepřetržitého provozu cestou ÚPS. Tato situace nutí vedení nemocnice k mimořádným opatřením a zavedení vícesměnných provozů k zajištění alespoň nouzového nepřetržitého provozu nemocnice. Jsou to bohužel lékaři, kteří odmítají za plat, jehož výše i po nutné redukci představuje v současné době a podmínkách více než standard v nemocnicích v ČR, zajišťovat standardní objem péče, nutný pro zajištění provozu lůžkového zdravotnického zařízení. Lze očekávat, že veškerou odpovědnost za vzniklé problémy, možné závažné komplikace i finanční dopady budou MS LOK ČLK-SČL i jednotliví lékaři svalovat na vedení nemocnice. Pro objem a kvalitu péče, která bude v Nemocnici Jihlava poskytována, a ještě více pro pověst a perspektivu nemocnice je tento stav zhoubný a zcela zákonitě bude využit ostatními nemocnicemi v regionu k vylepšení jejich pozic na úkor Nemocnice Jihlava. Medializace problému, při které představenstvo MS LOK-SČL běžně používá zkreslených, účelových a ne zcela pravdivých informací, vytržených z kontextu, pověsti nemocnice a věcnému řešení problému rozhodně neprospívá. Stávající stav a jeho prodlužování vede k vzájemné nedůvěře a nevraživosti mezi vedením nemocnice, přednosty oddělení i samotnými lékaři. Na žádost odborů předalo 17. 1. 2002 vedení nemocnice odborům návrh nového znění kolektivní smlouvy pro únor až prosinec roku 2002. Vedení nemocnice souhlasí s žádostí o přidělení zprostředkovatele ministerstvem práce a sociálních věcí. Vedení Nemocnice Jihlava se domnívá, že přistoupení MS LOK- SČL na vedením navrhované odměňování lékařů při ÚPS pro rok 2002 by výrazně pomohlo při zajišťování vyrovnaného rozpočtu nemocnice a bylo by i v zájmu zachování stávající úrovně lékařské péče. Zároveň by byly vytvořeny podmínky pro další jednání o celkových platových poměrech ve zdravotnictví, a to ze strany odborů i vedení nemocnice. Tento návrh vychází z toho, že obdobná situace nastává i v dalších nemocnicích a podněty k řešení těchto otázek budou na kompetentní místa přicházet z více stran. Je asi nereálné se domnívat, že vyhrocená modelová situace v Nemocnici Jihlava přispěje k urychlenému začlenění českého zdravotnictví na úroveň rozvinutých zemí evropského regionu, zejména co se mzdové oblasti týká. Vyřešme proto svou situaci sami alespoň dočasně na dobu jednoho roku a pokusme se v tomto období "klidu" dle svých manažerských a odborářských schopností najít přijatelné východisko z těchto problémů. Ing. Dušan H U B A Č ředitel Nemocnice Jihlava Kontakt: Musilová Hana sekretariát ředitele tel.:(066)7310058 Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT

Chci zadat tiskovou zprávu

Chci dostávat tiskové zprávy

Vaše tiskové zprávy rozšíříme spolu se zpravodajstvím ČTK uživatelům agenturního servisu jako jsou média, ekonomická sféra, státní správa a veřejnost. Texty zůstávají uloženy v Infobance ČTK, jsou součástí mobilní aplikace ČTK a obdrží je také tisíce odběratelů našeho e-mail servisu. Veřejnosti je zpřístupníme na více než 15 zpravodajských portálech.

Doporučujeme

Je Evropská unie byrokratické monstrum, které od stolu vymýšlí pravidla, jimiž se má řídit život obyvatel a činnost firem v členských státech EU? Anebo jde o platformu, kde se naopak mohou jednotlivé země aktivně spolupodílet na tom, co z Bruselu a Štrasburku vzejde? Pravda je někde uprostřed a s jejím hledáním má unie problém.

K tomu, aby se dalo fungování EU vůbec hodnotit, je nutné mít několik předpokladů. Počínaje znalostmi toho, co jsou vrcholné unijní instituce a jak tyto autority fungují – přes znalost toho, odkud a kam vedou jejich kompetence – až po kvalifikovanou schopnost posuzovat, zda a nakolik svým rolím pilíře EU, potažmo celá unie, v daném bodě dostály.

Evropský parlament (EP), jediný volený sbor na špici unie, dospěl už před časem k názoru, že právě fundovaný postoj k unii je slabinou, s niž by se měla členská sedmadvacítka (mimo jiné) poprat. Konkrétně s tím, jak o EU informují média, potažmo s tím, jaký obrázek o unii sdělovací prostředky vytvářejí: jde totiž o představu, jakou následně přebírají občané.

Nejde o snahu přibarvovat něco, co si přibarvování nezaslouží. Ani o adoraci ve smyslu "psaní na zakázku". Je to pragmatické vyhodnocení stavu, který dlouhodobě podlamuje EU nohy a oslabuje její přijímání u veřejnosti.

Začít je třeba od píky, usoudili nově odpovědní činovníci v EP. A sáhli po vypsání grantu, jehož smyslem je po čtyři roky po sobě pracovat s mladými žurnalisty s maximálně tříletou mediální praxí od ukončení studia. Zájemce o získání dotace musí dát dohromady rozmanitou skupinu mladých lidí, kterou má dovést k třídennímu intenzivnímu tréninku a následně z nich vybrat několik nejlepších, kteří budou pokračovat v pronikání do unijního zákulisí přímo v Bruselu. Všichni absolventi kurzu mají v budoucnu přispět svou novinářskou prací k tomu, aby se o unii psalo fundovaněji než dosud.

Centrum speciálních služeb ČTK bylo vybráno, aby se na plnění tohoto zadání podílelo. Velký kus práce připadne Akademii ČTK. Program je rozdělen do několika etap, počítá se s provázaností všech českých veřejnoprávních médií a se zapojením europoslanců, analytiků a seniorních novinářů.

Cesta k cíli, jímž je obohacení mladých žurnalistů o znalost unijního prostředí s důrazem na práci EP, nebude jednoduchá. Výsledek navíc nelze zaručit. Slíbit je ale množné maximální úsilí ze strany ČTK, které bude moci veřejnost sledovat. Všechny informace k projektu budou zveřejňovány na webu Akademie ČTK v sekci EP - vzdělávání. Příspěvky na sociálních sítích budou mít hastag #EUedu. Vše ve formátech text, fotografie, audio či video. Startujeme 4. září, samotný třídenní mediální trénink se odehraje v polovině listopadu.

Držme si palce!

Igor Záruba

Startuje vzdělávací projekt EP pro mladé novináře

Protext služby