Nájemné z honiteb: fikce a realita

PRAHA 25. června (PROTEXT) - Přiznává-li zákon o myslivosti vlastníkům pozemků právo myslivosti a rozhodnou-li se vlastníci nevykonávat toto právo sami ve vlastní režii, ale pronajmou ho uživateli, náleží jim podle zákona nájemné za honitbu. Jeho výše musí být stanovena dohodou obou stran, rozdíly však asi nastanou v očekávání. Českomoravská myslivecká jednota podporuje při projednávání návrhu zákona ta stanoviska, která vycházejí z reálného hodnocení stavu a perspektiv české myslivosti a respektují stejnou měrou zájmy obou stran - vlastníků i uživatelů. Je tu však zapotřebí najít přijatelný kompromis. Při pronájmu honiteb od soukromých vlastníků nelze očekávat větší neshody: jedná se povětšinou o polní či smíšené revíry, nepříliš atraktivní pro ty, jimž více než o péči o zvěř a její životní prostředí jde o lovecké zážitky, případně o prestiž. Zde vlastníci i uživatelé velmi dobře vědí, jak je revír skutečně zazvěřen a umějí si spočítat, kolik vlastní práce i vlastních finančních prostředků musejí myslivci do honitby vložit, aby se její produkce alespoň částečně přiblížila hranici rentability, kdy rozdíl mezi náklady a výnosy vůbec ještě dovoluje nájemné platit. Pro jeho výpočet by měla platit transparentní, jednoduchá a obecně platná pravidla, odvozená od typu, velikosti a charakteru honitby a především od její produkční schopnosti uživit nejen kmenové stavy zvěře, ale i plánovaný přírůstek. Právě od rozhodnutí, kolik zvěře je ekologicky i ekonomicky únosné v honitbě chovat, se odvíjejí náklady uživatele, jejichž součástí je i nájemné. Přiznejme si, že vedle honiteb s dostatkem zvěře existuje také mnoho honiteb "jalových", kde zvěř není a nebude, a přesto existuje snaha vlastníků i je pronajmout za úplatu. Shodná pravidla - jen v sofistikovanější podobě - by měla také platit ve druhém případě, kdy si uživatelé pronajímají honitbu od státu, zastoupeného právnickými osobami, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují. Zde je zapotřebí jasných formulací: tato honitba patří do té a té kategorie, jsou v ní takovéto stavy zvěře a takovýto plánovaný přírůstek, na konci nájemní doby očekáváme takový a takový cílový stav zvěře a takový a takový stav honitby; průniku těchto hodnot odpovídá takové a takové nájemné. Stanovit nájemné jako hypotetickou tržbu, jíž by bylo možno dosáhnout při poplatkovém odstřelu veškeré trofejové zvěře devizovými hosty, je nejen fikcí, ale především ohrožením samé podstaty myslivosti. Nájemné za honitby ve vlastnictví státu by také mělo plynout do Státního fondu životního prostředí, z něhož by byly částečně hrazeny škody způsobené kmenovými stavy zvěře, případně další náklady na zlepšování ekosystému, v žádném případě by však nájemné nemělo sloužit k vylepšování hospodářské bilance zmocněné osoby, zastupující stát. Jedině tato opatření spolu s přednostním právem pronájmu uživatele, který v honitbě úspěšně hospodařil v předchozím mysliveckém období (jako je tomu např. v Německu a Rakousku), respektive uživatele, který je místní (jako je tomu např. ve Švýcarsku, kde honitbu navíc nelze pronajmout jednotlivci, ale vždy pouze skupině min. tří osob) totiž umožní opustit dosavadní praxi výběrových řízení, resp. dražeb, které generální ředitel s. p. Lesy ČR ing. Oliva hodnotí jako "ideální prostředí pro korupci a spekulaci". Za ČMMJ připravil: M.Gruber e-mail:pulford@pulford.cz Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT