Z olympiády v čínském Pekingu se už vrátila i trojice četkařských zpravodajů, kteří na místě sledovali nejen sportovní výkony českých reprezentantů, ale ve svých reportážích dokázali zachytit i druhou stranu her – neustálé testování na koronavirus, chaos při přesunech na sportoviště nebo čínskou mentalitu.
"Zatímco letní hry loni v Tokiu přeci jen nabízely určitou volnost a možnost vystrčit nos z bubliny mezi normální lidi, před pár dny skončený zimní sportovní svátek v Pekingu zvládli Číňané připravit v dokonale utěsněném prostoru jakoby na cizí planetě," popsal své pocity po návratu sportovní zpravodaj ČTK Radek Smekal, pro něhož byl Peking už desátou olympiádou.
Zpravodaj Radek Smekal pod olympijskými kruhy (Foto ČTK/archiv, 2022)
Stejně jako loni v létě se museli novináři i nyní už před cestou na hry několikrát testovat na covid-19. Z četkařského tria tak nakonec na zahájení odjeli jen dva – zpravodaj Robert Tesař a fotograf Roman Vondrouš. Radek Smekal zůstal v prvních dnech olympiády po pozitivním testu doma, za kolegy se vydal až po pěti dnech a dalších testech – tentokrát už negativních.
Zpravodaj Robert Tesař (stojící vlevo) s kolegou Tomášem Mackem v rozhovoru s trenérem rychlobruslařek Petrem Novákem na letišti v Pekingu. (Foto ČTK/Roman Vondrouš, 2022)
V samotném olympijském Pekingu byli novináři i sportovci uzavřeni v nepropustné bublině. "Ač se novináři na jiných olympiádách obvykle nikam moc nedostanou, tu a tam se přeci jen utrhnou a dojdou si do města na normální jídlo. V Číně sledovali běžný život jen zpoza oken autobusů. Po odjezdu či příjezdu se u každého hotelu zavřely na zámek masivní brány a dovnitř ani ven nikdo nesměl. Na ulici stálo vždy blikající policejní auto," popsal čínskou atmosféru Smekal.
Každé ráno se novináři museli nechat testovat, Tesař s Vondroušem tak výtěr z krku absolvovali 20krát. Celkem organizátoři provedli 1,8 milionu testů. Všude se masivně dezinfikovalo, v hokejové hale dokonce neustále běžel přístroj zajišťující 99procentní očištění věcí od covidu.
Fotoreportér Roman Vondrouš po jednom z testů na covid-19. (Foto ČTK/archiv, 2022)
Bez ohledu na podobná opatření byl novinářský maraton na olympiádě v podstatě stejný jako obvykle: z hotelu na sportoviště, čekání na autobusy, dlouhé přesuny, pozdě v noci zpátky na hotel. "Den začínal v šest ráno a končil v jednu v noci. Dospávalo se v autobusech," uvedl Smekal.
Kromě organizace testování sportovců i novinářů museli Číňané zvládnout zorganizovat i přesuny lidí na sportoviště. "Do 100 kilometrů vzdáleného střediska na sjezdy trvala cesta z hotelu tři hodiny. Na biatlon ve středisku 200 kilometrů od Pekingu se fičelo jen dvě hodiny. Rychlovlak totiž svištěl krajinou rychlostí 350 km/h a zvládl cestu za 50 minut," pochvaloval si Smekal.
Bohužel v Číně moc nepřemýšleli nad návazností spojů na a ze sportovišť.
"Často se stávalo, že při příjezdu na přestup potřebný autobus zrovna mizel v dáli a další jel za 20 až 30 minut. Na letních olympiádách klimatizace chladívají na 16 stupňů, v Pekingu netopili vůbec. A tak bylo i šest stupňů, což je na dvouhodinovou cestu, řekněme, nepříjemné," vzpomínal Smekal, který tak při cestě ze skeletonu strávil od půlnoci do pěti ráno noc v malé vyhřívané místnosti na židli, protože noční spoje nejely.
Na olympiádách pracují novináři v hodně ztížených podmínkách. Vpravo Radek Smekal při psaní zprávy a čekání na autobus. (Foto ČTK/archiv, 2022)
Dobrodružstvím občas bylo se s Číňany i dorozumět. "Když na hotelové recepci neuměli angličtinu, tak měli k dispozici kouzelný telefon Macha a Šebestové s utrženým sluchátkem. Když se do něj mluvilo čínsky, ozval se zpět hlas v angličtině a obráceně. Domluvit se tak dalo s každým," dodal s úsměvem Smekal, který už na svou jedenáctou olympiádu za dva roky do Paříže prý letět nechce. "Po deseti olympiádách je čas přenechat možnost popisovat olympijské dění mladším," uvedl s úsměvem.
Fotoreportér Roman Vondrouš (vpravo) pod sjezdovkou v Jen-čchingu s kolegy Barborou Reichovou a Michalem Beránkem. (Foto ČTK/archiv, 2022)
Od 1. do 20. února vydala ČTK s klíčovým slovem "olympijské" celkem 1300 zpráv, stovku fleší, 300 headlinů a 50 profilů. Během olympiády vycházel také speciální deník – přehled očekávaných událostí. Hlavní tíže olympijského zpravodajství byla na sportovní směně v Praze, která kvůli časovému posunu jela prakticky nonstop ve třísměnném provozu. Smekal a Tesař poslali přímo z místa každý přes stovku zpráv a dvacítku headlinů. Vondroušovi vyšlo ve Fotobance ČTK na 450 fotografií, ke klientům fotozpravodajství se dostaly i tisíce snímků z olympijského servisu agentury AP, jíž je ČTK výhradním zástupcem na českém trhu.